Ministerstvo dopravy ani za 20 let nevyřešilo trasování dálnice D3

Za zpracování studií a hodnocení variant vedení tras tímto územím přitom vynaložilo Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) od roku 2002 na 47 milionů korun. Náklady před tímto rokem nedokázal NKÚ z evidence ŘSD zjistit.

Při přípravě této dálnice pochybilo také ministerstvo dopravy, které podle NKÚ nedisponovalo závaznou koncepcí budování silniční a dálniční sítě a koncepce často měnilo. "V případě dálnice D3 tak došlo k tříletému přerušení projektové přípravy, a to v době, kdy byla téměř na celou trasu zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. Termín dokončení dálnice D3 byl několikrát odsouván. V době kontroly jej ministerstvo předpokládalo až za horizontem roku 2020. Naplnění cílů výstavby dálnice D3, kterým bylo vytvoření kapacitního napojení Jihočeského kraje na Prahu a napojení na budovanou rychlostní silnici S10 v Rakousku, je tak odsouváno o více než deset let," konstatuje NKÚ.

Ujasněny nebyly ani zdroje financování výstavby dálnice D3, ani nebyla závazně stanovena potřeba finančních prostředků na její pořízení. "Pořizování dálnice D3 neprobíhalo podle pravidel pro financování programů, která platí pro prostředky státního rozpočtu, ale neplatí pro prostředky rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ministerstvo dopravy předpokládalo výstavbu části dálnice D3 v Jihočeském kraji financovat formou projektu PPP (spolufinancování soukromým sektorem - pozn. red.). Několikrát však změnilo věcný obsah návrhu projektu PPP a nerealizovalo ani variantu schválenou vládou v roce 2008.

Příprava projektu PPP probíhala od roku 2003 bez podstatného výsledku a kontrolované osoby na ni vynaložily nejméně 120 milionu korun (přesnou částku nelze z příslušných evidencí zjistit). Ministerstvo také často měnilo i řídící a poradenské orgány pro přípravu projektu PPP a neprokázalo výhodnost realizace formou projektu PPP," kritizuje vedení resortu dopravy NKÚ.

Dosud byl postaven jen 17 kilometrů dlouhý úsek dálnice D3 Nová Hospoda – Tábor a rozestavěn 26 kilometrů dlouhý úsek Tábor – Veselí nad Lužnicí. Po dokončení staveb v realizaci tak bude v provozu úsek dlouhý 43 kilometrů, který bude podle NKÚ přinášet jen dílčí společensko-ekonomické přínosy.

Z předpokládaných nákladů na pořízení 88,264 miliardy korun mělo být do konce roku 2010 vynaloženo 13,305 miliardy korun. Z celkové délky 174 kilometrů bylo postaveno 17 kilometrů, tedy necelých deset procent, a průměrné náklady na pořízení činily 290 milionů korun na jeden kilometr. Průměrné náklady na pořízení zbylých úseků mají stoupnout až na 530 milionů na kilometr.

Vzhledem ke skutečnosti, že v období let 2006 až 2010 došlo u 23 staveb k nárůstu předpokládaných nákladů o 52 procent, a poznatkům z jiných kontrolních akcí NKÚ, zaměřených na výstavbu dopravní infrastruktury, existuje reálné riziko dalšího růstu předpokládaných nákladů na výstavbu dálnice D3.

NKÚ v oblasti nákladů také zjistil, že ŘSD neposuzovalo technická řešení a opodstatněnost investičně náročných stavebních objektů z hledisek investičních a budoucích provozních nákladů, ŘSD nemá ani stanovena účinná pravidla pro optimalizaci cen ve fázích přípravy a realizace akcí. "Účinnost krizového plánu ministerstva dopravy, který vláda schválila v roce 2009, k dosažení úspor při výstavbě dopravní infrastruktury byla v případě dálnice D3 nulová. V průběhu přípravy akcí navíc samosprávné orgány a zájmové skupiny vznášely požadavky na doplnění o další objekty, které u řady staveb významně zvýšily předpokládané náklady až o několik miliard korun. V některých případech se tyto objekty staly formou závazných podmínek územních rozhodnutí součástí stavby," tvrdí NKÚ.

Další nedostatky kontroloři zjistili v zadávacích řízeních, zejména pokud jde o vytváření dostatečného konkurenčního prostředí a transparentnost jejich průběhu, a v nehospodárném způsobu zabezpečování majetku pro činnost technického dozoru investora, na který už NKÚ upozornil v roce 2003.