V takzvané energetické chudobě bylo už před zdražováním a začátkem energetické krize zhruba 900.000 lidí z půl milionu domácností. Nemohli si dovolit dostatečně topit, za energie vydávali velkou část svých peněz či na nich dlužili a zároveň měli podprůměrný příjem. V těchto rodinách žila desetina českých dětí, tedy asi 220.000. S problémy se potýkalo i přes 300.000 důchodců a důchodkyň.
Většina těchto ohrožených osob bydlela v energeticky náročných budovách. Ukázala to nová studie, na které se podílely Platforma pro sociální bydlení, iniciativa Za bydlení, Hnutí Duha a Ostravská univerzita. Výsledky dnes na tiskové konferenci představili autoři. Doporučují přesněji zacílit podporu od státu i dotace na úpravy domů.
Autorský tým pracoval s údaji o životních podmínkách domácností, které statistický úřad získává každý rok na jaře. Využil dostupná data z loňského jara, tedy ještě před prudkým zdražováním. "Naším cílem je ukázat na problémy lidí, kteří jsou na tom špatně dlouhodobě. Je to nejohroženější populace, která je v energetické chudobě i za nízkých cen energií," řekl analytik Jan Klusáček z iniciativy Za bydlení.
Podle zjištění trápila před krizí energetická chudoba 8,7 procenta obyvatel Česka, tedy asi 900.000 lidí z půl milionu domácností. Téměř polovinu tvořily rodiny s dětmi. Bez dostatečného vytápění, s nízkým rozpočtem, vysokými výdaji či dluhy na energiích vyrůstala v Česku zhruba desetina chlapců a děvčat, tedy na 220.000. Kolem 130.000 osob bylo v samoživitelských domácnostech, na 120.000 v rodinách s nízkým příjmem s dětskými přídavky od státu. S energetickou chudobou se potýkalo na 210.000 lidí s penzí, kteří žijí sami. Většinou to byly seniorky. Potíže mělo na 40.000 invalidních a 60.000 ostatních důchodů.
Dostatečně doma topit si nemohla dovolit desetina všech lidí v energetické chudobě, tedy asi 90.000. Kolem 60.000 osob bylo v posledním roce v prodlení s placením za energie. Celkem 635.000 lidí bylo z domácností s vysokými výdaji za energie. Zbývajících 125.000 lidí mělo víc potíží naráz.
Víc než dvě pětiny osob v energetické chudobě měly dálkové vytápění, víc než desetina topila elektřinou, tři z deseti plynem, šest procent uhlím a desetina dřevem či jiným topivem.
Podle studie vysoká energetická náročnost budov zvyšuje riziko energetické chudoby. Většina těchto chudých v Česku bydlela právě v takových domech. Výsledky ukázaly, že se to týkalo nejčastěji lidí v nájmu či domácností seniorů nad 70 let ve vlastním domku.
Autoři studie doporučují lépe zacílit podporu jako dávky či slevy na energiích na potřebné. Navrhují i úpravy dotací na úpravy budov k energetickým úsporám.
Související

Přepis energií krok za krokem. Je to jednodušší a rychlejší, než si myslíte

Elektrická energie a jak s ní šetřit
Energetika , Lidé , chudoba
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 1 hodinou

Americký generál varoval britského ministra kvůli stavu britské armády
před 2 hodinami

Americké tanky dorazí na Ukrajinu nejdříve koncem roku, píše deník
Aktualizováno před 2 hodinami

Útok v bruselském metru: Muž pobodal tři lidi, policie ho zadržela
před 2 hodinami

Pavel se sešel s Koudelkou z BIS, počítá s pravidelnými schůzkami
Aktualizováno před 2 hodinami

První gratulace z USA. Blinken poblahopřál Pavlovi k vítězství ve volbách
před 2 hodinami

Ukrajina se ohradila proti snaze MOV vrátit Rusko do sportovních soutěží
před 4 hodinami

Ukrajina letos plánuje vynaložit asi 20 miliard hřiven na drony, uvedl ministr
před 4 hodinami

Černochová o armádě: Zprofesionalizovala se, zaslouží úctu i moderní vybavení
před 4 hodinami

Facebook žádá britský soud o zablokování žaloby požadující vysoké odškodné
před 4 hodinami

Velké plus Petra Pavla: Zná NATO, zanechal dobrý dojem, tvrdí znalci poměrů
Aktualizováno před 4 hodinami

Vězňů je v Česku podle premiéra příliš mnoho, je potřeba to změnit
před 5 hodinami

Škoda Auto omezuje tento týden kvůli nedostatku čipů výrobu
před 5 hodinami

Slova, která Ukrajina neuslyší ráda. Krym už nikdy nebude její součástí, řekl chorvatský prezident
Aktualizováno před 5 hodinami

Zeman by neměl jmenovat nástupce Rychetského, shodli se Fiala a Blažek
před 5 hodinami

Přepis energií krok za krokem. Je to jednodušší a rychlejší, než si myslíte
před 6 hodinami

Policie řeší brutální napadení dívky v Ústí nad Labem, už zná podezřelou
Aktualizováno před 6 hodinami

Diplomatický průlom. Pavel telefonoval s prezidentkou Tchaj-wanu
před 6 hodinami

Hloupost, po které volal i Babiš. O to větší, že tu máme jeden odstrašující příklad
před 6 hodinami

Německý průmysl letos za energie zaplatí o 40 procent víc než před krizí
před 7 hodinami
Finsko věří, že se Švédskem do NATO vstoupí nejpozději v červenci
Finsko věří, že do Severoatlantické aliance vstoupí nejpozději v červenci, a to spolu se sousedním Švédskem. Podle agentury Reuters to dnes řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Obě země o členství v NATO požádaly společně v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Schválit ho ale ještě musí Maďarsko a Turecko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přitom v neděli naznačil, že Ankara by mohla dát souhlas v případě Finska, bez ohledu na Švédsko.
Zdroj: ČTK