Dočasnou ochranu v České republice loni získalo 473.216 ukrajinských uprchlíků

Dočasnou ochranu v České republice loni získalo 473.216 ukrajinských uprchlíků před válkou. Víc než polovina z nich do konce března, pak už měsíční počty převážně klesaly. Za prosinec úřady vydaly 8746 příslušných víz, za uplynulých sedm dní 1293. Týdenní počet je téměř o tisícovku nižší než o týden dřív, vliv na to zřejmě mělo uzavření úřadů během vánočních svátků. Vyplývá to z údajů ministerstva vnitra na twitteru. Ruská armáda vpadla na Ukrajinu loni 24. února.

Víza dočasné ochrany umožňují držitelům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce v České republice. Ještě v únoru je dostalo několik tisíc Ukrajinců, do konce března počet vyskočil na téměř 252.000. Za duben přesáhl 67.000, za květen byl zhruba 42.600. Proti předchozímu měsíci se pak počet udělených víz zvýšil jen v srpnu, v ostatních měsících postupně klesal. Za prosinec víza poprvé získalo méně než 10.000 ukrajinských uprchlíků.

Podle odhadů ministerstva vnitra se zhruba pětina ukrajinských uprchlíků už z Česka vrátila domů. Zatím se také nenaplnily předpovědi, že s nastupující zimou se mohou do zahraničí vydat Ukrajinci, které ruské útoky na infrastrukturu připravují o teplo, elektřinu a vodu.

Cizinecké policii se od začátku bojů přihlásilo 662.358 běženců z Ukrajiny, vyplývá z čísel ministerstva vnitra. Víc než pětina z nich do konce března, přes půl milionu se počet dostal koncem září. Cizinecké policii o sobě musejí uprchlíci dát vědět do tří dnů od příjezdu do České republiky, v posledních sedmi dnech to udělalo 17.008 z nich. O týden dřív jich bylo 12.666. Ohlašovat se nemusejí děti do 15 let, které tvoří mezi běženci asi třetinu.

Česko přiznává uprchlíkům dočasnou ochranu zatím do konce března. Sněmovna v polovině loňského prosince schválila návrh, který ochranu podle dohody EU prodlužuje o rok. Úřadům to umožní zjistit přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází. Žadatelé o prodloužení dočasné ochrany se totiž budou muset do konce března elektronicky zaregistrovat. Senát bude o předloze rozhodovat zřejmě před polovinou ledna.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve sněmovní debatě mimo jiné uvedl, že v Česku našlo práci 115.000 běženců z Ukrajiny, z toho 80 procent pracuje na běžný poměr nebo na dohody s odvody. Podle ministra klesá počet žadatelů o humanitární dávku. Nejvíce jich bylo 237.655 v květnu, za listopad podle údajů k prvnímu prosincovému dni 81.743, sdělil Jurečka.

Ministerstvo práce minulý týden navrhlo změny humanitární dávky pro uprchlíky. Upravit chce částku i pravidla vyplácení. Dávka by odpovídala životnímu minimu. Získali by ji jen lidé bez příjmů či s nízkými příjmy. Humanitární dávka nyní činí 5000 korun a nají na ni nárok lidé bez bezplatného ubytování se stravou a hygienickými potřebami. Vyplácí se jim za měsíc, kdy získali vízum k ochraně. V případě potřeby mohou pětitisícový příspěvek pobírat ještě pět měsíců, poté se snižuje na životní minimum.

Od dubna by se měla změnit také podoba solidárních příspěvků na ubytování ukrajinských uprchlíků. Podporu by měly dostávat nejen domácnosti, ale pobírat by ji mohly i firmy či organizace. Zohledňovat by se měl nově i příjem běženců, oznámil v polovině prosince Jurečka.

Související

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

uprchlíci Ukrajina

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump s projevem neuspěl. Trhy tentokrát neuklidnil

Americký prezident Donald Trump tentokrát v jedné věci se svým projevem neuspěl. Nepodařilo se mu uklidnit trhy s ropou či akciemi. Investoři zjevně přestávají důvěřovat jeho slovům, že válečný konflikt s Íránem brzy skončí. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Letné se slavil postup na fotbalové mistrovství světa.

Po Irech porazili na penalty i Dány. Češi po 20 letech postoupili na fotbalové mistrovství světa

Přestože výsledek zápasu s Dánskem je naprosto totožný s tím z předešlého utkání proti Irsku, průběh byl naprosto odlišný. Tentokrát se vydařil svěřencům trenéra Miroslava Koubka vstup do zápasu, když už po třech minutách hry otevřel parádní střelou po rohovém kopu Pavel Šulc, tedy i vyrovnávací trefa Andersena ze 72. minuty (volný přímý kop) a další dvě branky v prodloužení (po jedné na obou stranách) opět po rohových kopech. Po gólech kapitána Ladislava Krejčího a Högha dospěl zápas do penaltového rozstřelu. A stejně jako proti Irsku v něm i tentokrát byli úspěšnější Češi, kteří se tak poté mohli radovat z prvního postupu na světový šampionát po 20 letech a s celým letenským stadionem si zazpívat o tom, že „všichni už jsou v Mexiku“.

před 4 hodinami

Donald Trump

Navrátíme Írán do doby kamenné, řekl Trump. Válka pro tuto chvíli pokračuje

Americká armáda velmi brzy dokončí operaci v Íránu, protože dosáhla ohromujících vítězství, řekl americký prezident Donald Trump v ostře sledovaném projevu. Řeč trvala celkem 19 minut. Konflikt podle jeho slov potrvá ještě nižší jednotky týdnů. Trump také znovu pohrozil Teheránu útoky na elektrárny a ropná zařízení, pokud nedojde k dohodě. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Jaro v Praze

