Elektronické dálniční známky? Ministerstvo už sepsalo zákon, řidiče čeká mnoho změn

Zavedení elektronických dálničních známek zvýší příjmy z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně a zároveň sníží provozní náklady až o 120 milionů korun ročně. Zvýší se i horní hranice sazeb za roční známky. Vyplývá to z návrhu zákona o pozemních komunikacích, který je v připomínkovém řízení. Papírové kupony by měly skončit v roce 2020. Loni stát vybral na dálničních známkách přes 5,4 miliardy korun.

V rámci nového systému bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Platby, které budou vázány na registrační značku příslušného auta, bude evidovat informační systém provozovaný Státním fondem dopravní infrastruktury. Kontrolovat se budou prostřednictvím kamer. Díky automatizované kontrole by se podle materiálu měl zvýšit výběr poplatků. I s ohledem na růst provozu úřad očekává, že v dlouhodobém měřítku by se příjmy mohly zvýšit až o 360 milionů korun ročně.

Ministerstvo dopravy počítá s tím, že úspora z provozních nákladů vznikne především ušetřením nákladů na tisk a distribuci kuponů, které se pohybují okolo 280 milionů korun za rok. Nový systém bude vyžadovat jednorázové investice, jako je například pořízení informačního systému, který bude evidovat platby, aplikace pro platby nebo kontrolního systému kamer. Tyto náklady jsou podle ministerského materiálu už do ročních nákladů zahrnuty.

Návrh zákona zároveň počítá se zvýšením maximálního limitu poplatku za roční známku. V současnosti zákon dovoluje nejvyšší možnou cenu 1500 korun, což však podle dokumentu neumožňuje reagovat na aktuální náklady spojené s dopravou a výstavbou dálnic. Nově by se tak cena mohla zvýšit až na 2000 korun. Neznamená to však, že se ceny automaticky zvýší, o stanovení sazeb totiž rozhoduje vláda.

Součástí návrhu je osvobození nebo zvýhodnění od poplatků vozidel na alternativní pohon. Zdarma budou po dálnicích jezdit auta na elektrickou energii nebo vodík, případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého však v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za poloviční sazby by pak měly jezdit auta poháněna zemním plynem a biometanem. Vozidel na zkapalněný ropný plyn se zvýhodnění netýká.

V Česku je registrováno asi 1300 vozidel na elektřinu, což by nyní mělo zanedbatelné následky pro výběr z dálničních poplatků. Resort dopravy však počítá, že počet elektromobilů se bude na tuzemských silnicích zvyšovat. Podle odhadu ministerstva bude roce 2020 v Česku asi 17.000 vozidel na elektřinu, což by snížilo výnosy z poplatků o 25,5 milionu korun za rok. Zvýhodnění aut na plyn pak připraví stát zhruba o 37,5 milionů korun ročně. Nyní je v Česku registrováno 18.000 aut jezdících na plyn, podle odhadu ministerstva se jejich počet do roku 2020 zvýší na 50.000.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun za rok platí motoristé od roku 2012.

Související

Dálnice, ilustrační fotografie.

Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi podpořila v prvním čtení novelu zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je zrušení automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna, připomnělo ministerstvo dopravy.

Více souvisejících

dálniční známky Ministerstvo dopravy řidiči Dálnice Ekonomika elektromobily

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 3 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 3 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 7 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 8 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 11 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá

U pobřeží severního Kypru se převrátila cestovní loď Filo Jet, na jejíž palubě se v době neštěstí nacházelo celkem 267 osob. Podle dosavadních oficiálních informací si tragická nehoda vyžádala nejméně sedm lidských životů. Záchranářům se podařilo z moře vytáhnout 237 přeživších, přičemž někteří z nich utrpěli různě závažná zranění. Dalších třiadvacet cestujících a členů posádky zůstává nadále nezvěstných.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem

Po dlouhých měsících napětí a vyostřených sporů mezi vládou a Pražským hradem se prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš dohodli na obnovení společných schůzek. První osobní jednání obou představitelů se uskutečnilo na Úřadu vlády po zasedání Bezpečnostní rady státu. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná komunikace je nezbytná, a to především v oblasti zahraniční politiky. Návrat k jednacímu stolu má představovat začátek pozitivní změny ve vzájemných vztazích.

včera

Nedělní debata

ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka

Česká televize představila novou podobu svého hlavního diskusního pořadu Nedělní debata, který nahradil předchozí formát. Do hlavního politického duelu moderovaného Lukášem Dolanským zasedli vládní vicepremiéři Karel Havlíček za hnutí ANO a Petr Macinka za Motoristy sobě spolu s opozičními lídry Martinem Kupkou z ODS a Vítem Rakušanem ze hnutí STAN. Ústředními tématy diskuse se staly nejnovější volební preference, stav státního rozpočtu, boj s dezinformacemi i nadcházející prezidentská volba. Diskusnímu střetu předcházel úvodní rozbor odborníků zaměřený na aktuální společenskou náladu.

včera

Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev

Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy