Covid pomohl digitalizaci na školách, píše NKÚ. Podpora má ale omezené dopady

Ministerstvo v reakci pro ČTK napsalo, že školství je oblastí, ve které se kvalitativní dopady přijímaných opatření projevují vždy až po určité době. Podle Národního pedagogického institutu (NPI) dopadla kontrola pro institut dobře. Přes dílčí kritizované výsledky NKÚ neuložil NPI žádná nápravná opatření, sdělila dnes ČTK mluvčí NPI Lucie Šplíchalová.

"Tvrdit, že prostředky byly vynaloženy 'ne zcela účelně' jen na základě toho, že se jejich přínos ve školství 'zatím pozitivně neprojevil', tedy nelze a MŠMT s tímto závěrem NKÚ nesouhlasí," reagovala mluvčí resortu Aneta Lednová.

Nejvyšší kontrolní úřad vybral ke kontrole čtyři systémové projekty, dopady na systém vzdělávání měly podle něj pouze dva, s využíváním dalších dvou se má začít až v roce 2024.

Kontroloři také potvrdili, že školy nebyly připraveny na distanční formu vzdělávání a před vypuknutím pandemie se potýkaly s nedostatkem potřebných informačních a komunikačních technologií (ICT), zejména notebooků či tabletů. "MŠMT nemělo nastavený udržitelný systém financování nákupů ICT pro školy. Proto muselo během pandemie základním školám a nižším stupňům gymnázií poskytnout ze státního rozpočtu mimořádnou jednorázovou finanční podporu 1,3 miliardy Kč," uvedl NKÚ. Dostalo ji 4100 škol, podle kontrolorů díky tomu vzrostl v roce 2021 počet přenosných ICT zařízení ve školách v porovnání s rokem 2018 o 91 procent. Období pandemie tak paradoxně přispělo k rozvoji digitálního vzdělávání, podotkli.

S tvrzením, že covidová pandemie proces digitalizace škol urychlila, ministerstvo školství souhlasí. Podle Lednové je ale potřeba také uvést, že zodpovědnost za technické vybavení škol mají jejich zřizovatelé, tedy města a obce, nikoliv stát a ministerstvo školství. "Přesto MŠMT finanční prostředky do oblasti vybavení jednotlivých škol ve výši 1,3 miliardy korun vyjednalo a zpráva NKÚ dokládá, že byly vynaloženy účelně," uvedla mluvčí.

NKÚ rovněž zjistil, že MŠMT ani NPI neměly přehled o úrovni digitálních kompetencí učitelů v Česku. Podle kontrolorů tento přehled chybí, protože NPI nesledoval a nevyhodnocoval data získaná z aplikace Profil Učitel21. Aplikace je dobrovolná a nastavená je tak, že přihlášený uživatel hodnotí sám sebe. NKÚ odhalil, že své digitální kompetence si ve školním roce 2021/2022 otestovala necelá dvě procenta učitelů základních a středních škol.

Podle NPI má aplikace sloužit jako metodická pomůcka pro učitele, nikoliv jako nástroj ověřování kompetencí učitelů. "Jejím cílem je poskytnout pedagogům prostředí pro sebereflexi silných a slabých stránek v oblasti rozvoje začleňování práce s digitálními technologiemi do vlastní výuky a přípravy na ni," sdělila Šplíchalová.

Pedagogický institut podle NKÚ také nenašel způsob, jak podpořit využití digitálních učebních materiálů ve výuce, například pracovní listy, videa, zvukové ukázky či animace. "Tyto učební materiály byly dostupné na Metodickém portálu RVP.CZ, který spravoval NPI. Portál však učitelé příliš nevyužívali," uvedl NKÚ. NPI s tvrzením nesouhlasí. Podle Šplíchalové je metodický portál RVP.CZ pro cílovou skupinu učitelů nejnavštěvovanějším vzdělávacím portálem v ČR. NPI tak návštěvnost považuje za dobrou. Portál má zhruba 10.000 přístupů denně, informovala mluvčí institutu.