V Česku musí být garantován minimální důchod, žádá Babiš. Odbory nesouhlasí

Praha - Česko musí mít podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) garantovaný minimální důchod. Uvedl to dnes v Praze na sjezdu Rady seniorů ČR. Novinářům pak řekl, že minimální penze bude jedním z předvolebních témat jeho hnutí. Proti zavedení minimální penze se staví odbory. Nesouhlasí s ním ani někteří politici, a to třeba šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD). Propočty k případnému minimálnímu důchodu zveřejnila už dřív i důchodová komise.

"Důchody jsou nízké. Musíme mít minimální důchod," uvedl Babiš. Podrobnosti o tom, jak by nejnižší garantovaná penze v Česku měla vypadat, nechtěl sdělit. Jeho hnutí je prý představí v předvolební kampani.

Důchodová komise před dvěma lety shromažďovala návrhy k důchodovému systému. Jedním z nich bylo zavedení minimální penze jako ochrany před pádem do chudoby. Ta hrozí v Česku osmi procentům lidí nad 65 let. Podle dřívějších představ komise by minimální důchod mohl činit 8500 korun. Pokud by lidé měli penzi nižší, do této částky by se jim doplácela. Ročně by to stálo z rozpočtu zhruba o 4,7 miliardy navíc. Pokud by se dorovnávala penze do 8000 korun, vyžádalo by si to 3,8 miliardy navíc. Naopak dorovnání do 9000 korun by zvedlo výdaje o 6,2 miliardy.

Proti zavedení minimálních penzí se staví odbory. "Dostávali by je ti, co neplatili, nebyli solidární s rodiči a prarodiči. Nevidím důvod, proč by s nimi měli být solidární ostatní a měli by jim garantovat vyšší důchod," řekl na sjezdu předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Do výše důchodu se promítá odpracovaná doba i výše výdělků. Nejnižší penze mají ti, kteří do systému odvedli nejmenší částky. Odboráři dlouhodobě kritizují to, že živnostníci odvádějí méně než zaměstnanci.

Před zavedením minimálního důchodu varoval i šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD). Podle něj by nezbyly peníze na dostatečné zvyšování penzí pro ostatní seniory, výdaje na minimální penzi by prostředky odčerpávaly.

Změny u nejnižších penzí plánovalo před dvěma lety i ministerstvo práce. Podle tehdejšího záměru měli senioři a seniorky dostávat důchod minimálně ve výši životního minima. To pro jednotlivce činí teď 3410 korun. Pokud lidé splní podmínky pro získání důchodu, pobírají minimálně 2400 korun.

Babiš na sjezdu seniorům a seniorkám řekl, že za dobu nynější vlády penze vzrostla v průměru o 1153 korun a valorizace vyšly na 56 miliard. Příští vláda by se podle Babiše měla zajímat o to, kde si důchodci přejí vlastně žít. V Česku to prý dosud nikdo nezmapoval, stavějí se tak domovy pro seniory. "To je na vás, kdo ve vládě se bude starat o seniory, jestli ti, kteří tu mluví desítky let a žijí z našich daní, nebo ti, kteří se o sebe postarali a možná chtěli udělat i něco pro jiné," řekl seniorům a seniorkám na sjezdu Babiš.

Slova šéfa ANO o zvyšování penzí i dalších prosazených kroků ve prospěch seniorů pobouřila ministryni práce Michaelu Marksovou (ČSSD). "Nechtěla bych dělat ze shromáždění místo pro předvolební kampaň. Přijde mi to ale nefér, padlo tu něco, co bych neváhala označit za lež," řekla ministryně. Podle ní její resort s Babišovým ministerstvem financí musí vždy bojovat o peníze na každé opatření.

Související

Více souvisejících

Andrej Babiš důchody Rada seniorů Milan Štěch Josef Středula

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy