Nový zákon o odpadech počítá s postupným navyšováním poplatku za skládkování využitelného odpadu. Od roku 2009 byla platba za ukládání komunálního odpadu na skládky neměnná a činila 500 korun za tunu. Podle nové legislativy by měl v roce 2030 dosáhnout poplatek za skládkování využitelného odpadu 1850 korun za tunu. Na dnešní pracovní snídani to novinářům řekl ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart. Zákon bude na začátku příštího týdne poslán do meziresortního připomínkového řízení.
Evropská směrnice o odpadech cílí na 55procentní recyklaci komunálních odpadů v roce 2025, na 60 procent o pět let později a 65 procent v roce 2035. Státům také ukládá povinně třídit bioodpad nejpozději od roku 2024, textil a nebezpečné komunální odpady pak o rok později.
Nový český zákon by umožňoval v roce 2035 skládkování pouze deseti procent komunálního odpadu. Energeticky využívat bude možné maximálně 25 procent odpadu. Zákon dále ukládá obcím povinnost splnit takzvané cíle třídění komunálního odpadu, které budou v roce 2025 činit 60 procent, o deset let později 70 procent.
V roce 2021 by měl poplatek za ukládání využitelného odpadu na skládky podle nové legislativy činit 800 korun, v roce 2025 už by to bylo 1500 a o pět let později 1850 korun. Podle Manharta stát současnou nízkou a neměnnou sazbou zvýhodňuje skládkování oproti jiným způsobům nakládání s odpady. Poplatek za zbytkový odpad by se měl do roku 2025 držet na 500 korunách, posléze se navýší do roku 2030 na 800 korun.
Výrazně snížit by se naopak měla cena za skládkování nebezpečného odpadu. Od roku 2009 činí poplatek 6200 korun, s novým zákonem by měl stabilně od roku 2021 zůstat na 2000 korunách. Zákon ale bude obsahovat povinnost, že na skládkách nebezpečného odpadu nebude moct být ukládán spalitelný odpad.
Při zvýšených poplatcích chce resort zároveň obce motivovat ke třídění takzvanou třídící slevou ze skládkovacího poplatku. Při dosažení konkrétních cílů pro oddělené soustřeďování recyklovatelných odpadů bude obec platit za komunální odpad jako za zbytkový odpad. V roce 2021 činí cíl 55 procent, o šest let později už 75 procent. "Do výpočtového poměru budeme započítávat papír, plasty, sklo, kovy a biologicky rozložitelné odpady. To je asi největší část z vytříditelných složek," řekl Manhart.
Obce mohou motivovat občana k třídění například systémem "Zaplať, kolik vyhodíš" (PAYT). Buď samosprávy zachovají systém ročního paušálu na obyvatele, jehož maximální výši nový zákon zvyšuje na 1100 korun, nebo využijí PAYT. V takovém případě se sazba za odpady odvíjí podle váhy či objemu. Maximální poplatek podle zákona bude činit šest korun za kilogram nebo jednu korunu za litr sváženého odpadu. Některé obce tuto možnost využívají již nyní.
Zákon také upravuje povinnosti vlastníků pozemků, na kterém se nachází černá skládka. Pokud majitel nebude moci na vlastní náklady zabezpečit místo, kde je nelegální odpad, proti dalšímu návozu odpadu, nebo zabezpečit odpad před únikem škodlivin, musí strpět pohyb obcí vybrané firmy na vlastním pozemku.
V ČR bylo v roce 2017 vyprodukováno 5,6 milionu tun komunálního odpadu, což znamená 537 kilogramů na obyvatele. Zrecyklováno bylo 38 procent tohoto odpadu, energeticky využito 12 procent, Česko je tak pod průměrem Evropské unie. Naopak z hlediska skládkování (45 procent) je vysoko nad evropskou úrovní.
Související
Osmikilometrová skládka v Belgii je svědectvím zkázy, kterou přinesly záplavy
Policie na hranicích zadržela kamiony s ilegálním odpadem
skládka , zákony , Ministerstvo životního prostředí , odpady , Ekologie
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Ženíšek navrhuje vznik nového Spolu. Exministr předložil argumenty
před 1 hodinou
Vary, Litomyšl, Zlín. Klempíř chce nové smlouvy s velkými akcemi
před 1 hodinou
ANO by vyhrálo volby navzdory poklesu obliby u občanů. STAN utíká ODS
před 2 hodinami
Měsíční předpověď počasí. Meteorologové řekli, co modely odhadují pro Česko
před 3 hodinami
Rusko se podle rozvědky pokusí zlikvidovat šéfy evropských zbrojovek, píše FT
před 4 hodinami
Babiš utnul spekulace. Prozradil osud Vojtěcha, Červeného a Plagy
před 4 hodinami
Ukrajina zasáhla datové centrum Sberbank, kde sídlí nejvýkonnější ruský superpočítač
před 6 hodinami
TI: Babiš je ve střetu zájmů, potvrdila Evropská komise
před 7 hodinami
Ukrajinská armáda se potýká s výpadkem Starlinku. Vedl ke kolapsu několika bojových misí
před 8 hodinami
První vystoupení nové mluvčí Bílého domu skončilo katastrofálně, píše americký tisk
před 9 hodinami
Papež Lev a rakovina plic: Dá se vyléčit? Jaké jsou šance na uzdravení?
před 10 hodinami
Papež Lev má rakovinu, lékaři mu odstranili část plíce
před 11 hodinami
Rusko podniklo další útoky na energetickou infrastrukturu. Kyjev o nich opět dopředu nevěděl
před 11 hodinami
Rusko na Ukrajině likviduje americké podniky. Firmám se mlčení Bílého domu nelíbí
před 13 hodinami
Počasí o víkendu ovlivní studená fronta, citelně se ochladí
včera
Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?
včera
OBRAZEM: Vysílače Liblice definitivně zhasly. Přípravy na odstřel finišují
včera
Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC
včera
Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem
včera
Maďarský parlament pod vedením Magyara začal rušit kontroverzní Orbánovy zákony
Maďarský parlament schválil v úterý zrušení kontroverzních ustanovení namířených proti stejnopohlavním párům z takzvaného zákona na ochranu dětí, který byl přijat v roce 2021 za vlády tehdejšího nacionalistického premiéra Viktora Orbána. Uvedl to web France24.
Zdroj: Libor Novák