Majitel kolowratských lesů napsal Jurečkovi ostrý dopis, rozzlobil ho zákaz těžby

Zákaz těžeb Kolowrat Krakowský v otevřeném dopise ministru zemědělství Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) označil za zahájení moderního způsobu vyvlastňování. Zákaz by měl platit v listopadu a prosinci. Kolowratské lesy mají rozlohu 5380 hektarů a kůrovcovou kalamitou zasaženy nejsou.

"Jakým právem vstupujete do demokratických principů, tržních mechanismů a hospodaření firem? ... Jak mohu spravovat majetek, pokud mi stát brání v hospodářské činnosti?" uvedl Kolowrat Krakowský v dopise ministrovi.

Vlastníci a správci lesů podle něj dobře vědí, co znamená přednostní zpracování nahodilé těžby. Připomněl například zpracování kalamit po orkánu Kyrill v roce 2007. Podle Kolowrata Krakowského pily potřebují k produkci stavebního řeziva čerstvé dřevo, a ne jen dřevo poškozené při kalamitách. Zákaz těžeb podle něj může u rodinných podniků například ohrozit platbu daní a odvodů za zaměstnance.

Podle šéfredaktora časopisu Lesnická práce Jana Příhody má příkaz ministerstva mezi lesnickou veřejností příznivce i odpůrce, sucho a následná kůrovcová kalamita se ale rozjela bez ohledu na to, zda jsou porosty v majetku státu či soukromých rukách. "Obrovským problémem jsou tisíce malých soukromých vlastníků lesů o minimální výměře, které státní správa dlouhodobě nedokáže přinutit, aby se o své lesy starali. Z těchto porostů se pak kůrovec šíří a ohrožuje vlastníky sousedních lesů," řekl ČTK Příhoda. Zákaz těžby tak podle něj nejde označit za špatný krok.

"Určitě by se však ministerstvo mělo snažit najít způsob, jak z tohoto zákazu vyčlenit vlastníky, jejichž lesy nejsou prokazatelně postiženy suchem a kůrovcem, a to například udělením výjimky ze zákazu úmyslných těžeb. Stejně nezbytné je ale také nalezení možnosti finanční podpory vlastníků lesů podobně jako se tomu děje v zahraničí nebo u českých zemědělců," řekl Příhoda.