Česko ve válce se suchem. MZe přerozdělí dalších 500 milionů na vodohospodářství

Půl miliardy korun navíc na vodohospodářská opatření dostane ministerstvo zemědělství, dnes to schválila vláda. Letos MZe vynaložilo na obnovu rybníků, vodovodů, kanalizací, závlah nebo na opatření proti povodním zhruba dvě miliardy korun, oznámil dnes úřad v tiskové zprávě. Podle ministerstva pomůže půl miliardy korun zahájit další akce, které jsou už připravené a čekají na rozhodnutí o poskytnutí dotace. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že peníze na investice se ušetřily na obsluze státního dluhu.

"Shodli jsme se, že musíme ještě v letošním roce zvýšit investice do obnovy a stavby rybníků, zemědělských závlah, vodovodů a kanalizací nebo úpravy drobných vodních toků. Celkem na tyto dotační programy, které pomáhají snižovat negativní dopady sucha, získáme navíc pro letošní rok 500 milionů korun," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Ministr dodal, že zhruba po 30 procentech sumy půjde do budování vodovodů a kanalizací, do protipovodňových opatření a na obnovu rybníků. Zbývajících deset procent pak do závlah.

"Běžně se setkáváme se skutečností, že obyvatelé především v malých obcích, kteří nejsou napojeni na skupinový vodovod, jsou v letních měsících odkázání na nouzové zásobování pitnou vodou prostřednictvím cisteren, případně je jim voda distribuována zavážkou do vodojemu. Na chybějící vodu v krajině reagují zástupci municipalit, kdy mají zájem na svých katastrálních územích rekonstruovat, případně nově budovat rybníky a vodní nádrže za účelem zvýšení užitkové zásoby vody," uvádí ministerstvo v materiálu, který dnes vláda projednala.

Ministerstvo zemědělství chce prioritně podpořit výstavbu veřejných vodovodů a kanalizací, do níž by měl stát mezi lety 2017 a 2024 investovat 4,8 miliardy korun. Peníze by měly získat města a obce nebo vodohospodářské společnosti, kde více než 90 procent vlastní města a obce.

Naši krajinu vedle kůrovce trápí také sucho. Proto po dohodě s ministrem Tomanem posílíme programy @MZeCr na podporu vodního hospodářství o dalších 500 mil. Kč. Musíme nutně podpořit zadržování vody v krajině i ve vodních nádržích a rybnících. pic.twitter.com/5vTJaELPYy

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) July 30, 2019

Dále pak chce podporovat opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích, v tomto programu chce do příštího roku od roku 2016 investovat 2,15 miliardy korun. Mělo by jít například o rekonstrukce a opravy rybníků a malých nádrží, peníze získávají obce a svazky obcí nebo státní podniky Povodí a Lesy ČR.

Třetím důležitým programem je podle ministerstva podpora prevence před povodněmi, kde je schválený rozpočet na léta 2018 až 2024 4,6 miliardy korun. V něm mimo jiné podporuje předprojektovou přípravu opatření pro zmírnění dopadů sucha, zajištění projektové dokumentace pro vydání projektové dokumentace i samotná protipovodňová opatření.

Poslední důležitou podporou jsou peníze pro zemědělské podnikatele a Státní pozemkový úřad na budování závlah. Zde by se mělo do roku 2022 přerozdělit 1,1 miliardy korun.

Ministerstvo zemědělství v posledních čtyřech letech dalo na opatření proti suchu 29,4 miliardy korun, většinou z peněz Evropské unie.

Loňský rok byl podle údajů z pražského Klementina nejteplejší od roku 1775, kdy tam začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota za rok 2018 dosáhla 12,8 stupně, což je o 3,2 stupně více než průměr za roky 1775 a 2014, tedy za více než dvě století.

