Některé řetězce dávají větší přirážku na české potraviny, Jurečka se zhrozil

Například průměrná přirážka u kuřat kuchaných v ČR dosahovala podle šetření u některých řetězců skoro 38 procent. V některých případech byla ale i záporná, tedy se prodávala levněji, než je obchody nakoupily. Podle ministra jde o krátkodobé prodeje za podnákupní ceny. K něm většinou dochází, když jsou potraviny ve slevové akci. U kuřat ze států Evropské unie pak přirážka činila necelých 13,5 procenta.

U polotučného trvanlivého mléka jde pak zhruba až o 17procentní přirážku u českého produktu, u zahraničního o 11,4 procenta.

U vajec se naopak za podnákladové ceny neprodávalo. Marže u českých produktů se pohybovala mezi 7,62 procenta a 26,85 procenta, u evropských pak mezi 17 a 26,7 procenta.

Jurečkův resort ministerstvo financí o šetření požádal. "Jestli mne někdo obviňoval, že říkám nepravdu v tom, že někdy maržová politika některých obchodů vstupuje do toho, že znevýhodňuje domácí producenty, tak říkám, že částečná odpověď je v tomto," řekl Jurečka.

Podle prezidenta Agrární a Potravinářské komory ČR Miroslava Tomana jsou přirážky obchodníků daleko vyšší. "Obchodní přirážky dle našich zjištění se pohybují od 50 procent u základních potravin až ke 100 i více procentům u výrobků s vysokou přidanou hodnotou," uvedl.

Obchodní řetězce podle něj dávají přednost výrobkům ze svých mateřských států, kde se snaží zbavit tamních přebytků. V okolních zemích podle něj také dávají řetězce důraz na regionální potraviny, v ČR ale dávají přednost potravinám s nejnižší cenou, kterou mají výrobky ze zahraničí.

Podle Jurečky by v ČR by mohlo být o 42 tisíc pracovních míst v zemědělství a v navazujících oborech více, kdyby byla soběstačná v produktech, které je možné v tuzemsku vyrábět. Češi by však mohli ekonomice pomoci nákupem českých potravin. Loni se podle údajů ministerstva počet zaměstnanců v zemědělství meziročně snížil o 1,2 procenta na 100.900 pracovníků.