Radikální řez v dávkách na bydlení? Ministerstvo má plán, odborníci jsou zděšeni

V Česku se na bydlení vyplácí příspěvek ze systému sociální podpory a doplatek ze systému hmotné nouze. Výše dávek vychází z normativních nákladů na byt, které každý rok podle výše nájmů a cen energií stanovuje vláda. Na příspěvek mohou dosáhnout lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent a tato částka nepřesahuje normativ. Doplatek má dorovnat výdaje za byt lidem s malým příjmem tak, aby jim zbylo na živobytí. Úřady práce na konci dubna vyplácely 180.900 příspěvků a 33.800 doplatků.

Dávky na bydlení chtěla měnit už ministryně práce první Babišovy vlády Jaroslava Němcová (ANO). Navrhovala snížení podpory lidem do ubytoven na polovinu. Po ostré kritice návrh stáhla. Premiér Andrej Babiš (ANO) loni mluvil o nutnosti dávky revidovat kvůli zneužívání a kvůli "šmejdům" z řad pronajímatelů. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) svůj plán nastínila v polovině února. Tehdy uvedla, že by se příspěvek vyplácel do bytů a doplatek do ubytoven, podmínkou získání měla být pracovní aktivita a nemajetnost.

Podle chystané normy by se příspěvek a doplatek zrušily a nahradil by je přídavek. Na něj by stejně jako na nynější příspěvek dosáhli ti, co za přiměřené bydlení utratí v Praze přes 35 procent příjmu a jinde 30 procent příjmu. Stát by poskytl rozdíl do nejvyšších uznatelných nákladů, které stanoví vláda. Využít by se měly cenové mapy nájemného, až budou hotové.

Nový přídavek by se vyplácel jen do bytů a do sociálních služeb. Do ubytoven, chat a jiných nebytových prostor by se dávka přestala úplně vydávat od roku 2024. "Osoby budou mít tedy tři roky na to, aby si našly přiměřené standardní bydlení, pokud budou požadovat i nadále finanční podporu státu," uvedlo ministerstvo v podkladech k zákonu. V jednom z materiálů píše, že by se změna dotkla 7300 domácností.

Resort očekává, že pomohou obce a neziskové organizace. Pokud by se byty nenašly a provozovatelé ubytoven ceny nesnížili, hrozí podle ministerstva lidem z ubytoven ztráta bydlení a "může dojít ke zvýšení práce načerno a k sociálním nepokojům".

Lidé, kteří budou chtít přídavek dostávat, budou podle návrhu muset pracovat, chodit na veřejně prospěšné práce, nebo si zaměstnání hledat. Pracovní aktivita by se neměla posuzovat jen u žadatele, ale i u ostatních dospělých v domácnosti. Snaha zvýšit si příjem by se neměla ale zkoumat u nemocných, rodičů na rodičovské, invalidů s penzí třetího stupně či u lidí nad 68 let. Důchodový věk v Česku je přitom u mužů asi 63 a půl roku, u žen je nižší.

Na jeden byt má být jedna dávka. Bydlení musí mít koupelnu, záchod, kuchyňský kout či kuchyň i dostatečné větrání a vytápění. Úředníci, hygienici a hasiči mají právo situaci v bytě prověřit. Pokud to člověk neumožní, dávku nedostane, nebo o ni přijde.

Přídavek by mohli získat jen "nemajetní". Pokud mají jinou nemovitost, měli by v ní bydlet či si bydlení zaplatit z peněz za pronájem. Podle předlohy nemá k získání dávky stačit nahlášení trvalého pobytu. Započítávat by se měly jen osoby, které v bytě skutečně bydlí.

Na příspěvcích na bydlení stát loni vyplatil 7,7 miliardy korun a na doplatcích 1,9 miliardy. Výdaje v posledních letech klesají. Na dávkách pro lidi, kteří mají jinou nemovitost, by se mohlo ušetřit 80 milionů korun. Největší úspory si resort slibuje od změny ve společném posuzování osob, které v bytě bydlí a nejsou v něm jen hlášeny. Přídavek by se nově podle podkladů mohl vyplácet nejspíš i do pronájmů, přibýt by tak mohlo asi 30.000 příjemců. Stálo by to 1,4 miliardy navíc. Víc peněz by bylo potřeba také na prověřování situace klientů a administrativu.

Podle Platformy pro sociální bydlení by se zavedení přídavku a zrušení dávky do ubytoven negativně dotklo stovek tisíc lidí, kteří by mohli bez pomoci státu přijít o střechu nad hlavou. Experti platformy poukazují na to, že v Česku neexistuje systém sociálního bydlení. Ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček označil návrh za "dávkový veletoč". "Tváří se (opatření) jako sjednocení dvou dávek na bydlení do jedné nové. Ve skutečnosti jde o zrušení doplatku pro nejchudší a zpřísnění příspěvku pro ostatní," uvedl Šimáček. Podle něj by výsledkem byly desítky tisíc lidí bez bydlení.