V Česku musí být garantován minimální důchod, žádá Babiš. Odbory nesouhlasí

Praha - Česko musí mít podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) garantovaný minimální důchod. Uvedl to dnes v Praze na sjezdu Rady seniorů ČR. Novinářům pak řekl, že minimální penze bude jedním z předvolebních témat jeho hnutí. Proti zavedení minimální penze se staví odbory. Nesouhlasí s ním ani někteří politici, a to třeba šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD). Propočty k případnému minimálnímu důchodu zveřejnila už dřív i důchodová komise.

"Důchody jsou nízké. Musíme mít minimální důchod," uvedl Babiš. Podrobnosti o tom, jak by nejnižší garantovaná penze v Česku měla vypadat, nechtěl sdělit. Jeho hnutí je prý představí v předvolební kampani.

Důchodová komise před dvěma lety shromažďovala návrhy k důchodovému systému. Jedním z nich bylo zavedení minimální penze jako ochrany před pádem do chudoby. Ta hrozí v Česku osmi procentům lidí nad 65 let. Podle dřívějších představ komise by minimální důchod mohl činit 8500 korun. Pokud by lidé měli penzi nižší, do této částky by se jim doplácela. Ročně by to stálo z rozpočtu zhruba o 4,7 miliardy navíc. Pokud by se dorovnávala penze do 8000 korun, vyžádalo by si to 3,8 miliardy navíc. Naopak dorovnání do 9000 korun by zvedlo výdaje o 6,2 miliardy.

Proti zavedení minimálních penzí se staví odbory. "Dostávali by je ti, co neplatili, nebyli solidární s rodiči a prarodiči. Nevidím důvod, proč by s nimi měli být solidární ostatní a měli by jim garantovat vyšší důchod," řekl na sjezdu předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Do výše důchodu se promítá odpracovaná doba i výše výdělků. Nejnižší penze mají ti, kteří do systému odvedli nejmenší částky. Odboráři dlouhodobě kritizují to, že živnostníci odvádějí méně než zaměstnanci.

Před zavedením minimálního důchodu varoval i šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD). Podle něj by nezbyly peníze na dostatečné zvyšování penzí pro ostatní seniory, výdaje na minimální penzi by prostředky odčerpávaly.

Změny u nejnižších penzí plánovalo před dvěma lety i ministerstvo práce. Podle tehdejšího záměru měli senioři a seniorky dostávat důchod minimálně ve výši životního minima. To pro jednotlivce činí teď 3410 korun. Pokud lidé splní podmínky pro získání důchodu, pobírají minimálně 2400 korun.

Babiš na sjezdu seniorům a seniorkám řekl, že za dobu nynější vlády penze vzrostla v průměru o 1153 korun a valorizace vyšly na 56 miliard. Příští vláda by se podle Babiše měla zajímat o to, kde si důchodci přejí vlastně žít. V Česku to prý dosud nikdo nezmapoval, stavějí se tak domovy pro seniory. "To je na vás, kdo ve vládě se bude starat o seniory, jestli ti, kteří tu mluví desítky let a žijí z našich daní, nebo ti, kteří se o sebe postarali a možná chtěli udělat i něco pro jiné," řekl seniorům a seniorkám na sjezdu Babiš.

Slova šéfa ANO o zvyšování penzí i dalších prosazených kroků ve prospěch seniorů pobouřila ministryni práce Michaelu Marksovou (ČSSD). "Nechtěla bych dělat ze shromáždění místo pro předvolební kampaň. Přijde mi to ale nefér, padlo tu něco, co bych neváhala označit za lež," řekla ministryně. Podle ní její resort s Babišovým ministerstvem financí musí vždy bojovat o peníze na každé opatření.

Související

Andrej Babiš

Babiš ve Sněmovně cupoval důchodovou reformu. Jde prý o okrádání seniorů

Poslanci ve středu přerušili až do pátku mimořádnou schůzi, na které jde do finále schvalování důchodové reformy. Slovo si během jednání vzal Andrej Babiš (ANO). Podle expremiéra o žádnou reformu nejde. Babiš také kritizoval výši lednové valorizace. ANO by podle jeho slov přidávalo důchodcům více peněz a zastropovalo by důchodový věk. 

Více souvisejících

Andrej Babiš důchody Rada seniorů Milan Štěch Josef Středula

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy