Ministerstvo vnitra by mělo podle Senátu jako zakladatel České pošty zabránit jejímu finančnímu ohrožení, které souvisí mimo jiné s výpadkem příjmů kvůli povinnému zavádění datových schránek. Mělo by tím zajistit poskytování zejména základních poštovních služeb. Senát o to dnes ministerstvo požádal na popud své komise pro rozvoj venkova.
Informaci o přijatých opatřeních očekává do poloviny letošního března. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zájem Senátu o Českou poštu ocenil a doporučení přivítal.
"Pokud se nic neudělá, (Česká) pošta může skončit v insolvenci," přiznal ministr. "Česká pošta potřebuje transformaci," uvedl. Podle něj se pošta musí uplatnit i v digitálním světě i s ohledem na to, že 17 procent české populace není počítačově gramotná. Vládní představitelé se podle Rakušana v úterý dohodli na tom, že vláda do dvou měsíců přijme příslušné základní kroky.
Předseda komise Jiří Vosecký (SLK) uvedl, že pošta se dostane do finančních problémů kvůli zavedení povinných datových schránek. V důsledku zrušení zasílání doporučených dopisů mezi úřady a živnostníky přijde Česká pošta o dvě miliardy korun na příjmech, uvedl senátor STAN Petr Štěpánek. Podle něj by se pošta mohla ocitnout v bankrotu už v polovině letošního roku.
Ministr uvedl, že je třeba přijmout pro poštu model udržitelného financování pro letošní rok, aby se její ztráta nevyšplhala na čtyři miliardy korun. Podle Rakušana je pošta dlouhodobě podfinancovaná. Senátorka Daniela Kovářová (nezávislá) to označila za termín ze socialistické ekonomiky. Doporučovala privatizaci České pošty, proti čemuž se ohradil Štepánek poukazem na to, že výplatu důchodů není možné svěřit soukromé firmě.
Česká pošta je státní podnik, v posledních letech hospodaří v červených číslech. Loni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Provozní výnosy vzrostly o 400 milionů na 19,55 miliardy korun. Loňské hospodaření ovlivnila epidemie koronaviru.
Stát podle rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu doplatí České poště čisté náklady za poskytování základních služeb v loňském roce ve výši 750 milionů korun. Pošta tak za minulý rok dostane 1,5 miliardy Kč, tedy maximální možnou částku. Její polovinu již dostala v srpnu. Za loňský rok pošta nárokovala 1,85 miliardy korun, z toho téměř 1,47 miliardy tvořily náklady na pobočkovou síť a zbytek náklady na doručovací síť a podpůrné procesy.
Úhradu čistých nákladů za poslední čtyři roky v létě schválila Evropská komise. Podnik následně dostal od státu 4,5 miliardy Kč za roky 2018 až 2020 a tři čtvrtě miliardy za loňský rok. Vyplacené prostředky pošta využila na splacení komerčních úvěrů, které si musela kvůli zdržení výplaty v souvislosti s šetřením Evropské komise sjednat u bank. Část peněz šla na zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců.
Pošta provozuje v zemi zhruba 3200 poboček a poskytuje na základě licence od Českého telekomunikačního úřadu základní poštovní služby na celém území státu. Čisté náklady na poskytování těchto služeb hradí podle zákona stát.
Související
Pošta od dubna mění ceník. Platby zákazníků budou vyšší
Výplata některých důchodů od ledna zdraží. Nemusí přitom stát ani korunu
Česká pošta , Senát ČR , Ministerstvo vnitra , Vít Rakušan (STAN)
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Velikonoční tragédie před 80 lety. Vraždu spáchaly děti
před 1 hodinou
Žalobci navrhli vazbu pro dalšího obviněného v pardubickém případu
před 1 hodinou
Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty
před 2 hodinami
Trump není mužem svého slova. Ultimátum pro Írán se opakovaně prodlužuje
před 3 hodinami
Rajchl se nabídl, že pojede do Ruska vyjednávat o ropě a plynu
před 4 hodinami
Planý poplach v Praze. Důvodem bylo zavazadlo s nářadím
před 5 hodinami
Pákistán chce zprostředkovat mír v Íránu. Návrh dohody je na stole
před 5 hodinami
Otevírací doba obchodů dnes podléhá zákonu. V květnu se to zopakuje
před 6 hodinami
Jihokorejský prezident se omluvil KLDR za dronový incident z ledna
před 7 hodinami
Další dva podezřelí v pardubickém případu. Jednoho vypátrali v Bulharsku
před 8 hodinami
Írán varoval Trumpa i Netanjahu před útoky na civilní cíle
před 9 hodinami
Počasí se dnes zkazí. Po letní neděli přijde teplotní propad
včera
Jak se americké armádě podařilo zachránit ztraceného letce? Na povrch vyplouvají první detaily
včera
Írán má čas do úterý večer. Trump stanovil přesný čas ultimáta, Teherán poslal ráznou odpověď
včera
Opravdu jde o terorismus? Výbušniny u plynovodu mohou být zinscenované, aby pomohly Orbánovi, míní experti
včera
USA mohou zítra uzavřít dohodu s Íránem, tvrdí Trump. Teherán řekl, za jakých okolností otevře Hormuzský průliv
včera
Trump ztratil nervy: Otevřete ten zas***** průliv, vy šílení parchanti, nebo budete žít v pekle, nadává Íránu
včera
U plynovodu na srbsko-maďarských hranicích našli výbušniny. Zasahují vrtulníky i pyrotechnici, Orbán svolal Radu obrany
včera
OBRAZEM: Takhle Zemi 50 let nikdo neviděl. Z mise Artemis dorazily i první snímky odvrácené strany Měsíce
včera
Začátek Orbánova konce? Magyar zacílil na mladé voliče, ti touží po svobodné zemi
Maďarsko se nachází na prahu zásadních parlamentních voleb a v ulicích Budapešti je cítit napětí, které mnozí mladí voliči popisují jako historický okamžik. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se formuje nová generace, která vyrostla v systému takzvané „iliberální demokracie“ a nyní touží po radikální změně. Pro dvacetiletého Ákose a jeho vrstevníky nejde jen o politiku, ale o samotnou možnost vybudovat si v rodné zemi budoucnost.
Zdroj: Libor Novák