PŮVODNÍ ZPRÁVA | Bude Česko kvůli rozpočtu měnit sazby DPH? Strategie musí být jasná a smysluplná

Vláda proto hledá nejrůznější cesty, jak výše uvedená čísla změnit. Mezi řadou „pracovních návrhů“, jak označují tuzemská média materiály, které počítají se změnami daní, odpočtů a dalších položek, které přináší či odnášejí peníze ze státního rozpočtu, je i ten, který počítá se změnou systému daně z přidané hodnoty (DPH). Podstata plánu je v tom, že by Česko mělo mít místo tří sazeb DPH pouze dvě. Ta základní by měla být ve stejné výši jako ta dosavadní, tedy 21 procent, a pak už jen jedna snížená sazba ve výši 14 procent. Nahradit by měly současné sazby ve výši 21, 15 a 10 procent.  
 
Reforma DPH, jak jí označují česká média, je součástí vládního plánu na snížení schodku státního rozpočtu minimálně o 70 miliard korun v příštím roce. Otázkou ale je, zda úmysl změnit systém DPH je správným krokem k tomu, aby se snížilo zadlužení státu. „Z pohledu ekonomiky je dlouhodobě žádoucí mít předvídatelný, srozumitelný daňový systém, který odpovídá udržitelným potřebám veřejných výdajů. Z tohoto pohledu opravdu nedává smysl mít až tři sazby DPH,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Kryštof Míšek, analytik Argos Capital. 
 
Podle něj by byla vhodnější pro přehlednost a férovost podnikatelského prostředí jediná sazba DPH. „To je ale nyní politicky neprůchodné. Sociální rozměr snížené sazby u daně z přidané hodnoty je pro řadu politiků důležitý. Vzniká zde příležitost pro ‘uplácení’ voličů nebo zájmových skupin, které jsou dostatečně hlasité ve veřejném prostoru. V případě, že tedy přikročíme ke zjednodušení sazeb, dává smysl, aby jedna byla výrazně vyšší – klidně 23 až 25 procent, a ta druhá zaměřená na skutečně nezbytné statky (základní potraviny, léky, dětské pleny apod.) by měla např. 10 až 12 procent,“ vysvětlil analytik. 
 
Analytici a ekonomové se shodují v jednom: Vzhledem k tomu, že příjmy z DPH tvoří ve veřejných rozpočtech až 20 procent, je naprosto nutné správně propočítat rozpočtové dopady, aby výsledek byl přinejmenším rozpočtově neutrální. Jak ale připomíná analytik Kryštof Míšek z Argos Capital, v současné politické krizi kolem konsolidace veřejných rozpočtů by bylo lepší, kdyby rozpočtový dopad byl jednoznačně pozitivní v řádech desítek miliard korun ročně. „Politici napříč politickým spektrem by se pak mohli zavázat, že po určité době (dva až tři roky) nejvyšší sazbu sníží (za situace např. trvalého snížení výdajů na dotace, zbytečné agendy, úředníky, transfery apod.). Ostatně viděli jsme to už v roce 2012, kdy jsme bojovali s dopady tehdejší finanční recese a Nečasova vláda přistoupila právě ke zvýšení DPH, aby zvýšila rozpočtové příjmy. Tentokrát to navíc lze udělat sociálně citlivěji,“ dodal pro EuroZprávy.cz. 
 
Je tak jasné, že diskuze v pětikoalici nebudou jednoduché. Na druhou stranu má, nejen z pohledu ekonomů a analytiků, snaha upravit systém DPH s výhledem na výrazné oddlužení českého státu své oprávnění. Jak totiž vyplývá z veřejně dostupných informací, loni se na ní vybralo 536,2 miliardy korun a do státního rozpočtu přispěla DPH 345,2 miliardami korun. Z vybrané DPH získává 64,38 procenta státní rozpočet, 25,84 procenta připadá na obce a 9,78 procenta na kraje. Není snad proto nutné dodávat, že smysluplné úpravy, které by posílily příjmy nejen příjmy státního rozpočtu, jsou tedy na místě.