Agrofert zveřejnil výroční zprávu. Na dotacích loni získal opět více peněz

Agrofert podle serveru Seznam Zprávy vedle nárokových dotací získal asi 276 milionů Kč investičních dotací proti 600 milionům o rok dříve. Největší balík peněz firma načerpala na investice Pekárna Zelená louka, druhý velký balík peněz z investičních dotací eviduje společnost Česká vejce Farms. Investičními dotacemi se kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše zabývá Evropská komise.

Babiš je podle návrhu auditní zprávy, kterou zveřejnila média, kvůli vyplácení dotací ve střetu zájmů, má stále vliv na svou bývalou firmu Agrofert a jako premiér také na použití peněz EU. Česko by kvůli tomu mohlo vracet do rozpočtu EU kolem 450 milionů korun. Babiš v minulosti odmítl možnost, že vracení peněz hrozí. Zatímco tento návrh byl už zveřejněn i v neoficiálním českém překladu, druhý, který se věnuje dotacím v zemědělství, zatím nezveřejnila ani média. Nedostala jej ani dočasná senátní komise k vyhodnocení auditů. Ministerstva se odvolávají na to, že na základě nařízení EK předběžné audity vydat nemohou. Česko má na vyjádření se k předběžné auditní zprávě ohledně údajného střetu zájmů premiéra a zemědělských dotací čas až do 20. září.

"Všechny dotace čerpáme zcela v souladu se zákonem a příslušnými pravidly. Nárokové dotace máme úplně stejné jako všichni ostatní zemědělci v ČR - na krávu, na prase, na hektar atd. Koncern Agrofert není na dotacích nijak závislý. Většina příjmů koncernu pochází z chemických továren, které fungují zcela mimo režim dotací. Navíc do veřejných rozpočtů odvádíme na daních a na pojištění mnohonásobně více prostředků, než získáváme na dotacích," řekl ČTK mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Zisk před zdaněním Agrofertu klesl loni o 559 milionů na 1,776 miliardy Kč. Firma v minulém roce inkasovala od svých dceřiných firem dividendy 1,825 miliardy Kč, což bylo o 156 milionů meziročně méně.

Zadlužení Agrofertu podle serveru Euro.cz prudce roste na hodnoty, které už nejsou považovány za zdravé. Ke konci loňského roku již firemní holding dlužil bankám 43,9 miliardy korun. Za jediný rok tak narostl dluh o osm miliard, od konce roku 2015 se zvýšil téměř na dvojnásobek.