Klima v Česku se radikálně mění. Zemědělství se musí adaptovat, upozornil expert

Za posledních 150 let se podle něj průměrná roční teplota na českém území zvýšila o 1,1 stupně Celsia. Problémy jsou i v zimě s nedostatkem sněhu. "Sníh znamená peřinu pro naše dvě nejdůležitější plodiny, což je ozimá pšenice a řepka. Tyto plodiny jsou ohrožovány vymrzáním," uvedl Žalud.

Zásadní je hospodaření s vodou, která v níže položených oblastech, jako je jižní Morava, bude chybět. ČR je odkázána plně na srážky. Bude nutné vybudovat soustavu propojených nádrží, což ale v některých oblastech zřejmě nepomůže, protože vláhový deficit je tak velký, že vody ani tak nebude dostatek.

Zemědělci budou podle Žaluda muset přistoupit k různým opatřením, jako je změna skladby plodin. Už dnes se pěstuje čirok nebo proso, které lépe vzdorují suchu. "Zemědělec ale bude vždy pěstovat to, co prodá," uvedl Žalud.

Odborníci zatím zpracovali Generel vodního hospodářství krajiny ČR a připravili projekt čtyř farem, kde se mají nutné změny zkoušet. Patří tam Zemědělské družstvo Bulhary z Břeclavska, ZD Ostrožsko na Uherskohradišťisku, Chrášťany na Rakovnicku a Agros Vraný z Kladenska. Každá z těchto společností hospodaří jiným způsobem, což byl účel. "Byla naplánována různá opatření, která mají přispět k zadržení vody, ochrany půdy. Teď je potřeba najít finanční zdroje, aby se to realizovalo. Finanční návratnost je kolem 20 až 25 let," uvedl Žalud.

Ze změn mohou paradoxně těžit výše položené oblasti jako například Vysočina, kde je dostatek srážek i sněhové pokrývky. "Perspektiva zemědělství bude v těchto oblastech, limitovat je ale bude půda, která není tak kvalitní," dodal Žalud.

Změnu klimatu zaznamenávají i myslivci. Podle Jaroslava Pospíšila ze Sdružení Silvajagd je příkladem výskyt šakala na českém území. "Kdyby mi někdo řekl před 20 lety, že tu bude operovat, tak mu řeknu, že se zbláznil," uvedl Pospíšil.