Dýcháme karcinogenní a mutagenní látky. Toto jsou největší znečišťovatelé ČR

Neratovická chemička Spolana v roce 2017 počtvrté nejvíce znečišťovala životní prostředí kvůli emisím rakovinotvorných a mutagenních látek. Vyplývá to z žebříčku, který dnes na tiskové konferenci prezentovala ekologická organizace Arnika a který čerpá z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Podle Pavla Kaidla, mluvčího holdingu Unipetrol, kterému Spolana patří, postavení v žebříčku odráží fakt, že společnost je v Česku jediným výrobcem kaprolaktamu.

Společnost podle mluvčího do modernizace závodu a ochrany životního prostředí každoročně investuje desítky milionů korun a objem emitovaných látek snižuje. Kaprolaktam je základní surovina pro výrobu polyamidu 6, který se používá v textilním průmyslu nebo ve výrobě plastů.

Druhé místo obsadila jihlavská společnost Kronospan, jež meziročně zvýšila emise rakovinotvorného formaldehydu o více než tři tuny. Následují severočeské elektrárny v Počeradech, Prunéřově a Tušimicích, které vedou v emisích skleníkových plynů, způsobujících kyselé srážky, nebo rtuti. 

"Společnost Kronospan dodržuje veškeré limity stanovené integrovaným povolením. Všechny provozované technologie splňují nejpřísnější normy v rámci nejlepší dostupné techniky (BAT)," sdělil ČTK ekolog firmy Rostislav Habán. Naměřené hodnoty formaldehydu v roce 2017 podle něj nepředstavují ovlivnitelnou změnu. Podle výsledků měření emisí se podle něj zřejmé, že se proti roku 2017 produkované množství formaldehydu letos sníží.

Arnika hodnotí množství vypouštěných látek podle vlivů na lidské zdraví nebo životní prostředí. "Hodnotíme Spolanu jako největšího znečišťovatele, protože vypouští nejvíce látek, které mohou způsobovat či prokazatelně způsobují rakovinu, a současně jsou to i látky, které mají další negativní zdravotní dopady. Spolana vede i žebříček největších znečišťovatelů látkami poškozujícími ozonovou vrstvu, protože využívá měkké freony," řekl Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady.

"Výroba plastů a hnojiv v neratovické Spolaně podléhá přísné kontrole a splňuje veškeré normy a emisní limity," reagoval Kaidl. "Za uplynulý rok se nám podařilo hodnoty emitovaných látek meziročně snížit o šest procent. Na sklonku minulého roku jsme ukončili výrobu chlóru pomocí amalgámové elektrolýzy, čímž došlo k úplnému ukončení používání rtuti. V letošním roce jsme zahájili stavbu nového plynového energetického bloku, kterým v roce 2019 nahradíme stávající hnědouhelný. Tímto opatřením dále snížíme dopady naší výrobní činnosti na životní prostředí," doplnil.

Nejvíce rtuti a jejích sloučenin do ovzduší, vody a půdy vypustila podle žebříčku Elektrárna Počerady, patřící pod ČEZ. Druhé byly Třinecké železárny, třetí elektrárny Prunéřov. "Obsah rtuti je vždy dán charakteristickými parametry uhlí a jak jsme ověřili, nelze jen prostě přenést osvědčené techniky používané při spalování černého uhlí například v USA. Proto ČEZ rozjel rozsáhlý výzkum a vývoj s cílem najít vhodné a účinné řešení snižování emisí rtuti v případě našeho hnědého uhlí. Testování aktuálně na našich elektrárnách probíhá," napsal ČTK mluvčí Ladislav Kříž.

Ve vypuštěných skleníkových plynech se za Počerady zařadily další elektrárny ČEZ Prunéřov a Tušimice. "Neexistuje žádná metoda čistění, jejich pokles je možný pouze nevýrobou nebo zvýšením účinnosti, kdy stejné množství uhlí vyrobí více elektřiny. V předchozích letech ČEZ tyto emise významně snížil v rámci komplexní obnovy vybraných elektráren a výstavbou nové elektrárny Ledvice, v následujících letech ČEZ odstaví v uhelných elektrárnách na 3000 MW, což povede k zásadnímu poklesu emisí CO2. Do roku 2050 má ČEZ za cíl být z hlediska emisí CO2 neutrální," dodal Kříž.

Podle dat vyprodukovaly průmyslové provozy loni mnohem více toxických látek v odpadech než dříve. Zejména šlo o dioxiny, rtuť a hexachlorbenzen. "Dioxinů nejvíce předaly Třinecké železárny, na druhou stranu z hlediska emisí do ovzduší stav snížily. Malešická spalovna také nahlásila rekordní množství dioxinů předaných v odpadech. Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem pak přešel na výrobu chloru bez rtuti, tudíž v odpadech předal veškerou rtuť, kterou dříve používal. Konkrétně 130 tun. Dříve všechny podniky za celý rok do registru ohlašovaly řádově desítky tun," řekl Petrlík s tím, že to automaticky neznamená, že by se látky dostaly do životního prostředí. "Je otázka, jak se s odpady nakládá dál," dodal.

Nejvíce látek poškozujících ozonovou vrstvu uniklo ze Spolany, která meziročně zvýšila úniky tzv. měkkých freonů. Takzvané tvrdé freony vypustila do ovzduší společnost PEPSICO CZ, stala se tak skokanem mezi pražskými znečišťovateli.

Polepšila si naopak přibyslavská firma ACO Industries snížením emisí styrenu. "Loni se obrovským nárůstem emisí styrenu dostala do popředí a letos množství emisí snížila o 17 tun. Je otázka, zda publikovaná data donutila firmu seřídit technologii, snížit výpočet, nebo co se vlastně stalo," doplnil Milan Havel z Arniky.

Arnika sestavuje žebříčky 14 let, vychází z veřejně dostupných údajů v IRZ, který vede ministerstvo životního prostředí. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Loni data poskytlo 1325 provozů.

Související

Spolana Neratovice

Jedy v ovzduší. Největším znečišťovatelem byla loni opět Spolana, tvrdí Arnika

U většiny sledovaných látek znečišťujících ovzduší zaznamenala ekologická organizace Arnika loni pokles množství oproti roku 2018. Výjimkou jsou například emise rtuti. Na dnešní on-line tiskové konferenci k představení žebříčků za rok 2019, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ), to řekl vedoucí programu Toxické látky a odpady Jindřich Petrlík.
Aktivisté blokují elektrárnu Chvaletice

Česko nejvíc zamořuje Spolana. Značně si pohoršila elektrárna Chvaletice, tvrdí Arnika

Chvaletická hnědouhelná elektrárna loni výrazně zvýšila emise rakovinotvorných látek, skleníkových plynů a jedovaté rtuti. Podle organizace Arnika tak elektrárna loni zaznamenala nejvyšší nárůst škodlivin ze sledovaných firem. Vyplývá to ze žebříčků za rok 2018, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ) a které dnes Arnika uvedla na tiskové konferenci.

Více souvisejících

Spolana Neratovice Ekologie životní prostředí Znečištění Kronospan

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 2 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

včera

včera

včera

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy