Prezidentské volby 2023: Kdo stihl odevzdat přihlášku a zapojí se do boje o Hrad?

Mezi kandidáty jsou bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel, expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš nebo bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, kteří mají podle průzkumů největší šanci na vítězství.

Ministerstvo nyní překontroluje, zda přihlášky mají zákonem požadované náležitosti, včetně správnosti údajů na peticích na podporu kandidatury. Bezchybné přihlášky zaregistruje 25. listopadu, kdy zveřejní i jména kandidátů. Hana Malá z ministerstva vnitra již dříve uvedla, že některé z přihlášek zjevně nesplňují všechny náležitosti. Před pěti lety ministerstvo k volbám připustilo devět kandidátů ze dvou desítek, kteří se přihlásili.

Přihlášky letos znovu odevzdali senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, kteří se o úřad hlavy státu neúspěšně ucházeli už před pěti lety. Kandiduje také předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podnikatelé Karel Janeček, Karel Diviš a Tomáš Březina, poslanec SPD Jaroslav Bašta, bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima nebo prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová.

Náměstek ministra vnitra Petr Vokáč potvrdil České televizi, že mezi 18 kandidáty, kteří přihlášku doručili osobně, byl i aktivista Pavel Zítko. Tři kandidáti dodali podle náměstka přihlášky dálkovým způsobem. Přihlášku kandidáta musí podpořit svými podpisy nejméně 20 poslanců nebo deset senátorů či 50.000 občanů formou petice. Do 24. listopadu budou moci adepti odstranit chybné údaje na kandidátkách, nebude ale možné dodávat chybějící podpisy. Vnitro bude akceptovat podle Vokáče podpisy bývalých zákonodárců v případě, že přihláška byla podána v době, kdy ještě byli ve funkcích.

Přihlášku nakonec nepodali bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, někdejší místopředseda KSČM Josef Skála nebo teolog Ivo Mareš. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí zaevidoval 21 volebních účtů uchazečů pro úřad hlavy státu včetně europoslance Hynka Blaška (za SPD), bývalého pirátského senátora a předsedy hnutí Vize pro Česko Libora Michálka, buddhisty Lumíra Lásky nebo prezidenta spolku KTV Ivana Smetany. Zájem kandidovat projevili také bývalý starosta Vraclavi Vladimír Boštík, tělesně postižený soukromý ombudsman Jiří Kotáb, aktivistka Jana Peterková nebo biochemik Jaroslav Turánek.

Ministerstvo na twitteru oznámilo, že pod dohledem Státní volební komise vylosovalo vzorec, pomocí kterého určí 8500 řádků, které bude na peticích na podporu kandidatury kontrolovat. Kontrolu provede pomocí automatizovaného systému, který porovná údaje na peticích s registrem obyvatel. "Co software vyhodnotí jako chybu, ještě ručně překontrolujeme," uvedlo.

První kolo vybírání nástupce Miloše Zemana v čele státu se z rozhodnutí předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) uskuteční 13. a 14. ledna příštího roku, předpokládané finále bude o dva týdny později.

Pavel, Babiš a Nerudová zůstávají největšími sázkovými favority na prezidenta

Trojice Petr Pavel, Andrej Babiš a Danuše Nerudová jsou i po dnešním ukončení lhůty pro nominaci kandidátů na budoucího prezidenta republiky největšími sázkovými favority na hlavu státu. Na bývalého předsedu Vojenského výboru NATO Pavla je aktuálně kurz 2,1:1, za ním je expremiér a předseda hnutí ANO Babiš s kurzem 3,5:1 a kurz 3,8:1 má bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Nerudová. Vyplývá to z dat sázkových kanceláří.

Za Pavlem, Babišem a Nerudovou, kteří mají největší šanci na vítězství i podle průzkumů, mají ostatní kandidáti výrazný odstup. Senátor Pavel Fischer má kurz 26:1 a jeho kolega z horní komory Parlamentu Marek Hilšer 35:1. Následují šéf odborářů Josef Středula (55:1), poslanec SPD Jaroslav Bašta (90:1). Další kandidáti už mají kurzy 100:1 a více a jsou považováni za outsidery.

Adeptů na prezidenta se podle ministerstva vnitra přihlásilo 21. Ministerstvo nyní přihlášky překontroluje, bezchybné zaregistruje 25. listopadu, kdy zveřejní jména kandidátů.

První kolo voleb nástupce Miloše Zemana bude v pátek a v sobotu 13. a 14. ledna příštího roku a případné druhé kolo voleb v pátek a v sobotu 27. a 28. ledna.