Mizerné důchody v Česku. Zjistili jsme, proč senioři dostávají tak málo

Přestože asi drtivá většina důchodců by si dokázala představit mnohem větší důchod, osciluje dnešní varianta na maximu možného. Starobní důchody stojí státní rozpočet přes 380 mld. korun, což je pro mnohé asi jen těžko představitelná suma. Pro srovnání celý rozpočet českého státu byl v roce 2018 1, 4 biliónu korun, což je bezprecedentní rekord způsobený takřka plnou zaměstnaností obyvatelstva. Přestože se příjmy státu zvedly o 130 mld. skončil stát jen v mírném přebytku asi 3 mld. Provozovat stát je prostě nákladná záležitost. Podstatnou část nových státních příjmu spolykalo právě navyšování penzí.

Co znamenají astronomické částky pro běžného člověka? Především, že musí odvádět peníze z platu na sociální pojištění. Právě sociální pojištění je největší srážkovou položkou nikoliv "daně". V modelovém případě, kdy zaměstnanec popírá hrubou mzdu 30 000 Kč, odejde do státního rozpočtu 9 450 Kč na sociální (důchodové) pojištění. Zatímco daň z příjmu bude dělat u bezdětného plátce jen 3960 Kč. Z výplaty pak ještě odejde 4050 Kč na zdravotní pojištění. Výsledkem je cena za měsíc takovéto práce 40 200 Kč (superhrubá mzda) a výsledek v peněžence je 22 740 Kč.

Ekonomové varují, že takto vysoká zátěž je demotivační jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele, jelikož musí zaplatit takřka dvojnásobnou sumu peněz, než u zaměstnance skončí jako jeho platové navýšení. Odvody z platů patří v Česku k nejvyšším v Evropě, ovšem důchody nikoliv.

Pokud by se odvody snížily, lidem by zůstalo více peněz v peněženkách, jenže by nebylo ani na důchody v současné výši, kdy se průměr pohybuje kolem 13 tisíc měsíčně. I přes všechna doporučení politiků a odborníků nikde není psáno, že pokud by se odvody z platů snížily, tak by si lidé začali více spořit na penze. Snižovat penze žádná politická strana nehodlá. Jinými slovy se sice všude hovoří o potřebě změn v důchodovém systému, ale celý problém se točí v začarovaném kruhu., tj. reálně nikdo nic nezmění.

To si myslí i ekonom dlouhodobě zabývající se důchody Vladimír Pikora. "Myslím, že už nikdy žádná reforma nebude, protože nebude nikdy populární a politici se jí budou bát. Kalousek a spol. měli šanci udělat dobrou reformu, ale svou šanci promrhali. Politikům už veřejnost nevěří," uvedl pro EuroZprávy.cz.

Budoucnost přináší řadu otázníků. Prodlužující se doba dožití oproti klesající porodnosti nevzbuzuje přílišný optimismus, že i vysoké odvody zvládnou zabezpečit alespoň nízké důchody. K žádné zásadní změně však nyní nedojde a ve vzdálené budoucnosti už bude pozdě. Jaký bude výsledek? Co se týče velikosti důchodů a odvodů k žádným turbulencím nedojde, ovšem penze budou z rozpočtu ukrajovat více a více peněz, a ty nepůjdou jinam. Tudíž o pokles penzí se dnešní pracující nemusí bát tolik, jako o pokles kvality ostatních státních služeb tj. školství, zdravotnictví, dopravní infrastruktury, atd.