Vláda schválila miliardy pro vlastníky lesů kvůli kůrovci

Dotační program, který by měl kompenzovat nižší ceny dříví na trhu kvůli kůrovci, dnes schválila vláda. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zemědělství. Letos by měli vlastníci lesů získat 1,5 miliardy, o další miliardě pro příští rok chce ministerstvo jednat. Dotace se netýká státních Lesů ČR ani Vojenských lesů a statků, naopak peníze mohou získat obce pro lesy ve své správě.

"Ceny jehličnatého dříví z kalamitních těžeb se za poslední dva roky výrazně propadly. Vlastníci lesů proto nemají peníze na obnovu lesa a následnou péči o něj, dotace by jim tak měla částečně dorovnat ztráty, aby měli dostatek financí nutných na zajištění řádné péče o les. Není určená na těžební náklady a nemůže být řeč ani o příspěvku k tvorbě zisku," uvedl Toman.

Vlastníci lesů se podle materiálu ministerstva zemědělství od konce předloňského roku dostávají s prodejní cenou jehličnatého dříví pod úroveň nákladů nutných k zákonným povinnostem při těžbě dříví, jako je výsadba stromů a jejich ochrana. Ekonomické škody od roku 2018 do roku 2020 by mohly být podle úřadu 32,6 miliardy korun. "Míru spolufinancování vzniklých škod ze strany vlastníků lesa tak lze například pro rok 2018 při srovnání s rokem 2016 odhadnout na minimálně 34 procent," dodává dokument, který dnes vláda odsouhlasila. Stát podle materiálu nebude dotací podporovat zisk vlastníků lesa ani zdroje na reprodukci dlouhodobého majetku.

Možná podpora by měla být vypočítána jako rozdíl mezi tím, co musí dávat vlastníci lesů na nutné náklady, a hodnotou skutečného prodeje dříví. Stát by chtěl vyplatit letos 1,5 miliardy korun, další miliardu v příštím roce. "Objem podpory v následujících letech bude vyčíslen s ohledem na další rozsah kůrovcové kalamity a situaci na trhu se dřívím. Předpokládá se však nadále nepříznivá situace na trhu se dřívím, nízká úroveň tržních cen dříví, rostoucí úroveň nákladů na péči o les a rostoucí objem jehličnatého dříví z nahodilých těžeb. Pokud dojde v ochraně lesa a na trhu se dřívím k příznivému vývoji situace, bude podpora redukována, popřípadě i zastavena před koncem roku 2021," uvedlo ministerstvo.

Dlouhodobý průměr roční těžby kůrovcového dříví činil do roku 2015 podle odborníků zhruba 1,5 milionu metrů krychlových. Letos v prvním pololetí jenom státní podnik Lesy České republiky zvýšil meziročně těžbu kůrovcového dřeva o 112 procent na 2,87 milionu metrů krychlových z předchozích 1,35 milionu metrů krychlových. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi. Loni se vytěžilo 23 milionů metrů krychlových kalamitního dřeva, z toho 13 milionů metrů krychlových kůrovcového dříví.

Od dubna platí novela zákona, podle níž stát rozdělil Česko na zóny s různými stupni opatření. Na celém území nově platí možnost odložit těžbu souší, tedy stromů, ze kterých už kůrovec vylétl, do konce roku 2022.

Signatáři Lesnické výzvy, která sdružuje vlastníky a správce 75 procent plochy českých lesů i dřevozpracovatele, uvedli, že lesníci by letos potřebovali pro boj s kůrovcem kolem sedmi až osmi miliard korun.

Související

Miroslav Toman

Proti koronaviru už bylo očkováno pět členů vlády

Očkováno proti nemoci covid-19 už je nejméně pět ze 14 členů české vlády. Informovala o tom dnes večer Televize Seznam. Vedle premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), kteří dostali vakcínu mezi prvními, byli očkováni také ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) a ministři obrany Lubomír Metnar (za ANO) a zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Více souvisejících

Miroslav Toman kůrovec Voda Ministerstvo zemědělství Vláda ČR Dřevo

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy