Sociální výdaje loni meziročně vzrostly o více než 83 miliard korun

Sociální výdaje loni meziročně vzrostly o více než 83,3 miliardy korun. Zvýšily se zhruba o 14 procent. Jen malá část navýšené sumy připadla na pomoc kvůli dopadům koronavirové epidemie. Vyplývá to ze zprávy ministerstva práce o vyplacených dávkách za loňský rok. Podle údajů růst výdajů v minulých letech zrychloval.

Sociální výdaje zahrnují peníze na dávky hmotné nouze a státní sociální podpory, dávky pro postižené i pěstouny, nemocenské, důchody, příspěvky na péči a podpory v nezaměstnanosti. Loni stát celkem poskytl téměř 666,5 miliardy korun. O rok dřív to bylo přes 583,1 miliardy. Za většinu navýšení mohou takzvané mandatorní výdaje, které se musí podle zákona vyplatit.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) loni celkové výdaje státu vzrostly o 291 miliard, z nich ale minimálně 147 miliard s covidovou pomocí nesouviselo. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že se peníze na opatření využily, a to třeba na navýšení dávek kvůli dopadům koronaviru.

Koronavirová krize se promítla do podpor v nezaměstnanosti. Vyplatilo se o 2,4 miliardy korun více. Celkem 16,3 miliardy Kč meziročně navíc putovalo do nemocenských dávek. Z toho se 9,7 miliardy korun využilo na ošetřovné, školy byly několik měsíců zavřené. Na dávky v hmotné nouzi se utratilo zhruba o 379 milionů korun víc. Naopak na příspěvky na bydlení či přídavky na dítě se vydalo méně než v roce 2019. Ze zprávy tak vyplývá, že s krizí tedy souviselo nejvýš 19 miliard korun. To je necelá čtvrtina navýšených výdajů. Za částí sumy je i valorizace dávek a růst výdělků, z nichž se pomoc stanovuje.

Víc než polovina navýšených loňských výdajů putovala do důchodů. Lednové přidání si vyžádalo zhruba 32,4 miliardy korun. Bylo vyšší, než stanovil zákon. Dalších 14,7 miliardy se pak využilo na příspěvek 5000 korun k důchodu, o kterém kabinet rozhodl krátce před krajskými volbami. Opoziční politici mluvili o úplatku voličům. Ekonomové zas poukazovali na to, že seniorům příjem v krizi neklesl.

Víc o 3,3 miliardy korun se meziročně vyplatilo na příspěvek na péči. Důvodem je předcovidové navýšení dávky pro část lidí a také růst počtu těch, kteří se bez pomoci neobejdou. Zhruba o 13,8 miliardy Kč byly meziročně vyšší výdaje na dávky státní sociální podpory. Za nárůstem je navýšení rodičovské ještě před epidemií.

Sociální výdaje se zvedají každý rok. Důvodem jsou valorizace, které nařizuje zákon. V posledních letech po nástupu Babišovy vlády nárůst zrychlil. Zatímco v roce 2015 se výdaje meziročně zvýšily o 2,1 procenta a v roce 2016 o 1,4 procenta, po volbách v roce 2018 to bylo o 5,1 procenta a předloni o 8,2 procenta. Někteří politici a ekonomové to kritizují. Varují před růstem mandatorních výdajů bez reforem.

Související

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 
Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jsou v tom nevinně? Jurečka vysvětluje, proč mají růst platy politiků

Vlnu nevole u české veřejnosti vzbudila informace, že platy politiků od ledna opět stoupnou. Vláda sice od návrhu nedává zcela ruce pryč, ale snaží si je nad ním umýt. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž výdělky porostou kvůli letošnímu rozhodnutí ústavních soudců. 

Více souvisejících

Ministerstvo práce a soc. věcí Sociální dávky

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy