Nový zákon o odpadech počítá s postupným navyšováním poplatku za skládkování využitelného odpadu. Od roku 2009 byla platba za ukládání komunálního odpadu na skládky neměnná a činila 500 korun za tunu. Podle nové legislativy by měl v roce 2030 dosáhnout poplatek za skládkování využitelného odpadu 1850 korun za tunu. Na dnešní pracovní snídani to novinářům řekl ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart. Zákon bude na začátku příštího týdne poslán do meziresortního připomínkového řízení.
Evropská směrnice o odpadech cílí na 55procentní recyklaci komunálních odpadů v roce 2025, na 60 procent o pět let později a 65 procent v roce 2035. Státům také ukládá povinně třídit bioodpad nejpozději od roku 2024, textil a nebezpečné komunální odpady pak o rok později.
Nový český zákon by umožňoval v roce 2035 skládkování pouze deseti procent komunálního odpadu. Energeticky využívat bude možné maximálně 25 procent odpadu. Zákon dále ukládá obcím povinnost splnit takzvané cíle třídění komunálního odpadu, které budou v roce 2025 činit 60 procent, o deset let později 70 procent.
V roce 2021 by měl poplatek za ukládání využitelného odpadu na skládky podle nové legislativy činit 800 korun, v roce 2025 už by to bylo 1500 a o pět let později 1850 korun. Podle Manharta stát současnou nízkou a neměnnou sazbou zvýhodňuje skládkování oproti jiným způsobům nakládání s odpady. Poplatek za zbytkový odpad by se měl do roku 2025 držet na 500 korunách, posléze se navýší do roku 2030 na 800 korun.
Výrazně snížit by se naopak měla cena za skládkování nebezpečného odpadu. Od roku 2009 činí poplatek 6200 korun, s novým zákonem by měl stabilně od roku 2021 zůstat na 2000 korunách. Zákon ale bude obsahovat povinnost, že na skládkách nebezpečného odpadu nebude moct být ukládán spalitelný odpad.
Při zvýšených poplatcích chce resort zároveň obce motivovat ke třídění takzvanou třídící slevou ze skládkovacího poplatku. Při dosažení konkrétních cílů pro oddělené soustřeďování recyklovatelných odpadů bude obec platit za komunální odpad jako za zbytkový odpad. V roce 2021 činí cíl 55 procent, o šest let později už 75 procent. "Do výpočtového poměru budeme započítávat papír, plasty, sklo, kovy a biologicky rozložitelné odpady. To je asi největší část z vytříditelných složek," řekl Manhart.
Obce mohou motivovat občana k třídění například systémem "Zaplať, kolik vyhodíš" (PAYT). Buď samosprávy zachovají systém ročního paušálu na obyvatele, jehož maximální výši nový zákon zvyšuje na 1100 korun, nebo využijí PAYT. V takovém případě se sazba za odpady odvíjí podle váhy či objemu. Maximální poplatek podle zákona bude činit šest korun za kilogram nebo jednu korunu za litr sváženého odpadu. Některé obce tuto možnost využívají již nyní.
Zákon také upravuje povinnosti vlastníků pozemků, na kterém se nachází černá skládka. Pokud majitel nebude moci na vlastní náklady zabezpečit místo, kde je nelegální odpad, proti dalšímu návozu odpadu, nebo zabezpečit odpad před únikem škodlivin, musí strpět pohyb obcí vybrané firmy na vlastním pozemku.
V ČR bylo v roce 2017 vyprodukováno 5,6 milionu tun komunálního odpadu, což znamená 537 kilogramů na obyvatele. Zrecyklováno bylo 38 procent tohoto odpadu, energeticky využito 12 procent, Česko je tak pod průměrem Evropské unie. Naopak z hlediska skládkování (45 procent) je vysoko nad evropskou úrovní.
Související
Osmikilometrová skládka v Belgii je svědectvím zkázy, kterou přinesly záplavy
Policie na hranicích zadržela kamiony s ilegálním odpadem
skládka , zákony , Ministerstvo životního prostředí , odpady , Ekologie
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescence
před 1 hodinou
Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka
před 1 hodinou
Vražda v ubytovně v Praze. Kriminalisté zadrželi podezřelého na místě
před 2 hodinami
Trump poprvé komentoval odchod Harryho a Meghan z USA. Podělil se o své pocity
před 3 hodinami
Po létě je situace podobná jako loni, přiznali meteorologové. A dobrá není
před 4 hodinami
Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru
před 4 hodinami
Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra
před 5 hodinami
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
před 6 hodinami
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
před 7 hodinami
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
před 7 hodinami
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
před 8 hodinami
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
před 9 hodinami
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
před 10 hodinami
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
před 10 hodinami
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
před 11 hodinami
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
před 12 hodinami
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
před 13 hodinami
Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise.
Zdroj: Libor Novák