Příprava velkých dopravních staveb by se měla zkrátit ze současných až 13 let zhruba o třetinu. Pomoci by k tomu má novela tzv. liniového zákona, kterou v pondělí znovu projedná vláda. Novela by měla výrazně zjednodušit povolovací procesy, jež často začátky staveb zdržují. Letos stát zprovozní celkem 34 kilometrů nových dálnic, loni to byly čtyři.
Vláda novelu dostala už na začátku listopadu, tehdy však jednání o ní přerušila kvůli nutnosti jejího projednání u jednotlivých resortů.
Zkrácení přípravy by novela měla zajistit zrychlením vyvlastňování pozemků. Úřady by nově měly mít 60 dní od zahájení vyvlastňovacího procesu na stanovení ústního jednání s majiteli, po kterém bude následovat 30 denní lhůta pro vydání rozhodnutí o vyvlastnění. "Současná úprava, která nestanovuje žádnou lhůtu, nevytváří na vyvlastňovací úřad dostatečný tlak a motivaci, aby rozhodoval bezodkladně. Naopak výslovné stanovení lhůt přispěje k pozitivní motivaci vydávat rozhodnutí v přiměřených a realistických lhůtách," uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě.
Návrh dále zavádí jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. Toto stanovisko by mělo nahradit veškeré správní akty nutných k ochraně přírody, což může podle ministerstva oproti současnosti urychlit přípravu staveb až o rok. Lhůta pro vydání stanovisek by navíc měla být 30 dní, ve složitých případech dvojnásobná. Pokud se úřady nevysloví, uplatní se tzv. fikce souhlasu. Novela by také umožnila vyhotovování jednoho znaleckého posudku pro více pozemků a staveb k ocenění jejich hodnoty. Využitelné budou až tři roky. Novinky by měly nastat také v rámci územního plánování.
Návrh novely zákona navazuje na loňské úpravy zákona, které zavedly například tzv. mezitimní rozhodnutí. To umožňuje státu u vymezených projektů zahájit stavbu ještě před dokončením vyvlastňovacího procesu. Tento nástroj by se nyní měl rozšířit i vodní a energetické stavby.
V současnosti je v Česku rozestavěno podle ministerstva 260,3 kilometru silničních staveb, z toho nových dálnic je přes 138 kilometrů. Více než 60 kilometrů pak připadá na opravy dálnice D1. Zbylou částí jsou silnice první třídy. V ČR je nyní v provozu zhruba 1256 kilometrů dálnic a přes 5642 kilometrů první třídy.
Související

Dálnici D10 uzavřela tragická nehoda. Havarovalo devět vozidel

Hrozí komplikace na D1. Silničáři opravují vozovku, jeden víkend stačit nebude
Aktuálně se děje
před 34 minutami

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné
před 1 hodinou

Trump by se ještě letos mohl setkat s lídrem jiné velmoci. Putin to ale nebude
před 2 hodinami

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování
před 3 hodinami

Elon Musk uspěl, kde mohl. V americké politice ale nejspíš narazí, naznačuje Ringlerová
před 3 hodinami

Rusko zastaví jen síla, říká Zelenskyj. Další noční útok nepřežili dva lidé
před 4 hodinami

Nová droga už zabíjí i v Česku. Mladík se předávkoval syntetickým opioidem
před 5 hodinami

Tragická letecká nehoda v Indii. Předběžné závěry ukazují na chybu jednoho z pilotů
před 6 hodinami

Návrat letního počasí. Teploty se opět přiblíží k třicítce
včera

Karel III. je neoblomný. V plánech panovníka figuruje i princ Harry
včera

Růstu hub přeje počasí. Odborníci radí, kam na ně vyrazit
včera

Policistka utrpěla zranění při nehodě na D5. Dálnici bylo nutné uzavřít
včera

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné
včera

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci
včera

Fico je připraven jednat s Merzem. Pak by mohl zvednout ruku pro další protiruské sankce
včera

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat
včera

Poruchy se násobily. Česko už začíná tušit, proč došlo k blackoutu
včera

Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené
včera

V Rusku pohřbili odvolaného ministra Starovojta. Putin na obřad nepřišel
včera

Zelenskyj: Potřebujeme finance a sestřelíme všechno. Snaží se zachránit protivzdušnou obranu
včera
Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí
Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.
Zdroj: Jakub Jurek