Vláda podpořila novinky v mysliveckém zákoně, lidem mají hrozit vyšší pokuty

Zákaz vstupu do honitby vyhlašuje státní správa na žádost myslivců v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo při mysliveckém lovu. "Za porušení zákazu se navrhuje uložení pokuty až do výše 30.000 korun. Jedná se o zvýšení horní hranice sankce. Maximální výše pokuty bude využita jen v nejzávažnějších případech," uvedla mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Petici proti zákonu podepsalo na 47 tisíc lidí. Její autor a ústecký zemědělec Daniel Pitek (Zelení) označil novelu za paskvil. Je ale rád, že se podařilo změnit původní záměr ministerstva, aby zákaz vstupu do honitby začal platit od jeho vyhlášení na úřední desce. Lidé by se pak sice mohli bránit u soudu, ale to by podle něj nemělo odkladný účinek.

Současně upozornil na to, že novela ale hlavně neřeší vytváření a rušení honiteb a přesun práv od myslivců k majitelům pozemků. "Vlastníci honebních pozemků mají minimální práva oproti uživatelům, kteří tam jsou. Je to skanzen socialismu," uvedl.

Ministerstvo chce prostřednictvím novely podle Ayrera docílit i toho, aby se snížily škody, které na zemědělských plodinách a pozemcích způsobuje spárkatá zvěř. Například prasata často žijí v lánech kukuřice a zemědělci, aby mohli žádat o náhradu škod způsobených zvířaty, budou muset pole zmenšovat. Myslivci by tak měli mít odstřel zvěře snazší.

Zemědělci budou muset mít na pozemcích maximálně 30 hektarů jedné plodiny, ve které se může skrývat spárkatá zvěř. Pak bude muset následovat minimálně 12 metrů široký pás, na kterém bude růst plodina usnadňující lov této zvěře. Pokud zemědělci tuto podmínku nesplní, nedostanou náhradu za škody, které zvěř způsobila. Podle Pitka se ale stavy prasat a jelenů nesníží, dokud nezačnou myslivci více střílet bachyně a laně.