Takhle se na důchody skládat nemůžeme, děsí se Gazdík. Volání po reformě sílí

Zatímco se vláda během koronavirové krize zabývala jejími dopady na ekonomiku, včetně vyplácení ošetřovného, kurzarbeitu a podpory zasažených odvětví, úplně opomenula jedno stěžejní a dosud nevyřešené téma, a to důchodovou reformu.

Podle stanoviska předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové je důchodová zátěž pro některé ročníky doslova brutální změnou. Martin Potůček z Komise pro spravedlivé důchody se zase nechal slyšet, že účelem tohoto apelu je především snaha o vybuzení politiků. Tématu důchodů se věnoval pořad 360 stupňů Pavlíny Wolfové na CNN Prima News.

Zamrazilová má obavy o občany narozené v 80. a 90. letech minulého století, kteří se pravděpodobně budou muset po dvou skládat na jeden starobní důchod ve srovnání s dosavadními třemi ekonomicky aktivními lidmi. Rovněž také připomněla, že současná vláda měla ve svém programovém vyhlášení vyřešení důchodové reformy, ale dosud nepodnikla žádné kroky.

„Naši experti varují, že se v budoucnu bohužel dva lidé budou muset složit – zhruba za dvacet let – na důchod jednoho člověka, což z hlediska sociálního pojištění je opravdu neudržitelné a budou se do toho muset zapojit jiné daně. To vidíme jako zásadní problém," varoval poslanec Starostů a nezávislých Petr Gazdík a vyjádřil podporu analýze Národní rozpočtové rady.

"Autoři té zprávy napsali ta slova tak, jak je napsali, aby politiky vybudili. Oni samozřejmě, stejně jako já, doufají nebo vědí, že to takhle nedopadne, že to nebude možné. Ale já s nimi souhlasím v tom, že ten systém, tak jak ho teď máme, tak by mohl způsobit ne všechny problémy, o kterých se v té zprávě hovoří, ale mnohé problémy. Souhlasím s Národní rozpočtovou radou v tom, že je třeba řešit systémově daňový a důchodový systém v této zemi,“ konstatoval Potůček.

"Prognózovat něco takhle na padesát let dopředu lze za jediného předpokladu, a to právě že ten systém, který v této zemi máme, se nezmění," objasnil své výhrady vůči prognózám na padesát let dopředu.

Jak to bude s věkem odchodu do důchodu?

Debaty se vedou i o tom, kdy se bude odcházet do důchodu, přičemž současný stanovený věk činí 65 let. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se například obává, že když nebude provedená důchodová reforma, hrozí čím dál větší posouvání hranice, která by mohla činit i 70 let a více.

„Lidé už mají v průměru v 62 letech velké zdravotní obtíže. Věk odchodu do důchodu je zastropován na 65, to znamená o tři roky déle. A každý, kdo si to zažije, ví, jak obtížné je ve stáří zvládnout práci i dobrý zdravotní stav,“ varovala.

Ministryně posléze garantovala, že se věk odchodu do důchodu zvyšovat nebude a že se vláda pokusí hledat jiné alternativy financování plánované důchodové reformy. "Mně z toho vychází to, že se bude muset financování důchodů vymyslet v příštích letech přes financování ze státního rozpočtu, a to buď že se sníží výdaje státního rozpočtu v některé oblasti, nebo se podíváme na systém daní," nastínila možný scénář.

Místo důchodů řešíme koronavirus

Maláčová by si představovala důchodovou reformu, kdy by základní důchod činil 30 % průměrné mzdy. Díky tomu by penzisté měli jistých 10 500 korun měsíčně. Rozpočtová rada také kritizovala vládu, že se příliš věnovala koronaviru namísto důchodů. Náklady na epidemii navíc budou znamenat, že se očekávaný státní dluh ve výši 30,5 % HDP vyšplhá na 40 procent. Vinu na tom ponese půlbilionový deficit státní pokladny, který Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení.

"Já bych se nenechal děsit letošním deficitem. Pokud ale uvažujeme o fungování důchodového systému na deset, dvacet, třicet let dopředu, tak musíme minimálně v nějakém časovém horizontu, když už ekonomika bude šlapat," řekl komunista Jiří Dolejš.

Související

Ilustrační foto

Analýza ukázala, co by bylo s důchody, kdyby neprošly reformou

Pokud stát nepřistoupí k reformě důchodového systému, začne se od 30. let rychle snižovat poměr penze k průměrné mzdě. V roce 2059 by dosáhl minima na 27,2 procenta, když v současnosti činí 48 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus. Pokud si budou chtít mladí lidé v budoucnu udržet standard dnešních důchodců, budou se muset spolehnout na vlastní investování, uvedli dnes analytici Cyrrusu.
Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jurečka chce uzákonit dřívější důchod pro náročné profese

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce ve druhém letošním pololetí předložit zákon s úpravou dřívějších penzí pro náročné profese. Pravidla by pak měla v praxi začít platit nejpozději v roce 2025. Jurečka to řekl dnes večer v Praze odborářům svazu KOVO. Podle ministra je v koalici na dřívějších penzích shoda a "doladit" se musí výčet pracovníků i podmínky pro zaměstnavatele. Jednat o tom chce šéf resortu práce a sociálních věcí příští měsíc.

Více souvisejících

důchody důchodová reforma důchodci, senioři Vláda ČR Petr Gazdík Jana Maláčová (ČSSD) Eva Zamrazilová Jiří Dolejš

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 3 minutami

ČNB

Česká národní banka ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes i na jednání v novém složení ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Na stejné úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada dnes také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Aktualizováno před 5 minutami

Andrej Babiš

U úřadu vlády se protestovalo proti reformě penzí či Euro 7, mluvil i Babiš

Odboráři z celé republiky se dnes v poledne sešli před sídlem vlády, aby tam protestovali proti reformě penzí a normě Euro 7. Podle pořadatelů ze svazu Kovo dorazilo přes 2000 lidí, podle policie několik tisíc. Předáci přednesli šest požadavků na vládu. Žádají dřívější penze pro náročné profese či reformu daní. Pokud to kabinet nesplní, požadují jeho odstoupení. Vláda dnes v Praze není, má výjezdní zasedání v Jeseníku. 

Aktualizováno před 9 minutami

Petr Fiala a Petr Pavel

Fiala vysvětlil důvody, proč lidé mohou volit až od 18 let

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) existuje řada důvodů, proč zachovat věkovou hranici u prvovoličů na současných 18 letech. Nebrání se ale diskusi, řekl dnes novinářům před zasedáním vlády Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN v Jeseníku. Prezident Petr Pavel v úterý při návštěvě Moravskoslezského kraje řekl, že by pravděpodobně byl pro snížení hranice na 16 let. 

před 12 minutami

Jaderná elektrárna Dukovany

Do Dukovan budou od příštího roku dodávat palivo Američané

Jaderné palivo do Dukovan bude od roku 2024 dodávat americká společnost Westinghouse. Dosud se v dukovanské elektrárně používalo palivo od ruské firmy TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom. Ruský dodavatel zásobuje Dukovany téměř 40 let, od začátku provozu elektrárny. 

před 17 minutami

Král Charles III.

Karel III. dorazil do Německa na třídenní návštěvu

Britský král Karel III. s manželkou Camillou dnes odpoledne přiletěli na berlínské Letiště Willyho Brandta, zahájili tak třídenní návštěvu Německa. Německo je první zemí, do které Karel III. v roli panovníka Spojeného království odcestoval.

před 19 minutami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Unijní země jednají o obnovitelných energiích a přou se o vodík z jádra

Spor o začlenění jaderné energie do nových pravidel pro obnovitelné zdroje rozdělil země Evropské unie na dvě podobně velké skupiny, které se snaží před dnešním rozhodujícím vyjednáváním prosadit svůj postoj. Zatímco zastánci jádra jako je Francie či Česko chtějí otevřít cestu k podpoře jaderné energie v rámci směrnice stanovující závazný podíl obnovitelných zdrojů, odpůrci v čele s Rakouskem se stavějí rázně proti.

před 21 minutami

Česká pošta, ilustrační fotografie.

Odboráři budou kontrolovat, jak se uskuteční předávání výpovědí v České poště

Odboráři České pošty budou kontrolovat, jak se po pracovněprávní stránce uskuteční předávání výpovědí ve firmě a zda jsou dodržovaná předem stanovená kritéria propouštění. Management zároveň s provozními zaměstnanci vytvoří platformu, která bude vyhodnocovat zavádění nových pracovních postupů na České poště. Po dnešním jednání vedení pošty se zástupci odborů to ČTK řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

před 23 minutami

před 27 minutami

Emmanuel Macron

Macronovu důchodovou reformu ještě bude řešit Ústavní rada, vyjádří se 14. dubna

Francouzská Ústavní rada dnes oznámila, že 14. dubna vydá rozhodnutí o osudu důchodové reformy, kterou bez souhlasu dolní komory parlamentu prosadila vláda podporovaná prezidentem Emmanuelem Macronem. Reforma navyšující minimální věk pro nárok na plný důchod zatím nevstoupila v platnost a francouzská obdoba ústavního soudu může její části nebo celý návrh smést ze stolu.

Aktualizováno před 1 hodinou

Joe Biden

Biden vyzval Netanjahua, aby upustil od justiční reformy

Americký prezident Joe Biden v úterý vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od justiční reformy, která v Izraeli vyvolala protesty, a záporně odpověděl na dotaz novinářů, zda se v brzké době chystá pozvat Netanjahua do Bílého domu. Netanjahu reagoval prohlášením, že Izrael nerozhoduje na základě tlaku ze zahraničí, i když přichází "od nejlepších přátel".

Aktualizováno před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj pozval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s agenturou AP řekl, že pozval svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga na Ukrajinu. Prezident Číny, která je považovaná za spojence Ruska, minulý týden absolvoval třídenní státní návštěvu Moskvy a Peking v minulých týdnech představil mírový plán pro Ukrajinu.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Francie, Paříž, ilustrační foto

V Paříži končí stávka popelářů, proti penzijní reformě protestuje méně lidí

Pařížští popeláři se dnes vrátí do práce, aby uklidili tuny odpadků, které se za několik týdnů jejich stávky nahromadily v ulicích francouzské metropole. Informovala o tom dnes agentura AP, podle které se zdá, že protesty proti kontroverznímu důchodovému zákonu francouzského prezidenta Emmanuela Marcona se s klesajícím počtem demonstrantů chýlí ke konci.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Senát ČR

Senát pravděpodobně schválí misi vojenských policistů na Ukrajinu

Senát pravděpodobně schválí misi až 15 českých vojenských policistů, kteří se mají podílet na vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině v důsledku ruské agrese. Souhlasit bude zřejmě také s vysláním dvou desítek armádních instruktorů do afrického Nigeru. Senátní výbor pro obranu dnes oba návrhy jednomyslně podpořil. Vedle senátorů musí s vysláním souhlasit i poslanci.

před 2 hodinami

Petr Fiala

Fiala je mezi premiéry, kteří vyzvali sociální sítě k boji s dezinformacemi

Český premiér Petr Fiala (ODS) spolu s dalšími sedmi předsedy vlád evropských zemí v otevřeném dopise vyzval provozovatele největších sociálních sítí k efektivnějšímu boji s dezinformacemi. Znění dopisu dnes zveřejnil úřad vlády v tiskové zprávě. Předsedové vlády varují před využíváním sociálních platforem k vyvolávání nepokojů, násilí v ulicích, šíření propagandy nebo dezinformací.

před 2 hodinami

Charles Michel je belgický politik a od prosince 2019 předseda Evropské rady.

Michel má co vysvětlovat. U většiny cest využil soukromé lety

Předseda Evropské rady Charles Michel letěl v soukromém tryskáči při 72 ze svých 112 zahraničních cest za první tři roky ve funkci, vyplývá ze záznamů, které získal bruselský web Politico. Pronajatá letadla využil i při účasti na posledních dvou klimatických konferencích OSN v Egyptě a ve Skotsku. 

Aktualizováno před 2 hodinami

Miroslav Pelta (foto: David Sedlecký)

Žalobce trvá na devíti letech vězení pro Peltu a deseti pro Kratochvílovou

Ve druhém kole kauzy zmanipulování sportovních dotací ministerstva školství dnes státní zástupce znovu navrhl odnětí svobody i citelné peněžité tresty jak pro bývalého šéfa českého fotbalu Miroslava Peltu, tak pro někdejší náměstkyni pro sport Simonu Kratochvílovou a předsedu České unie sportu Miroslava Janstu (ČUS). 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Grossi přijel do okupované Záporožské jaderné elektrárny

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi dnes přijel do Záporožské jaderné elektrárny, uvádějí tiskové agentury. V době přetrvávajících obav z možné jaderné havárie jde o Grossiho druhou návštěvu tohoto Ruskem okupovaného zařízení na jižní Ukrajině.

Zdroj: ČTK

Další zprávy