Takhle se na důchody skládat nemůžeme, děsí se Gazdík. Volání po reformě sílí

Podle stanoviska předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové je důchodová zátěž pro některé ročníky doslova brutální změnou. Martin Potůček z Komise pro spravedlivé důchody se zase nechal slyšet, že účelem tohoto apelu je především snaha o vybuzení politiků. Tématu důchodů se věnoval pořad 360 stupňů Pavlíny Wolfové na CNN Prima News.

Zamrazilová má obavy o občany narozené v 80. a 90. letech minulého století, kteří se pravděpodobně budou muset po dvou skládat na jeden starobní důchod ve srovnání s dosavadními třemi ekonomicky aktivními lidmi. Rovněž také připomněla, že současná vláda měla ve svém programovém vyhlášení vyřešení důchodové reformy, ale dosud nepodnikla žádné kroky.

„Naši experti varují, že se v budoucnu bohužel dva lidé budou muset složit – zhruba za dvacet let – na důchod jednoho člověka, což z hlediska sociálního pojištění je opravdu neudržitelné a budou se do toho muset zapojit jiné daně. To vidíme jako zásadní problém," varoval poslanec Starostů a nezávislých Petr Gazdík a vyjádřil podporu analýze Národní rozpočtové rady.

"Autoři té zprávy napsali ta slova tak, jak je napsali, aby politiky vybudili. Oni samozřejmě, stejně jako já, doufají nebo vědí, že to takhle nedopadne, že to nebude možné. Ale já s nimi souhlasím v tom, že ten systém, tak jak ho teď máme, tak by mohl způsobit ne všechny problémy, o kterých se v té zprávě hovoří, ale mnohé problémy. Souhlasím s Národní rozpočtovou radou v tom, že je třeba řešit systémově daňový a důchodový systém v této zemi,“ konstatoval Potůček.

"Prognózovat něco takhle na padesát let dopředu lze za jediného předpokladu, a to právě že ten systém, který v této zemi máme, se nezmění," objasnil své výhrady vůči prognózám na padesát let dopředu.

Jak to bude s věkem odchodu do důchodu?

Debaty se vedou i o tom, kdy se bude odcházet do důchodu, přičemž současný stanovený věk činí 65 let. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se například obává, že když nebude provedená důchodová reforma, hrozí čím dál větší posouvání hranice, která by mohla činit i 70 let a více.

„Lidé už mají v průměru v 62 letech velké zdravotní obtíže. Věk odchodu do důchodu je zastropován na 65, to znamená o tři roky déle. A každý, kdo si to zažije, ví, jak obtížné je ve stáří zvládnout práci i dobrý zdravotní stav,“ varovala.

Ministryně posléze garantovala, že se věk odchodu do důchodu zvyšovat nebude a že se vláda pokusí hledat jiné alternativy financování plánované důchodové reformy. "Mně z toho vychází to, že se bude muset financování důchodů vymyslet v příštích letech přes financování ze státního rozpočtu, a to buď že se sníží výdaje státního rozpočtu v některé oblasti, nebo se podíváme na systém daní," nastínila možný scénář.

Místo důchodů řešíme koronavirus

Maláčová by si představovala důchodovou reformu, kdy by základní důchod činil 30 % průměrné mzdy. Díky tomu by penzisté měli jistých 10 500 korun měsíčně. Rozpočtová rada také kritizovala vládu, že se příliš věnovala koronaviru namísto důchodů. Náklady na epidemii navíc budou znamenat, že se očekávaný státní dluh ve výši 30,5 % HDP vyšplhá na 40 procent. Vinu na tom ponese půlbilionový deficit státní pokladny, který Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení.

"Já bych se nenechal děsit letošním deficitem. Pokud ale uvažujeme o fungování důchodového systému na deset, dvacet, třicet let dopředu, tak musíme minimálně v nějakém časovém horizontu, když už ekonomika bude šlapat," řekl komunista Jiří Dolejš.