Bude se na dálnicích víc bourat? Odborník varuje před problémem

ROZHOVOR - Poslanci přijali novelu, podle které bude možné na vybraných úsecích dálnic zvýšit rychlost ze stávajících 130 km/h na 150 km/h. Co by to mohlo znamenat v praxi jsme se zeptali Michala Radimského z Ústavu pozemních komunikací Vysokého učení technického.

Poslanci schválili, že bude možné jezdit po dálnicích rychlostí až 150 km/h. Nebude to vzhledem ke stavu českých vozovek a průměrnému stáří českých aut problém?

Schválili možnost. Vycházel bych z toho, že důvod, proč tam tohle přibylo, je trend od poslední novely, protože i když máme spousty víceproudých silnic, nebyli jsme schopni na nich zvyšovat rychlost nad 110 km/h. Třeba i na silnici z Pardubic do Hradce musela být devadesátka. Teď existuje ta možnost, neznamená to ale, že se to v dohledné době udělá. Zatím k tomu ani není důvod.

Pokud by se doopravdy na vybraných úsecích rychlost na 150 km/h zvýšila, jaký je pak rozdíl v brzdné dráze nebo reakčním čase řidiče?

Řidiče to ovlivní, ale rozdíl v brzdné dráze vám z hlavy neřeknu, ale samozřejmě tam je. Reakční doba řidiče je pořád stejná, ale za tu reakční dobu řekněme jedné sekundy, ujede delší vzdálenost. Je tady spíš jiné riziko, o kterém se baví většina odborníků. Nespočívá v té rychlosti 150 km/h, ale v tom, že se zvětší rozdíly mezi vozidly, které po té dálnici jedou.

Nákladní vozidla jedou 90 až 100 km/h, naprostá většina vozidel se drží do té rychlosti 130 km/h a teď tam najednou budou jezdit daleko rychlejší. To je teoretické riziko, které by z toho mohlo plynout. Na druhou stranu Němci mají rychlost neomezenou a taky tam není nějaký dramatický nárůst nehodovosti.

Jsou podle vás na zvýšení rychlosti čeští řidiči připraveni? Je jasné, že když je maximální rychlost 130 km/h,. tak trošku šlápnou na plyn a jedou o 5 nebo 10 km/h rychleji. Není tedy možné, že by se místi těch 150 km/h jezdilo třeba 160 nebo 170 hm/h?

Je téměř jisté, že by se to stalo. Je to přirozené, to máte v každém státě. Když máte nějaký limit, lidé tomu automaticky dávají nějakou toleranci. Takže tohle určitě hrozí. Na druhou stranu, berte to tak, že navyšování rychlosti využije jen malé procento řidičů.

Není zase tolik lidí, kteří by si jízdu ve 170 nebo 180 km/h užívali. To auto moc žere a většina si uvědomuje, že ta ovladatelnost stroje v provozu taky není ideální. Není to o tom, že by celá dálnice začala jezdit 150 nebo 170 km/h. To si určitě nemyslím.

Může kvůli tomu teoreticky stoupnout počet nehod?

Počet nehod zvýšením rychlosti vždycky může stoupnout. Jak jsem říkal, nebude to zaviněno jen rychlostí, mělo by to být tím, že se zvýší rozdíly mezi rychlostí jednotlivých vozidel. Na druhou stranu je ale dálnice 4,5 krát bezpečnější než jakákoliv silnice.

Když se o návrhu hlasovalo, ministr dopravy Dan Ťok byl proti přijetí. O čem to podle vás svědčí?

Nejsem si úplně jistý, jak interpretovat jeho odpověď. Schválila se možnost, ne zvýšení. A odpověď byla: nechceme zvyšovat. Myslím si, že to opravdu není na pořadu dne. A ani si nemyslím, že je nutné v současné době někde zvyšovat rychlost. Když pojedete z Prahy do Brna o těch 10 nebo 20 kilometrů rychleji, ušetříte řádově minuty.

To nesouhlasné stanovisko rezortu pramení z toho, že oni opravdu neplánují rychlost zvyšovat. Schválená novela dává jen tu možnost. Bude velmi daleko k tomu, než se někde nějaká stopadesátka podle mého objeví. Dopravně-bezpečností odborná veřejnost tomu není nakloněna.

Díky za rozhovor.

Související

Více souvisejících

Dálnice Ministerstvo dopravy Dan Ťok (ministr dopravy)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO

Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 12 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy