Praha – Vláda mluví o tom, že by měli lidé do důchodu odcházet v 65 nebo 67 letech tak, aby strávili v penzi asi čtvrtinu života. Ekonomka a ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová však na svém blogu na serveru iDnes.cz varuje, že to je nemožné. Vláda podle ní jen prostě nemá odvahu mluvit o problému otevřeně.
Ekonomka připomíná, že důchodový věk by se měl podle vlády každých 5 let přehodnocovat podle aktuálních demografických údajů. „To prý vládě navrhla důchodová komise. Takže asi takhle: To všechno je jen čiré zoufalství a lhaní lidem. Věk 65 let nebyl totiž stanoven tak, že bychom se podívali, kolik asi bude důchodců a kolik bude aktivních lidí, jaké budou důchody a jaké budou odvody do systému, a z toho by nám vyšlo, že v systému bude tolik peněz, aby mohli lidé odcházet do důchodu už v 65 letech," varuje Šichtařová
Návrh Ministerstva práce podle ní věk 65 let „vypočítává" jinak. „Vychází z toho, jaké bude průměrné dožití vzhledem k prodlužování života, a z toho, že by 'měl' člověk trávit v důchodu čtvrtinu života. Tak se 'dopočítalo' k odchodu do důchodu v 65 letech. Nedopočítalo se nic. To číslo 'se řeklo', protože hláška o čtvrtině života 'dobře zněla'," píše na blogu ekonomka. Zní to prý sice líbivě a dokonce je to i politicky průchozí, ale na druhou stranu je to také lživé a ekonomicky nesmyslné. Problém spočívá v tom, že v systému nebude tolik peněz, aby lidé mohli odcházet do penze tak brzy.
Poukazuje, že s podobným problémem se teď potýkají i ve Velké Británii. „Britové na to jdou jinak. Rozhodli se lidem nelhat. Tamní vláda minulý měsíc oznámila revizi penzijního systému, protože ten stávající je ekonomicky neudržitelný, a přiznala, že lidé budou odcházet do důchodu v 75 letech. To nás sice čeká také, ale místní populisté nemají odvahu to říct nahlas. V Británii přitom už dnes odcházejí muži v 65 letech a ženy v 60. My jsme jen pár let pozadu. A přitom i v Británii se ozývají hlasy, že vláda je ještě moc optimistická. Pojišťovací společnost Royal London nedávno zveřejnila výzkum naznačující, že dnešní pracující budou jednou muset odejít do důchodu až v 81 (!), aby mohli mít ve stáří stejně vysokou životní úroveň, jakou kdysi měli v důchodu jejich rodiče," srovnává situace v obou zemích odbornice.
Politici podle ní prostě jen nemají odvahu říci, že se do důchodu půjde nejen mnohem později než dnes, ale zároveň budou důchody mnohem nižší. Problém spočívá prý v tom, že společnost nepodporuje mateřství a děti. „Tento týden zveřejněná studie ČSÚ ukazuje, že v ČR loni přibylo o 52 tisíc více lidí nad 65 let. Průměrný věk populace vyskočil o 0,2 roku na 41,9. Na jednu ženu připadá 1,57 dítěte. To je málo," vysvětluje.
Populace doteď sice rostla bylo to ale jen díky imigraci, kterou však nadpoloviční část společnosti nechce. „Překvapivě důchodový systém dnes dokonce ani neodráží počet dětí matky. Všechny ženy budou odcházet do důchodu ve stejném věku, ačkoli na ženy bez dětí budou v systému chybět plátci. Myslím, že časem to rozdá nové karty a v průběhu let důchody lidí bez dětí dramaticky klesnou," předvídá Šichtařová.
Trend poklesu důchodů podle ní už v Evropě začal, poukazuje například na Řecko, které je pod tlakem Mezinárodního měnového fondu a které by mělo důchody také snížit. „Dluh ČR přitom v posledních 15 letech velmi rychle roste, a pokud tento trend lineárně protáhneme, za 15 let bude mít ČR podobné problémy jako Řekové. Důchodová reforma je tak zatím nekonečný příběh, ze kterého stále a znovu vychází, že nesmíme věřit politikům a státu. Na důchody se musíme zabezpečit sami. Za rozumnou formu spoření na důchod považuji včasnou kumulaci majetku, který je možno v důchodu rozprodávat a z výtěžku financovat život..." přidává na závěr radu ekonomka.
Související
Šichtařová úplně končí v politice. Nezmění ji ani volby, prohlásila
Šichtařová avizuje konec v Poslanecké sněmovně. Změna se nepodaří, vysvětlila
Markéta Šichtařová (ekonomka) , důchody , důchodci, senioři
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Jak zvládnout horké počasí, nastavit klimatizaci a co si obléci? Lékaři vydali návod na tropická vedra
před 3 hodinami
Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?
před 4 hodinami
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
před 5 hodinami
Zelenskyj potvrdil útok na ruskou ropnou rafinérii. Drony uletěly více než 2 000 kilometrů
před 6 hodinami
Ve Švýcarsku dnes mají začít přímá jednání mezi Spojenými státy a Íránem
před 8 hodinami
Počasí příští týden: Tropické teploty zůstanou, každý den mohou překonat třicítku
včera
Kreml rázně odmítl evropská ultimáta. Varoval před zahájením masivních úderů
včera
Domácí Mexiko si zajistilo postup ze skupiny. Kanada zase pro změnu rozdrtila Katar
včera
Trump stupňuje konflikt s Itálií. Meloniová mu vzkázala, ať se stará o sebe
včera
Zelenskyj dal Bělorusku ultimátum: Do týdne stáhne z hranic ruské armádní vybavení
včera
Írán uzavírá Hormuzský průliv. Obvinil USA a Izrael z porušení mírové dohody
včera
Trumpův ministr financí označil Zelenského za parchanta a Mr. Beana na cracku
včera
Rusko se obává dalšího útoku Ukrajiny. Nasadilo další systém Pantsir
včera
Počasí: Silné bouřky dorazily do Česka. Na západě padají dvoucentimetrové kroupy
včera
Příměří dlouho nevydrželo. Izrael opět útočí v Libanonu
včera
Británií zmítá hluboká politická krize. Všichni chtějí konec Starmera, ten rezignaci odmítá
včera
Izrael a Hizballáh dosáhly dohody o příměří
včera
Ukrajinské drony vážně narušují zásobovací linie ruské armády směřující na frontu
včera
Izraelci jsou naštvaní. Trump nás zradil, tvrdí po uzavření dohody s Íránem
včera
Nawrocki odebral Zelenskému nejvyšší polské státní vyznamenání
Polský prezident Karol Nawrocki se rozhodl odebrat ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému nejvyšší polské státní vyznamenání, Řád bílé orlice. Tento krok přichází poté, co Zelenskyj schválil přejmenování jedné z jednotek ukrajinské armády po Ukrajinské povstalecké armádě (UPA). Polská hlava státu zdůraznila, že toto rozhodnutí není namířeno proti ukrajinskému lidu ani neznamená změnu ve strategickém směřování polské bezpečnostní politiky.
Zdroj: Libor Novák