Ostrá diskuze o důchodech: My tu za 50 let nebudeme, ale mladí spláčou nad výdělkem!

Moderátorka Jílková se zeptala Johnové, jak se těší na nástup do důchodu, a proč se domnívá, že se stát chová hůř, než Jánošík. Ta jí odpověděla, že Jánošík bral jenom bohatým, kdežto stát okrádá prakticky každého. "Když si vezmete, že se vypočítává důchod do základní částky výdělku 14 tisíc a něco se započítává 100 % a nad tuto částku jenom 26 %, tak to je redukce na jednu čtvrtinu prakticky, a to je částka, která odpovídá minimální mzdě, nejméně kvalifikované práce. Takže fakticky stát nepoškozuje jenom ty, kteří vydělávají minimální mzdu," zlobila se Johnová.

Poslanec Sklenák řekl, že solidarita a zásluhovost musejí být vybalancovány, což koneckonců požaduje dokonce i Listina základních práv a svobod. Ústavní soud se touto problematikou už zabýval a zasáhl. Jílková jej přerušila a pokusila se znovu vrátit do diskuze solidaritu, na což jí bylo odpovězeno, že tento princip být uplatňován musí, protože jinak by velká část důchodců zůstala v chudobě. Johnová nesouhlasila a trvala na svém, že důchodový systém podporuje nejvíc ty, kteří vydělávají minimální mzdu, což je ale minorita. Rozhodně se nejedná o solidaritu bohatých s chudými. 

Jílková vysvětlila, že máme snad nejvíc rovnostářské důchody, a že lidé pracující za průměrnou mzdu a více bývají mnohdy šokovaní. "Pokud jste zmínila Evropu, tak já bych v první řadě tady uvedl srovnání, kolik vydáváme z HDP na důchody. U nás je to něco mezi 7-8 %, průměr v Evropě je přes 10 a jsou státy, které dávají 12, 13 i více, takže až budeme vydávat takový objem, tak můžeme posílit zásluhovost. Ale skutečně já si myslím, že stát nemůže se chovat tak, že lidem, kteří celý život pracovali, dá nějakou almužnu," řekl Sklenák.

Exministr Pilný reagoval, že abychom mohli zvyšovat proporci státního rozpočtu, tak na to musíme mít, což sociální demokracie často opomíjí. Bylo také řečeno, že bychom měli změnit nejen důchodový, ale i daňový systém. Jílková se snažila dát do diskuze znovu rovnostářství důchodů. Pilný konstatoval, že se v tomto směru nikdy nelze dopracovat k úplné spravedlnosti. Johnová by viděla řešení v podobě základní sociální daně, která by garantovala minimální příjem. Lidé by se měli komerčně pojistit. Sklenák řekl, že důchodové pojištění je založené na tom, že pracující dnes živí důchodce.

Dobrovolné penzijní připojištění: Znehodnocená investice? Jsou výhodné spořící účty?

Ekonom Kohout konstatoval, že státy, které vydávají více na důchody, což jsou Francie a Itálie, jsou zadlužené, až po uši, což by nebylo v našem zájmu. Důchodce Kosík řekl, že je se svým důchodem spokojený, a že si nestěžuje. Co se týče Pilného a jeho penzijního připojištění, tak tam Kosík nevidí jistotu, že se naspořené peníze neznehodnotí. Pilný vysvětlil, že možností, jak spořit je několik, a že některé z nich stát podporuje - například stavební spoření a dobrovolné penzijní připojištění. Samozřejmě platí zásada, že čím větší výnos, tím vyšší riziko.

Předseda Dufek ale řekl, že ten, kdo vydělává, jsou hlavně banky a penzijní fondy, protože i když je dnes minimální zúročení peněz na úrovni 3 %, tak ani to se nedostane ke klientům, protože finanční instituce to odvedou nejprve samy sobě, a teprve až pak něco naspoří. Dále si Dufek také postěžoval, že vklady na bankovních účtech jsou pojištěné, ale penzijní připojištění nikoliv. Sám si spořil na důchod už za minulého režimu, kdy nikdo nic takového neřešil, a dokonce investoval i do akcií OKD, na nichž prodělal. Vložil 190 tisíc a zůstalo mu pouhých 154 korun.

Za 50 let tady nebudeme a mladí spláčou na výdělkem! Nízké úroky na bankovních účtech

Kohout připomněl, že se mají investovat do dobře diverzifikovaných fondů, a ne vše soustředit do jedné akcie. Také bylo vysvětleno, že se na důchody nemá spořit, nýbrž spekulovat. Nejnevhodnější je to, co je pouze úročené, tedy vklady na spořících a termínovaných účtech, protože to neodpovídá inflaci. Peníze má smysl dávat do akciových fondů a do nemovitostí. Dufek poukázal také na to, že se peníze, které měly být vynaloženy na důchodovou reformu, použily na pofidérní ekologické projekty. "Bez důchodový reformy se to prostě nedá udělat," zlobil se Dufek.

