Nový zákon o odpadech počítá s postupným navyšováním poplatku za skládkování využitelného odpadu. Od roku 2009 byla platba za ukládání komunálního odpadu na skládky neměnná a činila 500 korun za tunu. Podle nové legislativy by měl v roce 2030 dosáhnout poplatek za skládkování využitelného odpadu 1850 korun za tunu. Na dnešní pracovní snídani to novinářům řekl ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart. Zákon bude na začátku příštího týdne poslán do meziresortního připomínkového řízení.
Evropská směrnice o odpadech cílí na 55procentní recyklaci komunálních odpadů v roce 2025, na 60 procent o pět let později a 65 procent v roce 2035. Státům také ukládá povinně třídit bioodpad nejpozději od roku 2024, textil a nebezpečné komunální odpady pak o rok později.
Nový český zákon by umožňoval v roce 2035 skládkování pouze deseti procent komunálního odpadu. Energeticky využívat bude možné maximálně 25 procent odpadu. Zákon dále ukládá obcím povinnost splnit takzvané cíle třídění komunálního odpadu, které budou v roce 2025 činit 60 procent, o deset let později 70 procent.
V roce 2021 by měl poplatek za ukládání využitelného odpadu na skládky podle nové legislativy činit 800 korun, v roce 2025 už by to bylo 1500 a o pět let později 1850 korun. Podle Manharta stát současnou nízkou a neměnnou sazbou zvýhodňuje skládkování oproti jiným způsobům nakládání s odpady. Poplatek za zbytkový odpad by se měl do roku 2025 držet na 500 korunách, posléze se navýší do roku 2030 na 800 korun.
Výrazně snížit by se naopak měla cena za skládkování nebezpečného odpadu. Od roku 2009 činí poplatek 6200 korun, s novým zákonem by měl stabilně od roku 2021 zůstat na 2000 korunách. Zákon ale bude obsahovat povinnost, že na skládkách nebezpečného odpadu nebude moct být ukládán spalitelný odpad.
Při zvýšených poplatcích chce resort zároveň obce motivovat ke třídění takzvanou třídící slevou ze skládkovacího poplatku. Při dosažení konkrétních cílů pro oddělené soustřeďování recyklovatelných odpadů bude obec platit za komunální odpad jako za zbytkový odpad. V roce 2021 činí cíl 55 procent, o šest let později už 75 procent. "Do výpočtového poměru budeme započítávat papír, plasty, sklo, kovy a biologicky rozložitelné odpady. To je asi největší část z vytříditelných složek," řekl Manhart.
Obce mohou motivovat občana k třídění například systémem "Zaplať, kolik vyhodíš" (PAYT). Buď samosprávy zachovají systém ročního paušálu na obyvatele, jehož maximální výši nový zákon zvyšuje na 1100 korun, nebo využijí PAYT. V takovém případě se sazba za odpady odvíjí podle váhy či objemu. Maximální poplatek podle zákona bude činit šest korun za kilogram nebo jednu korunu za litr sváženého odpadu. Některé obce tuto možnost využívají již nyní.
Zákon také upravuje povinnosti vlastníků pozemků, na kterém se nachází černá skládka. Pokud majitel nebude moci na vlastní náklady zabezpečit místo, kde je nelegální odpad, proti dalšímu návozu odpadu, nebo zabezpečit odpad před únikem škodlivin, musí strpět pohyb obcí vybrané firmy na vlastním pozemku.
V ČR bylo v roce 2017 vyprodukováno 5,6 milionu tun komunálního odpadu, což znamená 537 kilogramů na obyvatele. Zrecyklováno bylo 38 procent tohoto odpadu, energeticky využito 12 procent, Česko je tak pod průměrem Evropské unie. Naopak z hlediska skládkování (45 procent) je vysoko nad evropskou úrovní.
Související
Osmikilometrová skládka v Belgii je svědectvím zkázy, kterou přinesly záplavy
Policie na hranicích zadržela kamiony s ilegálním odpadem
skládka , zákony , Ministerstvo životního prostředí , odpady , Ekologie
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok na ropný terminál v Petrohradu
před 2 hodinami
Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, řekl Pavel tureckému tisku
před 3 hodinami
EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného
před 5 hodinami
Opět ho vypískají? Klempíř dorazil na festival do Varů, i když tvrdil, že nepřijede
před 6 hodinami
Jak skončí válka na Ukrajině? Z pěti možných scénářů zbyly poslední dvě varianty
před 7 hodinami
Fotbalové MS v ohrožení. Kvůli počasí se mohou rušit zápasy, teploty porostou na 46 stupňů
před 8 hodinami
USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti
před 10 hodinami
Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti
před 11 hodinami
Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD
před 12 hodinami
Putin po mohutném bombardování Kyjeva nařídil pokračování masivních úderů proti Ukrajině
před 13 hodinami
Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?
před 14 hodinami
Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty
před 16 hodinami
Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou
včera
Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus
včera
Důchody dorazí kvůli svátkům později. Letos je to naposledy
včera
Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky
včera
Tragická nehoda na Vysočině. Čelní střet kamionů nepřežil ani jeden z řidičů
včera
Policie prověřuje primáře z Děčína. Nahlásila ho nemocnice
včera
Je to tady zase. Lidé řeší, zda červencová volna ovlivní jejich nákupy
včera
Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci
V rámci druhého hracího dne úvodního kola vyřazovací fáze právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale došlo k dalším překvapivým výsledkům. Postarali se o to favorizovaní Němci a Nizozemci. Zatímco Německo ve svém šestnáctifinále nestačilo na Paraguay poté, co nezvládlo penaltový rozstřel, Nizozemsko taktéž na penalty nepřešlo přes Maroko. Brazílie naopak žádné překvapení nepřipustila, i když první poločas s Japonskem se nevyvíjel zrovna podle jejích představ. Díky výrazně zlepšenému výkonu ve druhé půli ale favorizovaní Jihoameričané otočili skóre z 0:1 na 2:1.
Zdroj: David Holub