Co s hnědým uhlím? Tohle si myslí veřejnost

Je tedy otázkou, jak naložit dál s těžbou uhlí a se zásobami, které máme. Veřejné mínění se nejčastěji přiklání k tomu, že bychom měli maximálně využívat známé dostupné zdroje (tento názor zastává téměř polovina populace). Pětina občanů doporučuje hledat nové zdroje hnědého uhlí. Necelá pětina naopak dává přednost co nejrychlejšímu utlumení těžby hnědého uhlí. Nad situací váhá a odpověď „nevím" volí šestina populace.

Rozdíly v názoru na zásoby hnědého uhlí podle sociodemografických znaků nejsou významné. Znamená to, že situaci velmi podobně hodnotí muži i ženy, mladí i staří, lidé se základním i vysokoškolským vzděláním, město i venkov. Liší se však názory stoupenců různých politických stran. To nepřímo ukazuje, jak živým politickým tématem těžba hnědého uhlí je.

Podívejme se, jak v současné době vypadá srovnání jaderné a uhelné energetiky. Potvrzuje se, že jednoznačná většina české veřejnosti považuje za velmi důležitou energii z jaderných elektráren (79 %), dvě pětiny občanů (44 %) ji dokonce považují za zcela klíčovou. Názor na energii získanou z uhelných elektráren není tak jednoznačný, přesto ji mírně nadpoloviční většina lidí (54 %) považuje za klíčovou nebo velmi důležitou.

Názory na jadernou energetiku těsně souvisejí s úrovní vzdělání respondentů. Klíčovou důležitost mají jaderné elektrárny pro 37 % lidí se základním vzděláním, ale více než pro polovinu lidí se vzděláním vysokoškolským.

Donedávna byla energie z uhlí ve vědomí lidí na ústupu a prosazovaly se alternativní zdroje energie. Očekávali bychom proto, že ze setrvačnosti lpějí na starém spíše lidé s nižším vzděláním a lidé se vzděláním vyšším se ohlížejí po něčem novém obdobně, jako je tomu v případě energie jaderné. Výzkumné poznatky ale ukazují, že u uhelné energie tomu tak není. Ve všechvzdělanostních skupinách je její váha zhruba stejná. Zračí to jistou obezřetnost a uvážlivost, neboť v současné situaci není osud uhelné energetiky lidem zcela jasný. 

Očekávali bychom možná také, že s jadernou energií se více ztotožňují lidé mladší a že starší lidé na ni hledí s nedůvěrou. To však neplatí, výrazná preference jaderné energie se projevuje ve všech věkových skupinách stejně, je v zásadě univerzální. Na druhé straně bychom předpokládali, že váha uhelné energetiky v mysli lidí bude klesat směrem k mladším věkovým skupinám. Ani zde však tato závislost není příliš významná. Jinými slovy to znamená, že i mladší generace si uvědomuje, že naše energetika se do budoucna bez uhlí zřejmě neobejde.

Umírněný a uvážlivý postoj k uhelné energetice možná také odráží širší mezinárodní situaci a bere v úvahu naši dovozní závislost a energetickou bezpečnost. V tomto kontextu převažuje v českém veřejném mínění názor, že bychom měli především využívat domácích energetických zdrojů, nad názorem, že bychom měli rozšiřovat dovoz plynu a jaderného paliva ze zahraničí.

Preference rozšiřování dovozu se mírně zvyšuje s úrovní dosaženého vzdělání, nejvyšší naměřená hodnota u vysokoškoláků činila 44 %. Výraznější jsou rozdíly regionální – v Praze je pro rozšiřování dovozu celá polovina obyvatel, v moravských krajích je to však jen třetina.