Důchod v 65 letech? Zapomeňte, říká ekonomka a mluví až o 81 letech. A přidává jednu dobrou radu

Praha – Vláda mluví o tom, že by měli lidé do důchodu odcházet v 65 nebo 67 letech tak, aby strávili v penzi asi čtvrtinu života. Ekonomka a ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová však na svém blogu na serveru iDnes.cz varuje, že to je nemožné. Vláda podle ní jen prostě nemá odvahu mluvit o problému otevřeně.

Ekonomka připomíná, že důchodový věk by se měl podle vlády každých 5 let přehodnocovat podle aktuálních demografických údajů. „To prý vládě navrhla důchodová komise. Takže asi takhle: To všechno je jen čiré zoufalství a lhaní lidem. Věk 65 let nebyl totiž stanoven tak, že bychom se podívali, kolik asi bude důchodců a kolik bude aktivních lidí, jaké budou důchody a jaké budou odvody do systému, a z toho by nám vyšlo, že v systému bude tolik peněz, aby mohli lidé odcházet do důchodu už v 65 letech," varuje Šichtařová

Návrh Ministerstva práce podle ní věk 65 let „vypočítává" jinak. „Vychází z toho, jaké bude průměrné dožití vzhledem k prodlužování života, a z toho, že by 'měl' člověk trávit v důchodu čtvrtinu života. Tak se 'dopočítalo' k odchodu do důchodu v 65 letech. Nedopočítalo se nic. To číslo 'se řeklo', protože hláška o čtvrtině života 'dobře zněla'," píše na blogu ekonomka. Zní to prý sice líbivě a dokonce je to i politicky průchozí, ale na druhou stranu je to také lživé a ekonomicky nesmyslné. Problém spočívá v tom, že v systému nebude tolik peněz, aby lidé mohli odcházet do penze tak brzy.

Poukazuje, že s podobným problémem se teď potýkají i ve Velké Británii. „Britové na to jdou jinak. Rozhodli se lidem nelhat. Tamní vláda minulý měsíc oznámila revizi penzijního systému, protože ten stávající je ekonomicky neudržitelný, a přiznala, že lidé budou odcházet do důchodu v 75 letech. To nás sice čeká také, ale místní populisté nemají odvahu to říct nahlas. V Británii přitom už dnes odcházejí muži v 65 letech a ženy v 60. My jsme jen pár let pozadu. A přitom i v Británii se ozývají hlasy, že vláda je ještě moc optimistická. Pojišťovací společnost Royal London nedávno zveřejnila výzkum naznačující, že dnešní pracující budou jednou muset odejít do důchodu až v 81 (!), aby mohli mít ve stáří stejně vysokou životní úroveň, jakou kdysi měli v důchodu jejich rodiče," srovnává situace v obou zemích odbornice.

Politici podle ní prostě jen nemají odvahu říci, že se do důchodu půjde nejen mnohem později než dnes, ale zároveň budou důchody mnohem nižší. Problém spočívá prý v tom, že společnost nepodporuje mateřství a děti. „Tento týden zveřejněná studie ČSÚ ukazuje, že v ČR loni přibylo o 52 tisíc více lidí nad 65 let. Průměrný věk populace vyskočil o 0,2 roku na 41,9. Na jednu ženu připadá 1,57 dítěte. To je málo," vysvětluje.

Populace doteď sice rostla bylo to ale jen díky imigraci, kterou však nadpoloviční část společnosti nechce. „Překvapivě důchodový systém dnes dokonce ani neodráží počet dětí matky. Všechny ženy budou odcházet do důchodu ve stejném věku, ačkoli na ženy bez dětí budou v systému chybět plátci. Myslím, že časem to rozdá nové karty a v průběhu let důchody lidí bez dětí dramaticky klesnou," předvídá Šichtařová.

Trend poklesu důchodů podle ní už v Evropě začal, poukazuje například na Řecko, které je pod tlakem Mezinárodního měnového fondu a které by mělo důchody také snížit. „Dluh ČR přitom v posledních 15 letech velmi rychle roste, a pokud tento trend lineárně protáhneme, za 15 let bude mít ČR podobné problémy jako Řekové. Důchodová reforma je tak zatím nekonečný příběh, ze kterého stále a znovu vychází, že nesmíme věřit politikům a státu. Na důchody se musíme zabezpečit sami. Za rozumnou formu spoření na důchod považuji včasnou kumulaci majetku, který je možno v důchodu rozprodávat a z výtěžku financovat život..." přidává na závěr radu ekonomka.

Související

Více souvisejících

Markéta Šichtařová (ekonomka) důchody důchodci, senioři

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

včera

Marco Rubio

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

včera

Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy

Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy