Praha - V Česku se nedaří reformovat péči o ohrožené a opuštěné děti. Tvrdí to ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD), podle níž funguje "sovětský systém" s dětskými domovy a přednost se dává spíš pobytu v ústavech.
"ČR je mimořádně konzervativní na změny, které se týkají ústavní péče o ohrožené děti. My jsme snad už poslední země Evropy, která v podstatě systém nezměnila. Je to vlastně starý sovětský systém, který u nás stále funguje," uvedla ministryně.
Péči o opuštěné a ohrožené děti mají na starosti tři resorty - práce, školství a zdravotnictví. Ve školním roce 2015/2016 vyrůstalo v dětských domovech 4260 dětí nad tři roky. Zařízení nově přijala 1057 dětí, tedy o pět desítek víc než v předchozím roce. V kojeneckých ústavech na konci roku 2015 bylo 1174 dětí, 413 z nich kvůli sociálním důvodům.
V kojeneckých zařízeních předloni skončilo 1666 dětí do tří let. U dlouhodobých pěstounů v roce 2015 vyrůstalo přes 10.000 dětí, dalších několik stovek bylo dočasně u profesionálních pěstounů. Experti se shodují na tom, že pro dítě je nejlepší, pokud vyrůstá v rodině, ať už ve vlastní, nebo v náhradní.
Česko za vysoký počet dětí v ústavech i za roztříštěnost péče sklízí kritiku domácích i mezinárodních organizací. Marksová se snažila systém sjednotit. S kolegy ze zdravotnictví a školství chtěla předloni na podzim uzavřít memorandum, podpis a po něm i sloučení se ale neuskutečnily.
"Ani tak vlastně nevidíme, kde jsou mezery a kde zbytečně vydáváme finanční prostředky, kde bychom je mnohem lépe mohli použít. Respektive - my to vidíme. Víme, že nám chybí finance v preventivních službách, které by pracovaly s rodinami, dokud jsou pohromadě. Naopak posíláme obrovské částky na ty velké ústavy," uvedla ministryně.
Kojenecké ústavy mají zastánce i mezi poslanci sněmovního sociálního výboru, mnozí s rušením zařízení rozhodně nesouhlasí. Podle nich dětí potřebují odbornou pomoc. Část zákonodárců kritizuje pak i profesionální pěstounskou péči.
Podle ministryně patří ústavy k velkým zaměstnavatelům. V regionech či jejich částech s vysokým počtem lidí bez práce tak vítězí obava z nezaměstnanosti, míní ministryně. Podle ní se před zájmem dětí dává přednost zájmu pracovníků.
Související
Spory kvůli důchodům nejsou ničím novým. Zásluhy si přisuzuje ANO i ČSSD
Marksová (ČSSD) se vrací. Bude politickou náměstkyní na ministerstvu zahraničí
Michaela Marksová-Tominová , dětské domovy , děti
Aktuálně se děje
před 18 minutami
EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného
před 1 hodinou
Opět ho vypískají? Klempíř dorazil na festival do Varů, i když tvrdil, že nepřijede
před 2 hodinami
Jak skončí válka na Ukrajině? Z pěti možných scénářů zbyly poslední dvě varianty
před 4 hodinami
Fotbalové MS v ohrožení. Kvůli počasí se mohou rušit zápasy, teploty porostou na 46 stupňů
před 5 hodinami
USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti
před 6 hodinami
Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti
před 7 hodinami
Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD
před 9 hodinami
Putin po mohutném bombardování Kyjeva nařídil pokračování masivních úderů proti Ukrajině
před 10 hodinami
Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?
před 11 hodinami
Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty
před 12 hodinami
Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou
včera
Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus
včera
Důchody dorazí kvůli svátkům později. Letos je to naposledy
včera
Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky
včera
Tragická nehoda na Vysočině. Čelní střet kamionů nepřežil ani jeden z řidičů
včera
Policie prověřuje primáře z Děčína. Nahlásila ho nemocnice
včera
Je to tady zase. Lidé řeší, zda červencová volna ovlivní jejich nákupy
včera
Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci
včera
Pavel poletí do Ankary, i když se to Babišovi nelíbí. Bude to stát miliony a bude sedět vzadu, reaguje Macinka
včera
Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat
Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.
Zdroj: Libor Novák