Sklenák reagoval na slova o investicích do nemovitostí a vysvětlil, že 28 % domácností nemá naspořenou rezervu ani 10 tisíc korun, a žijí od výplaty k výplatě. "Těmto lidem říkejme, ať si kupují nemovitostí," řekl Sklenák. Diskutovat se začalo o nízkých úrocích na bankovních účtech navzdory tomu, že Česká národní banka zvýšila úrokové sazby. Pilný říkal, že to není pravda, a že některé banky nabízejí i 3 %. Jílková mu do toho skočila a vysvětlila, že některé banky je ale časově omezují. Kosík si postěžoval na nerovnováhu mezi úrokovými sazbami v případě vkladů a úvěrů. 1 % u spořícího účtu je hodně a 8 % u půjček je málo?! "To jsem asi blbej!," rozohnil se Kosík

Měla by být zavedená sektorová daň? 

Kohout vysvětlil, že je na vině nadbytek peněz v oběhu, a že za vše může měnová politika nejen České národní banky, ale i Evropské centrální banky. Vysokoškolák z publika řekl, že se podle jeho názoru řeší důsledek a ne příčina. Možná, že kdyby například poslanec Sklenák, který je za ČSSD, nepodpořil zbytečné výdaje, včetně obědů zdarma a jízdy vlakem za nehorázně nízké ceny, tak by lidé mohli mít víc peněz, a nemuseli být závislí na státu. Lépe řečeno kdyby se všechny tyto výdaje přerozdělily rodinám, tak ty by se samy mohly rozhodnout, co s nimi. Sklenák se obhájil tím, že je potřeba podporovat rodiny, protože máme porodnost pouhých 1,7 dítěte na matku.

Jiný mladý pán z publika by viděl řešení v zavedení sektorové daně, tedy ve zdanění bank, nikoliv v braní peněz potřebným. Pilný připomněl, že obědy zdarma a nízké žákovské jízdné mají i děti z bohatých rodin. Sklenák to obhájil uplatňováním slev na dani i u poplatníků s vysokými příjmy. Do diskuze se vrátilo zavedení sektorové daně. Podle Pilného bychom to mohli odnést na výši bankovních poplatků. Už dnes banky platí dvojí daň, a to ze zisku a dividend. Jsou ale zřetelné snahy o nižší daňovou zátěž.

Proč nevydělávají penzijní fondy?

Jílková přesunula diskuzi k tématu nízké výdělečnosti penzijních fondů. Kohout řekl, že jsou z více, než 90 % zainvestovány do českých státních dluhopisů, které jsou nevýnosné, špatně úročené a nedosáhnou na inflaci. Taktéž bylo vysvětleno, že jsou penzijní společnosti vázány různými předpisy, včetně povinnosti investice do dluhopisů zem OECD. Řešení by Kohout viděl v podobě švédského modelu, kdy si klient vybere, jakým způsobem chce investovat.

Sklenák řekl, že průměrný vklad do penzijního připojištění je 700,-Kč, a že penzijní fondy tím pádem neplní svůj účel (částka, kterou tam ti lidé mají, činí většinou 80 tisíc, což na zbytek života nestačí), ačkoliv stát na podporách vyplácí 7 miliard. Pilný ale konstatoval, že státní podpora pak přijde těm seniorům, kteří si spoří, což je jedině dobře. Jílková předala mikrofon pánovi z publika, podle něhož by si každý člověk měl najít kvalitního investičního poradce, což je koneckonců i jeho profese. Sám by lidem nedoporučovat dávat peníze do penzijních fondů, s čímž nesouhlasil Pilný. Bylo také zdůrazněno, že by si lidé měli umět vybrat kvalitního finančního poradce.

Máme se spoléhat na stát? 

Pilný by apeloval víc na zdravý rozum, než na poradce. Podle jeho názoru by lidé měli více investovat konzervativních fondů a vše dělat takříkajíc s rozvahou. Pán z publika řekl, že se v zahraničí neosvědčil druhý pilíř důchodového spoření, protože na Slovensku mají ti, kteří do něj vstoupili, o 6 % menší důchod než ti, kteří tak neučinili. V Polsku je ten rozdíl dokonce 10 %. Podle jeho názoru je nejlepší investicí volba rozumných politiků, protože nic jiného se neosvědčilo. Johnová ale ve stát nevěří, protože všem přidává, což ale vede k tomu, že se máme všichni stejně, protože podnikatelé pak zvedají ceny. 

Jílková varovala, že po roce 2030, kdy do důchodu půjdou Husákovy děti, tedy nejpočetnější generace hrozí, že se zdvojnásobí počet seniorů ohrožených chudobou. Následovala hádka o důchodové reformě a druhém pilíři. Valda z publika řekl, že věří v průběžný systém, který funguje od dob Bismarcka, a že nevidí důvod, proč by jednou neměly být důchody. Bylo ještě také připomenuto, že by lidé měli investovat do vzdělání a v neposlední řadě také do dětí. Kosík vysvětlil, že ale ani na děti se nelze plně spoléhat. Sám má problémy s dcerou.

Diskuze se chýlila ke konci a prostor ještě získal pán z publika, podle něhož se zatím stále ještě můžeme spoléhat na státní důchod a průběžný systém, protože nemůže zkrachovat. Sám by ale byl radši, kdyby byli víc podporováni ti, kteří mají děti, a kteří pracují. Rovnostářství je demotivující a měla by být větší zásluhovost. Pak dostala mikrofon ještě také paní, která podotkla, že si s manželem spořili na důchod, a že kvůli nepodepsání pozůstalostní penze ze strany manžela přišla o 200 tisíc. Jílková oznámila konec debaty a téma příštího týdne, jímž bude nadměrná spotřeba alkoholických nápojů.