Důchodcům se stát vysmívá? Radikální změna v Česku je nutná, říká ekonom

Minimální mzda v České republice se pohybuje kolem 30% průměrného platu. Ministryně Marksová by tuto částku ráda zvedla na 40%, je to z ekonomického hlediska u nás reálné?

Pane redaktore, je to samozřejmě zcela reálné a dokonce nutné. Sociálně-ochranná funkce minimální mzdy, podle mě, musí zaměstnance ochránit před chudobou a umožnit jim žít na úrovni alespoň skromné hmotné spotřeby. Další, tedy ekonomicko-kriteriální funkce minimální mzdy musí v návaznosti vytvářet předpoklady pro příjmovou motivaci občanů ke hledání, akceptování a vykonávání této práce. Jsou to jako dvě spojené nádoby. My jsme v našem programu požadovali minimální mzdu postupně navyšovat až na 14 tisíc Kč. Rád bych podotknul, že v Náchodě, kde kandiduji za KSČM do zastupitelstva města, se mzda pohybuje ještě dost pod průměrem ČR. Státy jako Francie a Slovinsko dosahují poměru 50 %, nevidím důvod, proč by naše minimální mzda měla být jedna z nejnižších v EU při poměrně vysokých cenách zboží a služeb. Musí se zde vyplatit pracovat než čerpat dávky, a to je to zásadní, co by si měli politici uvědomit.

Na problematiku minimální mzdy jste se nedávno zaměřil i ve svém komentáři. Tam jste uvedl: „Důvody, že navýšení minimální mzdy vytěsní pracovní místa, jsou pravdivé jen do určité míry a nebyly prokázány." Co znamená ono „do určité míry"? Je možné vytěsnění pracovních míst hrozbou?

Hrozbu vytěsnění pracovních míst a zvýšení nezaměstnanosti zcela vylučuji, a jak jsem zmínil dříve, nebylo to nikdy prokázáno. I když takové názory u "ekonomů" jako je Miroslav Kalousek existují, tak já je osobně nesdílím. Minimální mzda v Česku je čtvrtá nejnižší v Evropské unii a je zde tedy reálný prostor pro její navyšování. Ve většině západních států minimální mzda dokonce vysoce převyšuje tu naši průměrnou, a to je alarmující skutečnost, nad kterou je třeba se pozastavit. Víte, oni ty pravicové vlády se dlouhodobě snažily zastavovat navyšování minimální mzdy, protože k tomu měly velmi pádné důvody. Nejpodstatnějším důvodem je obcházením daňových zákonů, neboť v řadě odvětví se generují černé peníze, které slouží kromě jiného k dorovnávání příjmů zaměstnanců. Příjmů, které se ovšem těmto zaměstnancům nepromítají do výše důchodu, nemocenské a dalších dávek, protože se z nich neplatí žádné zdravotní a sociální pojištění ani daně z příjmu . Přístupem pravicových vlád je úplně pošramocena funkce mzdy jako ocenění závislé práce.

Psali jsme: Lidé mají strach o práci, zákoník je porušován a ignorován, zuří komunista Janeček

Na to, že by se práce měla vyplatit, upozorňoval už například Zdeněk Škromach nebo Ludmila Müllerová. Oponenti navyšování min. mzdy ale léta tvrdí, že zejména drobní zaměstnavatelé by si nemohli dovolit zvýšit svým zaměstnancům plat a museli by propouštět, nebo že není možné dát zaměstnanci více, pokud není schopen si na sebe vydělat. Jak to tedy je?

Pokud nízkopříjmoví občané vydělají více, tak je pravděpodobné, že také více utratí, a to bude fungovat jako stimulant pro naši ekonomiku. Stát navíc dostane z daní více peněz, které dál přerozdělí. Zaměstnanci budou k práci více motivování a lépe finančně zabezpečeni. Nemůžeme mít jednu z nejnižších mezd v EU a nechat lidi na pokraji chudoby. Dále je hromada lidí, která má dvě práce, aby se uživila, a tím úplně zanedbává svoji rodinu. Jak již dříve poukázal Chuck Ames: Ukažte mi systém odměňování jakékoli společnosti a já vám řeknu, jak se chovají její lidé.

Pokud budeme brát nárust min. mzdy jako pozitivní věc, tak za negativní můžeme naopak považovat zprávu deníku Právo, podle které někteří ani po celoživotní práci možná nedosáhnou na důchod. Ti, kteří požádají o penzi v roce 2017, musí mít odpracováno 34 let, v roce 2018 již 35 let. Je takto nastavené sociální pojištění správné?

Je to nastavené samozřejmě zcela špatně. Pokud to bude takhle pokračovat, tak dnešní mladí se důchodu ani nedožijí. Už teď musí žít úsporněji a na důchod si šetřit.

Psali jsme: Mnoho lidí nedosáhne na důchod. Čtení jen pro silné povahy

Takže počet odpracovaných let by se pro nárok na důchod neměl zvyšovat?

Jsem proti zvyšování věku odchodu do důchodu. Lidé dříve zemřou, než se důchodu dočkají a ve staří je nikdo nezaměstná. Na zvyšující se tempo prostě není prostor. Pokud se budou lépe kontrolovat daně, tak budou peníze i na penze. Neumím si prakticky představit osmdesátiletého řidiče autobusu.

V souvislosti s důchody nelze nezmínit, že jejich výše od příštího roku zhruba o 200 korun stoupne. Považujete toto navýšení za dostatečné?

Zvýšení důchodu o směšných 200 Kč považují za výsměch všem důchodcům, kteří celý život dřeli a platili si sociální pojištění. Není to ani osm euro. Důchody mají být valorizovány mnohem více, přidaných 200 Kč je lepší než nic, ale nedostatečné k pokrytí jejich základních životních potřeb, ceny totiž rostou nadále. Nakonec můžeme být s „nadsázkou" rádi, že stát jim ještě nebere. Patříme mezi nejpracovitější národy v EU, co do počtu odpracovaných hodin a na chvost co se týče minimální mzdy.

Na to si mnoho seniorů stěžuje například v internetových diskuzích. Někteří mají prý problém s aktuální výší penze vyžít. V čem je podle vás hlavní problém?

Naši senioři by si zasloužili srovnatelný důchod, jako mají senioři v zemích EU. Dnešní výše penze reálně hrozí propadem do chudoby. V zemích jako Kanada či Švédsko jsou penze na úrovni 80% průměrné mzdy, což u je u nás z ekonomického hlediska prakticky nemožné. Je třeba zvýšit postupně podíl, který jde z HDP na důchody, jinak budou z důchodců žebráci, to je důležité. Ze současné penze důchodci těžko vyžijí a musí se hodně omezovat. Objevují se také různí „vykukové" nechvalně známi jako „šmejdi", kteří často na penzistech parazitují. Nabízejí různé nepotřebné předražené zboží a služby a nutí je do nevýhodných smluv. Až přijmeme euro tak bude hůř, protože ještě podraží energie a pohonné hmoty.

Přílišné omezování je druhá věc, která spoustě seniorů vadí. Často sami uvádí, že už nemají na čem ušetřit.

Většina důchodců už nemá kam utahovat pásek, tak začíná používat řemínek od hodinek, protože z nich stát dělá žebráky. Navyšování důchodů by mělo pokračovat ale ne o směšné stokoruny. Vláda se musí zaměřit na důchodce, kteří nedosahují dostatečné penze na pokrytí svých životních nákladů. Tyto penzisty dále finančně podpořit. Může být však mnohem hůř, protože pravděpodobně přejdeme na euro, vláda už k tomu udělala první kroky v podobě fiskálního paktu. Koruna stála před několika lety 24 Kč, nyní je devalvována a nepřináší to žádný účinek. Třeba se dočkáme další devalvace, což není vyloučeno. Pokud budeme v budoucnu měnit koruny na eura třeba za 35 Kč, tak důchodci o část naspořených peněz ještě nakonec přijdou. Každý bude mít v kapse pár eur.

Je kromě navýšení důchodů nějaká možnost, jak by mohl penzistům pomoci stát?

Stát jakoby na penzisty zapomněl, s tímto argumentem jsem se u mnoha lidí setkal již jako kandidát do Evropského parlamentu během kampaně. Prioritní je zabezpečení dostatečného počtu míst pro seniory v domovech důchodců, aby měli důstojný život. Dnešní penzisté nemohou zaplatit drahé penziony a těch 200 Kč jim k tomu určitě výrazně nepomůže. Tyto skutečnosti jsou denně slýchány od starších lidí v Náchodě, kde kandiduji v komunálních volbách a současní zastupitelé tomu nedávají bohužel prioritu. Dále považuji za nutné zajistit finančně dostupnou péči, aby si mohli senioři dovolit léky, které jsou často drahé a nemají na ně finanční prostředky. Průměrný důchod je u nás kolem 10 tisíc. Průměrný důchod našich rakouských sousedů přesahuje tisíc eur, tedy asi 30 tisíc Kč po znehodnocení naší měny guvernérem Singerem. Peníze poslané na Ukrajinu se dali také využít účelněji. Důchodový systém se musí radikálně změnit třeba po vzoru Skandinávských zemí. Reakce seniorů, že zestárli v nevhodnou dobu v nevhodné zemi, se ukazuje jako zcela oprávněná.