Počasí čeká o velikonočních svátcích výrazné oteplení

Nadcházející dny přinesou do Česka postupný zlom v charakteru počasí. Zatímco druhá polovina pracovního týdne bude ještě ve znamení chladnějšího a spíše oblačného proudění, víkend slibuje výrazné oteplení, které vyvrcholí v neděli téměř letními teplotami.

včera

Prezident Trump

BBC: Evropští lídři doufají, že USA z NATO neodejdou. Ví ale, že Trump je toho schopen

Evropští lídři čelí v těchto dnech jedné z největších diplomatických výzev moderní historie. Hlavní zprávy napříč kontinentem plní prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že vážně zvažuje odchod Spojených států z NATO. Přestože jde o naprosto zásadní hrozbu, oficiální politické špičky v evropských metropolích zatím zachovávají neobvyklé mlčení a situaci komentují jen velmi zdrženlivě.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó se ostře pustil do prezidenta Pavla. Vytáhl komunistickou minulost

Diplomatické napětí mezi Prahou a Budapeští dosáhlo nového bodu mrazu. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ostře zaútočil na českého prezidenta Petra Pavla poté, co hlava českého státu kritizovala maďarské aktivity v rámci Evropské unie. Szijjártó neváhal vytáhnout kartu komunistické minulosti a prohlásil, že nebýt sametové revoluce, byl by dnes Petr Pavel špionem komunistického Československa v západní Evropě.

včera

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance naznačil, že bude po Trumpovi zřejmě kandidovat na prezidenta USA

Americký viceprezident J. D. Vance oznámil vydání své nové knihy, která se zaměřuje na jeho osobní duchovní cestu a konverzi ke katolicismu. Novinka s názvem Communion: Finding My Way Back to Faith (Přijímání: Hledání mé cesty zpět k víře) vyjde 16. června unakladatelství HarperCollins. Oznámení přichází v době, kdy sílí spekulace o Vanceově možné prezidentské kandidatuře v roce 2026, ve které by mohl usilovat o nástupnictví po Donaldu Trumpovi.

včera

Zleva: Jeremy Hansen, Victor Glover, Reid Wiseman a Christina Hammock Koch

První člověk tmavé pleti, první žena, první neameričan. Kdo dnes odstartuje na historickou cestu k Měsíci?

Posádka mise Artemis II se připravuje na historickou cestu k Měsíci, která se uskuteční po více než padesáti letech od dob programu Apollo. Čtveřice astronautů – tři Američané a jeden Kanaďan – bude pod drobnohledem celého světa, zatímco budou testovat trasu pro budoucí generace. Kromě špičkového výcviku a odborných znalostí si s sebou tito hrdinové berou i osobní předměty, které jim mají připomínat domov a jejich blízké.

včera

Keir Starmer (labouristi)

Londýn svolává zástupce 35 zemí. Na krizovém summitu bude řešit znovuotevření Hormuzského průlivu

Velká Británie se ujímá role diplomatického lídra v prohlubující se blízkovýchodní krizi. Britský premiér Keir Starmer oznámil, že Londýn bude ve čtvrtek hostit zástupce 35 zemí na krizovém summitu. Hlavním tématem rozhovorů bude hledání cest k znovuotevření Hormuzského průlivu, který je v současné době zablokován íránskými silami v reakci na vojenské údery Spojených států a Izraele.

včera

Armáda Francie

Francouzská armáda zásadně mění strategii. Do čtyř let očekává válku s Ruskem

Francouzská armáda v reakci na probíhající konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě zásadně přehodnocuje svou strategii. Podle generála Dominiqua Tardifa, zástupce náčelníka štábu letectva, se Paříž připravuje na možnou konfrontaci s Ruskem, ke které by mohlo dojít koncem tohoto desetiletí. Zkušenosti z moderních bojišť se promítají do aktualizovaného zákona o vojenském plánování, který má být představen 8. dubna.

včera

Summit NATO

O vystoupení z NATO se dosud žádný stát nepokusil. Proces není okamžitý, trvá dlouhé měsíce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio překvapil evropské metropole prohlášením, že Washington bude muset po skončení bojů s Íránem vážně přehodnotit smysl a budoucí podobu Severoatlantické aliance. Tato rétorika odráží hlubokou frustraci administrativy Donalda Trumpa z postupu evropských spojenců, kteří v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu odmítají Spojeným státům poskytnout vojenskou podporu či dokonce přístup na strategické základny.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zvažuje, že už znovu nebude kandidovat na prezidenta

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle nových informací vážně zvažuje, že se v nadcházejících prezidentských volbách nebude ucházet o znovuzvolení. Portál Meduza uvádí, že v prezidentské kanceláři se v této souvislosti rýsují nejméně dva scénáře dalšího politického postupu. Tato úvaha se v hlavě úřadujícího prezidenta údajně zrodila již koncem roku 2025.

včera

včera

Marco Rubio

USA zvažují odchod z NATO

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyslal jasné varování evropským spojencům, že Washington po skončení války s Íránem pravděpodobně přehodnotí své další působení v Severoatlantické alianci. Tento krok následuje po rostoucí frustraci Spojených států z postupu evropských zemí, které podle Rubia odmítají poskytnout Americe nezbytnou podporu v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu.

včera

Den D je tady. Lidstvo se po půl století vrátí na Měsíc

Pobřeží Floridy se připravuje na historický okamžik, který svět nezažil více než půl století. Ve středu, necelou hodinu před západem slunce (u nás v noci na čtvrtek), se u mysu Canaveral očekávají davy až 400 000 lidí. Všichni tito diváci budou upírat zraky k nebi, aby spatřili start mise Artemis II, při níž se lidská posádka po téměř 54 letech vydá k Měsíci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy