Praha - Bývalý evropský komisař a stínový ministr životního prostředí za ČSSD Vladimir Špidla nepopírá, že se na nás ze všech stran valí informace o krizi ekonomické, migrační a bezpečnostních hrozbách. Jsou to podle něj závažné problémy, které je potřeba řešit, všechny ale mají však jeden společný rámec, a sice planetu Zemi.
"Někdy se zdá, že pod tíhou momentálních aktuálních problémů se nedostává času na řešení jedné z největších výzev pro celý lidský rod i vše živé na Zemi. Neuvědomujeme si, že jsme vstoupili do „antropocenu", kdy se činnost lidstva stává jedním z rozhodujících fenoménů ovlivňujících planetu. Svědčí o tom minimální pozornost věnovaná současným rozsáhlým požárům v Indonésii i jiným tématům souvisejícím s ochranou životního prostředí. Všechny mají společný jmenovatel, klimatickou změnu. V případě, že výzvám plynoucím z postupující změny klimatu včas nezamezíme, může dojít ke kalamitě světových rozměrů," varuje na svím blogu na aktuálně.cz Špidla.
Odpovědi na otázky a dopady související s klimatickými změnami budou řešit zástupci téměř všech států světa ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015 v Paříži na Konferenci o klimatických změnách. Důležitost nutnosti řešení klimatických změn pro celý svět podle něj dokládá plánovaná účast řady státních delegací, mezinárodních i nestátních organizací. Špidla také připomíná, že slavnostního zahájení konference se dnes, v pondělí 30. listopadu 2015, účastní přibližně více než osmdesát státníků celého světa včetně předsedy vlády České republiky Bohuslava Sobotky. On sám se tohoto významného setkání účastní také.
"Po zahájení bude po téměř dva týdny v jednání za naši zemi pokračovat delegace České republiky. Boj proti změně klimatu a pořádání konference pokládám za nanejvýš důležité a závažné téma, kterému se ve veřejné debatě často nevěnuje pozornosti tolik, kolik si zaslouží. Za vhodné tedy považuji zmínit ještě před začátkem jednání několik základních faktů. Rámcová úmluva a k ní přijatý Kjótský protokol jsou mezinárodní smlouvy, které mají zajistit postupné snižování a stabilizaci emisí skleníkových plynů na takové úrovni, která bude bezpečná z hlediska života na Zemi. Je prokázáno, že skleníkové plyny ovlivňují klimatický systém naší planety a vedou k jejímu globálnímu oteplování. Dosažení určité zlomové hodnoty (zvýšení průměrné teploty na Zemi přibližně o dva stupně Celsia) bude mít dalekosáhlé důsledky pro celý život na planetě," píše Špidla.
"Rámcová úmluva vymezuje obecné zásady a opatření na ochranu klimatu. Kjótský protokol pak stanovuje mimo jiné kvantitativní závazky snižování emisí skleníkových plynů pro rozvinuté státy. Jsem rád, že Česká republika svůj závazek daný protokolem plní. Platnost Kjótského protokolu však končí v roce 2020," dodal.
Hlavním úkolem konference proto podle něj bude dojednání nové mezinárodní smlouvy o ochraně klimatu pro období po roce 2020, která má být přijata k rámcové úmluvě. To považuje za mimořádně těžký úkol. "Pokud jej chceme zvládnout, musíme mimo jiné poskytnout velkou pomoc rozvíjejícím se zemím. Stručně řečeno – mají nezadatelné právo na svůj rozvoj, ale pokud tak má být učiněno bez závažných dopadů na životní prostředí, musíme se s nimi rozdělit. Pozice České republiky pro jednání je shodná s pozicí Evropské unie, kterou schválily všechny její členské státy. Díky tomu se projeví jedna z výhod našeho členství v sjednocené Evropě. Na jednáních budeme vystupovat jako součást unie a náš hlas tak bude více slyšet," podotkl.
"Podle řady odborníků se nacházíme na pokraji nenávratných změn klimatu. Tato konference může být jednou z posledních, na které jim můžeme ještě zamezit. Každá významná společenská změna vyžaduje čas nejméně jedné generace - času tedy rozhodně nemáme mnoho. Pokud nedosáhneme dohody, která je právně závazná a vymahatelná a jasného plánu, v budoucnu se budeme potýkat pouze s bolestným přizpůsobováním. Je třeba mít na mysli, boj za záchranu planety, jako nositelky života má smysl. Je naší povinností, protože naši planetu jsme nezdědili, ale dostali zapůjčenu od našich potomků," uzavřel Špidla.
Související
Do Senátu za ČSSD bude v Praze expremiér Špidla
Situace nevyžaduje nouzový stav, řekl Jurečka. Byl by pro testy ve firmách
Vladimír Špidla , Klimatický summit v Paříži (2015)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rubio: Írán by se měl ještě dnes vyjádřit k mírovému návrhu USA
před 2 hodinami
Klid před bouří. Válka v Íránu zatím cenami v obchodech nezahýbala, experti řekli, kdy se to změní
před 4 hodinami
Místo omluvy naštvání. Nejsem jeho podřízený, komentuje Babiš pozdní příchod za Pavlem
před 5 hodinami
Je třeba se obávat hantaviru? Ročně se jím nakazí 100 tisíc lidí, současný kmen je ale extrémně vzácný
před 6 hodinami
OBRAZEM: Česko si připomíná konec války. Pavel varoval na Vítkově před rezignací
před 8 hodinami
Lékař se těšil na vysněnou dovolenou. Teď na MV Hondius léčí nakažené hantavirem
před 9 hodinami
Babiš dorazil na schůzku s Pavlem pozdě. Prezident na summit NATO pojede v každém případě
před 10 hodinami
USA a Írán se střetly v Hormuzském průlivu, Příměří podle Trumpa stále platí
před 12 hodinami
Počasí do konce týdne. Meteorologové odtajnili předpověď na prodloužený víkend
včera
Metro čeká výluka o prodlouženém víkendu. Nahradí ho autobusy i tramvaje
včera
Zlomový moment po vítězství nad nemocí. Princezna Kate se chystá do Itálie
včera
Čeští hokejisté přišli o trénink před Švédskými hokejovými hrami. Kvůli díře v ledu
včera
Obchody se musí řídit zákonem. V pátek do center a supermarketů nechoďte
včera
Trump lituje úmrtí zakladatele CNN Turnera. Byl to přítel, svěřil se prezident
včera
Rozloučení s hitmakerem Oskarem Petrem proběhne v úterý, oznámila rodina
včera
Hasiči předali požářiště v Českém Švýcarsku národnímu parku
včera
Meteorologové opět nevylučují výskyt bouřek. Tentokrát hrozí i na východě
včera
WHO pátrá po původu hantaviru. Objevila pacienta nula
včera
Hantavirem se zřejmě nakazila i letuška. Na palubě letadla bylo téměř 400 lidí
včera
NBC: Trump musel zastavit operaci Projekt Svoboda kvůli Saúdům. Zablokovali Američanům vzdušný prostor
Americký prezident Donald Trump musel nečekaně zastavit operaci „Projekt Svoboda“, jejímž cílem bylo prolomit íránskou blokádu v Hormuzském průlivu a zajistit bezpečný průjezd lodí. K tomuto náhlému obratu došlo pouhých 36 hodin po spuštění akce poté, co klíčový spojenec v Perském zálivu – Saúdská Arábie – zablokoval americké armádě přístup ke svým základnám a vzdušnému prostoru.
Zdroj: Libor Novák