Nový zákon o odpadech počítá s postupným navyšováním poplatku za skládkování využitelného odpadu. Od roku 2009 byla platba za ukládání komunálního odpadu na skládky neměnná a činila 500 korun za tunu. Podle nové legislativy by měl v roce 2030 dosáhnout poplatek za skládkování využitelného odpadu 1850 korun za tunu. Na dnešní pracovní snídani to novinářům řekl ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart. Zákon bude na začátku příštího týdne poslán do meziresortního připomínkového řízení.
Evropská směrnice o odpadech cílí na 55procentní recyklaci komunálních odpadů v roce 2025, na 60 procent o pět let později a 65 procent v roce 2035. Státům také ukládá povinně třídit bioodpad nejpozději od roku 2024, textil a nebezpečné komunální odpady pak o rok později.
Nový český zákon by umožňoval v roce 2035 skládkování pouze deseti procent komunálního odpadu. Energeticky využívat bude možné maximálně 25 procent odpadu. Zákon dále ukládá obcím povinnost splnit takzvané cíle třídění komunálního odpadu, které budou v roce 2025 činit 60 procent, o deset let později 70 procent.
V roce 2021 by měl poplatek za ukládání využitelného odpadu na skládky podle nové legislativy činit 800 korun, v roce 2025 už by to bylo 1500 a o pět let později 1850 korun. Podle Manharta stát současnou nízkou a neměnnou sazbou zvýhodňuje skládkování oproti jiným způsobům nakládání s odpady. Poplatek za zbytkový odpad by se měl do roku 2025 držet na 500 korunách, posléze se navýší do roku 2030 na 800 korun.
Výrazně snížit by se naopak měla cena za skládkování nebezpečného odpadu. Od roku 2009 činí poplatek 6200 korun, s novým zákonem by měl stabilně od roku 2021 zůstat na 2000 korunách. Zákon ale bude obsahovat povinnost, že na skládkách nebezpečného odpadu nebude moct být ukládán spalitelný odpad.
Při zvýšených poplatcích chce resort zároveň obce motivovat ke třídění takzvanou třídící slevou ze skládkovacího poplatku. Při dosažení konkrétních cílů pro oddělené soustřeďování recyklovatelných odpadů bude obec platit za komunální odpad jako za zbytkový odpad. V roce 2021 činí cíl 55 procent, o šest let později už 75 procent. "Do výpočtového poměru budeme započítávat papír, plasty, sklo, kovy a biologicky rozložitelné odpady. To je asi největší část z vytříditelných složek," řekl Manhart.
Obce mohou motivovat občana k třídění například systémem "Zaplať, kolik vyhodíš" (PAYT). Buď samosprávy zachovají systém ročního paušálu na obyvatele, jehož maximální výši nový zákon zvyšuje na 1100 korun, nebo využijí PAYT. V takovém případě se sazba za odpady odvíjí podle váhy či objemu. Maximální poplatek podle zákona bude činit šest korun za kilogram nebo jednu korunu za litr sváženého odpadu. Některé obce tuto možnost využívají již nyní.
Zákon také upravuje povinnosti vlastníků pozemků, na kterém se nachází černá skládka. Pokud majitel nebude moci na vlastní náklady zabezpečit místo, kde je nelegální odpad, proti dalšímu návozu odpadu, nebo zabezpečit odpad před únikem škodlivin, musí strpět pohyb obcí vybrané firmy na vlastním pozemku.
V ČR bylo v roce 2017 vyprodukováno 5,6 milionu tun komunálního odpadu, což znamená 537 kilogramů na obyvatele. Zrecyklováno bylo 38 procent tohoto odpadu, energeticky využito 12 procent, Česko je tak pod průměrem Evropské unie. Naopak z hlediska skládkování (45 procent) je vysoko nad evropskou úrovní.
20. července 2026 21:57
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
Související
Osmikilometrová skládka v Belgii je svědectvím zkázy, kterou přinesly záplavy
Policie na hranicích zadržela kamiony s ilegálním odpadem
skládka , zákony , Ministerstvo životního prostředí , odpady , Ekologie
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou
před 1 hodinou
Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám
před 2 hodinami
Pokusy o sebevraždu na letadlové lodi? Zkreslujete informace, naštval se Hegseth
před 3 hodinami
Tchaj-wan vypnul internet. Blackoutem simuloval čínskou invazi
před 3 hodinami
Stíhačky NATO sestřelily nad Lotyšskem bezpilotní letoun. Finsko omezilo provoz
před 5 hodinami
Počasí o víkendu přinese do Česka další tropy
včera
Musk vydělává jen z Tesly miliardy. Jeho příjem převyšuje plat zaměstnanců 2,5milionkrát
včera
Kolaps zásobování, pokusy o sebevraždu. Námořníci na letadlové lodi zakotvené u Íránu tlak války nezvládají
včera
V muniční továrně nedaleko Říma došlo k masivnímu výbuchu
včera
Proč Trump zastírá fakta o Hormuzském průlivu? Nehodí se mu růst cen před volbami
včera
Dívali jste se na zatmění Slunce bez ochrany? Lékaři prozradili, jak poznáte, že máte poškozený zrak
včera
Japonsko se bouří proti návštěvě Putina na sporných Kurilských ostrovech
včera
OBRAZEM: Zatmění Slunce uchvátilo Čechy i Evropany, příští rok nás čeká znovu
včera
V přístavu v Rotterdamu došlo k výbuchu, nejméně jeden mrtvý
včera
Další vlna veder je tady. Extrémní počasí opět spaluje Evropu
včera
Co znamená podpis příkazu o vakcínách? Trump nemění očkování, ale důvěru v medicinský zázrak
včera
Babiš obešel Motoristy. Sucho začal řešit se svým bývalým ministrem
včera
Počasí beze srážek má důsledky. Nebezpečí požárů už se týká celého Česka
včera
Ruská armáda našla nový zdroj rekrutů. Studenti ze škol
včera
Rusko už nemůže válku ignorovat. Propad popularity Putina už reflektují i prokremelské průzkumy
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Zdroj: Libor Novák