Bývalý náměstek ÚZSI způsobil škodu 190 milionů Kč, tvrdí obžaloba. Soud s ním začal

Pražský městský soud se dnes začal zabývat případem bývalého náměstka Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Zdeňka Blahuty, který čelí obžalobě z podvodu a zneužití pravomoci. Státní zástupce Marek Bodlák tvrdí, že Blahut využil důvěry ředitele rozvědky a informací, kterými jako náměstek disponoval, aby z prostředků rozvědky získal pro sebe a případné další nezjištěné osoby 190 milionů korun. 

Žalobce dnes přečetl obžalobu veřejně, hlavní líčení ale bude odpoledne kvůli projednávání utajovaných informací pokračovat za zavřenými dveřmi.

Blahut dnes obžalobu nechtěl komentovat. "Počkal bych do skončení soudu, pak se rád vyjádřím," řekl novinářům.

Státní zástupce tvrdí, že bývalý náměstek měl informace tom, že český občan, který byl od prosince 2015 zadržován v jedné z afrických zemí pro údajnou protistátní činnost, bude v zemi odsouzen a následně tamním prezidentem omilostněn "v očekávání zlepšení bilaterálních vztahů".

Blahut ale podle Bodláka v prosinci 2016 nepravdivě informoval ředitele ÚZSI o tom, že existuje možnost zajistit propuštění občana prostřednictvím intervence jedné ze sousedních afrických zemí, a to výměnou za dodávku "technického zařízení" v hodnotě 190 milionů korun. Technické zařízení ale nebylo ani zakoupeno, jak bylo uvedeno ve svazcích rozvědky, a peníze nebyly jedné ze sousedních afrických zemích předány, což podle obžaloby tvrdil Blahut. "Jednalo se pouze o krycí legendy, které měly (...) vzbudit zdání legality vynaložení částky 190 milionů korun z prostředků ÚZSI," uvedl Bodlák v obžalobě. Peníze určené na nákup zařízení si Blahut podle něj ponechal.

Kromě dneška a úterka je hlavní líčení nařízené ještě na další tři dny v listopadu a následně v týdnu od 19. prosince. Předseda trestního senátu Petr Blažek avizoval, že hlavní líčení bude dále vedeno s vyloučením veřejnosti, případný rozsudek by ale soud vyhlásil veřejně. Blažek nechtěl předjímat, zda rozhodne ještě v tomto roce.

Náměstkem civilní rozvědky byl Blahut od září 2014 do ledna 2018. Policie ho obvinila v srpnu 2019. Blahut s obviněním nesouhlasil, jeho stížnost proti stíhání ale zamítlo Nejvyšší státní zastupitelství. Podle dřívějších informací týdeníku Respekt se obvinění Blahuta týkalo nákupu šesti speciálních odposlouchávacích přístrojů Agáta.

Úřad pro zahraniční styky a informace se zabývá informacemi, které pocházejí ze zahraničí. Může je ale sbírat i na českém území. Na rozdíl od Bezpečnostní informační služby (BIS) a Vojenského zpravodajství (VZ) například nesmí pořizovat odposlechy.

Související

Ilustrační fotografie.

Podezřelý z brutální vraždy v Plzni jde do vazby, rozhodl soud

Okresní soud Plzeň-město ve středu poslal do vazby muže, který minulý týden na Plzeňsku jednu ženu zabil a u druhé se o to pokusil. Údajně má jít o primáře z domažlické nemocnice. Kriminalisté podezřelého muže v úterý obvinili z vraždy, pokusu o vraždu a znásilnění. 

Více souvisejících

soudy Zdeněk Blahuta (ÚZSI)

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin

Španělsko čelí ničivým záplavám, které si dosud vyžádaly přes dvě stě obětí a zanechaly desítky tisíc lidí bez domova či přístupu k základním službám. V reakci na tuto přírodní katastrofu španělský premiér Pedro Sánchez nařídil největší mírové nasazení vojenských jednotek v historii země.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy