Dávky na bydlení by se mohly od roku 2021 změnit. Místo dosavadního příspěvku a doplatku by se vyplácel přídavek. Pravidla pro jeho poskytnutí by se ale zpřísnila. O dávku by mohli přijít lidé, kteří by se nesnažili pracovat, nespolupracovali by s úřadem práce, jejich děti by ve škole chyběly víc než stovku hodin, nebo by rodina žila v nevhodném bytě. Za určitých podmínek by dávku mohli získat i obyvatelé ubytoven.
Vyplývá to z návrhu zákona o přídavku na bydlení, který na svém webu zveřejnila vláda.
Ministerstvo práce se zákonem o přídavku přišlo už před prázdninami. Podle tehdejšího návrhu se měla pravidla vyplácení zpřísnit a dávka se neměla od roku 2024 poskytovat do ubytoven. Experti na sociální problematiku záměry ostře kritizovali. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) pak řekla, že to byla jen pracovní verze, která z jejího úřadu unikla. Podle nynější verze by lidé v ubytovnách za určitých podmínek mohli přídavek dostávat. Připomínky je možné podávat do 22. ledna.
V Česku se na bydlení vyplácí teď příspěvek ze systému sociální podpory a doplatek ze systému hmotné nouze. Výše dávek vychází z normativních nákladů na byt, které každý rok podle výše nájmů a cen energií stanovuje vláda. Na příspěvek mohou dosáhnout lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent a tato částka nepřesahuje normativ. Doplatek má dorovnat výdaje za byt lidem s malým příjmem tak, aby jim zbylo na živobytí. Úřady práce na konci října vyplácely 32.200 doplatků a 156.400 příspěvků. Za prvních deset měsíců se na ně vydalo 7,29 miliardy.
Podle chystané normy by se příspěvek a doplatek zrušily a nahradil by je přídavek. Ten by se podobal nynějšímu příspěvku, ale s přísnějšími pravidly. Byl by pro ty, jejichž uznatelné náklady za přiměřené bydlení by přesáhly v Praze 35 procent příjmu domácnosti a jinde 30 procent. Uznatelné částky by se stanovovaly podle hodnotových map, které připravilo a bude aktualizovat ministerstvo pro místní rozvoj.
Žadatelé o přídavek a jeho příjemci budou podle návrhu muset pracovat, chodit na veřejně prospěšné práce, nebo si zaměstnání hledat. Odpracovat bude nutné místo dosavadních 20 hodin aspoň 25 hodin měsíčně. Pracovní aktivita by se neměla posuzovat jen u žadatele, ale i u ostatních dospělých v domácnosti. Snaha zvýšit si příjem by se neměla zkoumat u starobních důchodců, rodičů na rodičovské či invalidů s penzí třetího stupně.
Na byt má být jedna dávka. Pokud byt nebude "ve funkčním standardu" a člověk nedostatky neodstraní, o přídavek by mohl přijít. Úředníci, hygienici a hasiči mají právo situaci v bytě prověřit. Přídavek by mohli získat jen "nemajetní". Pokud mají jinou nemovitost, měli by v ní bydlet, nebo si bydlení zaplatit z peněz za pronájem. Podle předlohy nemá k získání dávky stačit nahlášení trvalého pobytu. Započítávat by se měly jen osoby, které v bytě skutečně bydlí.
Podmínkou získání dávky by měla být spolupráce s úřadem práce a řádná docházka dětí do školy. Pokud zameškají víc než sto hodin z jiných než zdravotních důvodů, může se dávka na půl roku snížit.
Přídavek by se měl poskytovat i do azylových domů či chráněného bydlení. Získat by ho mohli i lidé z ubytoven, s jejichž provozovatelem radnice uzavře dohodu o potřebnosti zařízení a který umožní v objektu sociální práci.
Podle ministerstva je motivem zákona napravení nespravedlností a zastavení obchodu s chudobou hlavním principem pak je to, že "pracovat a dodržovat pravidla občanského soužití je normální". Pokud by se systém nezměnil, nezastavilo by se "nadužívání současných dávek na bydlení", uvedli autoři návrhu. Ministerstvo očekává, že se na dávkách ušetří.
Odborníci na sociální problematiku se změnami nesouhlasí. Podle nich je sloučení příspěvku a doplatku rizikové, protože každý slouží jiné skupině lidí. Experti kritizují také spojování dávek s aktivitou kvůli zaměstnání. Uvedli, že to nepovede k návratu lidí na trh práce a ke zlepšení docházky dětí do školy, ale ztráta bydlení bez pomoci státu to naopak znemožní. "Masivní zásah do dávkových systémů není možné zavádět bezkoncepčně jen na základě vágně formulované potřeby zamezení zneužívání dávek," uvedli zástupci organizací v prohlášení.
Podle propočtů ministerstva z hodnotových map by si někteří lidé mohli polepšit, jiní by o peníze od státu ale přišli. Například samotná seniorka ve Velkým Hamrech v nájmu ve čtyřicetimetrovém bytě s náklady 4455 korun a s důchodem 8311 korun dostává nyní příspěvek na bydlení 1962 korun měsíčně. Podle nových pravidel by měla 1457 korun. Naopak samotná seniorka z Kladna v nájemním bytě 49 metrů čtverečních a s náklady 9515 korun a důchodem 12.330 korun by si polepšila. Dnes má příspěvek 2803 korun, nově 3410 korun.
Nezaměstnaná samoživitelka se třemi dětmi z Kadaně v šedesátimetrovém bytě s náklady 9606 korun a příjmem 2720 korun korun z výživného a přídavků na děti má příspěvek na bydlení 6859 korun a doplatek 1931 korun. Podle nových pravidel by na tom byla úplně stejně. Přídavek by činil 8790 korun, spočítalo ministerstvo.
Související

Jurečka nabídl pomoc po přívalových deštích. Lidé mohou dostat až 72 tisíc korun

Novinky u pracovního volna. Ministerstvo řeklo, co bude od června jinak
Ministerstvo práce a soc. věcí , Bydlení , Jana Maláčová (ČSSD) , Sociální dávky
Aktuálně se děje
před 44 minutami

Při střelbě ve Washingtonu byli zabiti zaměstnanci izraelské ambasády. Izrael a USA mluví o antisemitském útoku
před 1 hodinou

Největší výzkum svého druhu vyvrátil představu o pustém vesmíru. Superzemě jsou obvyklejší, než se čekalo
před 1 hodinou

Trump si Ramaphosu tvrdě, ale zbytečně. Tvrzení o genocidě bílých farmářů je lež
před 2 hodinami

Počasí o víkendu oteplení nepřinese. Objeví se ale další mrazíky
včera

Trump prezidentovi JAR vyrazil dech. Přehrál mu video s vymyšlenými obviněními z genocidy
včera

Prezident Pavel zastavil trestní stíhání čtyř vojáků v kauze útoku v Afghánistánu
včera

Vedle Švédska je ve čtvrtfinále MS i druhý domácí tým Dánové. Mezi osmičkou je i Rakousko, Kazachstán sestupuje
včera

Na čtvrtfinále se Švédy i s Kämpfem. Toronto českého útočníka pouští na MS
včera

Izraelci zřejmě zabili lídra Hamásu Sinvára. Obsadíme celé Pásmo Gazy, potvrdil Netanjahu
včera

Kanada se chce připojit k Trumpovu štítu Golden Dome
včera

Elon Musk nekončí. Prozradil, jak dlouho zůstane v čele Tesly
včera

Válka na Ukrajině: Jaké budou další kroky? Trumpa čekají tři zásadní rozhodnutí
včera

Nemoc, která v minulosti děsila svět, už nebude hrozbou? Británie spouští jako první na světě očkování
včera

Nejde jen o Ukrajinu. USA stojí před možností největšího vojenského konfliktu od druhé světové války
včera

Elton John kvůli AI označil britskou vládu za absolutní lůzry
včera

Češi věří vědě, Slováci konspiracím. Průzkum o placaté zemi ukazuje na tragický stav tamního vzdělávání
včera

Mír výměnou za území? Rusko a Ukrajina zvažují možnosti dohody
včera

Ve Španělsku byl zastřelen Andrij Portnov, ukrajinský politik a poradce Janukovyče
včera

Ukrajina má důkazy, že ruská armáda popravuje kapitulující ukrajinské vojáky
včera
Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová
Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká.
Zdroj: Jakub Jurek