Důchod v 65 letech? Zapomeňte, říká ekonomka a mluví až o 81 letech. A přidává jednu dobrou radu

Praha – Vláda mluví o tom, že by měli lidé do důchodu odcházet v 65 nebo 67 letech tak, aby strávili v penzi asi čtvrtinu života. Ekonomka a ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová však na svém blogu na serveru iDnes.cz varuje, že to je nemožné. Vláda podle ní jen prostě nemá odvahu mluvit o problému otevřeně.

Deník Shopaholičky

Ekonomka připomíná, že důchodový věk by se měl podle vlády každých 5 let přehodnocovat podle aktuálních demografických údajů. „To prý vládě navrhla důchodová komise. Takže asi takhle: To všechno je jen čiré zoufalství a lhaní lidem. Věk 65 let nebyl totiž stanoven tak, že bychom se podívali, kolik asi bude důchodců a kolik bude aktivních lidí, jaké budou důchody a jaké budou odvody do systému, a z toho by nám vyšlo, že v systému bude tolik peněz, aby mohli lidé odcházet do důchodu už v 65 letech," varuje Šichtařová

Návrh Ministerstva práce podle ní věk 65 let „vypočítává" jinak. „Vychází z toho, jaké bude průměrné dožití vzhledem k prodlužování života, a z toho, že by 'měl' člověk trávit v důchodu čtvrtinu života. Tak se 'dopočítalo' k odchodu do důchodu v 65 letech. Nedopočítalo se nic. To číslo 'se řeklo', protože hláška o čtvrtině života 'dobře zněla'," píše na blogu ekonomka. Zní to prý sice líbivě a dokonce je to i politicky průchozí, ale na druhou stranu je to také lživé a ekonomicky nesmyslné. Problém spočívá v tom, že v systému nebude tolik peněz, aby lidé mohli odcházet do penze tak brzy.

Poukazuje, že s podobným problémem se teď potýkají i ve Velké Británii. „Britové na to jdou jinak. Rozhodli se lidem nelhat. Tamní vláda minulý měsíc oznámila revizi penzijního systému, protože ten stávající je ekonomicky neudržitelný, a přiznala, že lidé budou odcházet do důchodu v 75 letech. To nás sice čeká také, ale místní populisté nemají odvahu to říct nahlas. V Británii přitom už dnes odcházejí muži v 65 letech a ženy v 60. My jsme jen pár let pozadu. A přitom i v Británii se ozývají hlasy, že vláda je ještě moc optimistická. Pojišťovací společnost Royal London nedávno zveřejnila výzkum naznačující, že dnešní pracující budou jednou muset odejít do důchodu až v 81 (!), aby mohli mít ve stáří stejně vysokou životní úroveň, jakou kdysi měli v důchodu jejich rodiče," srovnává situace v obou zemích odbornice.

Politici podle ní prostě jen nemají odvahu říci, že se do důchodu půjde nejen mnohem později než dnes, ale zároveň budou důchody mnohem nižší. Problém spočívá prý v tom, že společnost nepodporuje mateřství a děti. „Tento týden zveřejněná studie ČSÚ ukazuje, že v ČR loni přibylo o 52 tisíc více lidí nad 65 let. Průměrný věk populace vyskočil o 0,2 roku na 41,9. Na jednu ženu připadá 1,57 dítěte. To je málo," vysvětluje.

Populace doteď sice rostla bylo to ale jen díky imigraci, kterou však nadpoloviční část společnosti nechce. „Překvapivě důchodový systém dnes dokonce ani neodráží počet dětí matky. Všechny ženy budou odcházet do důchodu ve stejném věku, ačkoli na ženy bez dětí budou v systému chybět plátci. Myslím, že časem to rozdá nové karty a v průběhu let důchody lidí bez dětí dramaticky klesnou," předvídá Šichtařová.

Trend poklesu důchodů podle ní už v Evropě začal, poukazuje například na Řecko, které je pod tlakem Mezinárodního měnového fondu a které by mělo důchody také snížit. „Dluh ČR přitom v posledních 15 letech velmi rychle roste, a pokud tento trend lineárně protáhneme, za 15 let bude mít ČR podobné problémy jako Řekové. Důchodová reforma je tak zatím nekonečný příběh, ze kterého stále a znovu vychází, že nesmíme věřit politikům a státu. Na důchody se musíme zabezpečit sami. Za rozumnou formu spoření na důchod považuji včasnou kumulaci majetku, který je možno v důchodu rozprodávat a z výtěžku financovat život..." přidává na závěr radu ekonomka.

Deník Shopaholičky

Související

Václav Klaus ml.

Kde vzít peníze na růst penzí? Trikolóra představila návrh

Hnutí Trikolóra připravilo novelu zákona, podle které by zaměstnanci mohli přispívat na důchody svým blízkým jedním procentem z hrubé mzdy. Tyto peníze by se jim odečetly z daní. Zástupci hnutí návrh představili na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně.

Více souvisejících

Markéta Šichtařová (ekonomka) důchody důchodci, senioři

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 5 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy