Netřídí se pouze petky. Jak jsou na tom Češi s elektroodpadem? Žádná sláva

Množství elektroopadu, které se ročně vytřídí, vzrostlo v České republice mezi lety 2006 a 2016 z 22.170 tun na 91.513 tun. Při přepočtu na jednoho obyvatele to znamená nárůst ze 2,2 kilogramu na 8,7 kilogramu ročně. Největší část z vytříděného odpadu zaujímají velké domácí spotřebiče, jako jsou lednice, mrazničky či pračky. Těch lidé a firmy v roce 2016 odevzdali přes 46,6 tisíce tun.

Minimální množství elektroodpadů, které musí kolektivní systémy vybrat zpět, určuje evropská směrnice. V budoucnu se zvýší. "Pro rok 2016 to bylo minimálně 45 procent, ale v roce 2021 to bude už 65 procent. Celkové množství sebraného elektroodpadu se tedy bude muset nadále zvyšovat," uvedl vedoucí oddělení zpětného odběru MŽP Ladislav Trylč. Výsledky za rok 2017 MŽP ještě nemá, některé kolektivní systémy ale hlásí nárůst.

Podle ředitele kolektivního systému Rema Davida Vandrovce je přirozené, že lidé nejvíce třídí velké spotřebiče. "Ty nelze jen tak jednoduše vhodit do kontejneru. Menší věci, zejména pak vysloužilé úsporné žárovky nebo zářivky, kterých se k recyklaci nashromáždí každoročně nejméně, mají mnohdy ještě tendence házet do komunálního odpadu," řekl. Rema, přes kterou se vybere necelá pětina elektroodpadu v Česku, zaznamenala v roce 2017 zvýšený zájem o třídění. Odebrala přes 15 tisíc tun elektroodpadu, což je o pět procent více než v roce 2016.

Firma Asekol za loňský rok oznámila přes 19 tisíc tun vytříděných elektrozařízení. Podle mluvčí Asekolu Dany Duchečkové je to téměř stejně jako o rok dříve. Dosud se přes Asekol vytřídilo přes 20 procent elektroodpadu. Letos v dubnu koupil konkurenční systém Retela, dá se proto očekávat, že jeho podíl vzroste.

Zpětný odběr v Česku komplikuje ne zcela jednoznačná legislativa, kterou si některé kolektivní systémy vykládají jinak než ostatní. Změnit to má chystaný zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností, který podle Trylče posílí kontrolní mechanismy této oblasti, jež má stát k dispozici.

Návrh zákona připravilo MŽP v minulém volebním období, dosud ale nebyl projednán a schválen. Jak uvedl Trylč, na evropské úrovni byl mezitím schválen soubor směrnic, které se týkají recyklace a které se musí do návrhu zákona doplnit.

Povinnost odebrat zpět a recyklovat staré výrobky mají výrobci a dovozci elektrozařízení ze zákona. Vstupují k tomu do kolektivních systémů a platí jim za to, aby se o tyto záležitosti postaraly. V Česku nyní fungují čtyři kolektivní systémy, které se zabývají celou škálou elektrospotřebičů. Jsou to Asekol, Elektrowin, Rema a dosud to byla i samostatná Retela. Kromě toho existuje ještě společnost Ekolamp, která vybírá jen osvětlovací techniku, a Bren se zaměřením na malé spotřebiče a elektrické nástroje. Podobným způsobem jako běžná elektrozařízení se odebírají i baterie a solární panely.