Čechům hrozí radiace! Zastavte těžbu břidlicového plynu, křičí ČSSD

Metoda hydraulického štěpení hornin je kombinací hloubkových vrtů, práce s trhavinami a chemikáliemi a podle poslanců ČSSD by její využívání v Česku bylo spojeno s řadou rizik. Odkazují se přitom na zkušenosti z USA, kde i přes vhodnější geologické poměry dochází v souvislosti s hydraulickým štěpením k řadě nehod a poškozování životního prostředí.

Tento způsob dobývání zemního plynu je totiž spojen s možnostmi vzniku slabých zemětřesení, používané chemikálie jsou často jedovaté či rakovinotvorné a unikající zemní plyn také akceleruje změny klimatu. Mezi další problémy této metody sociální demokraté uvádí například to, že může docházet k znehodnocování pitné vody poblíž oblasti těžby, což se vychází opět ze zkušeností ve Spojených státech a také kontaminaci půdy.

"Nutno vzít na vědomí, že pokud dojde ke znečištění podzemních pitných vod, řadu havárií nebude možno ani napravit. Některé jen za obrovské náklady, které nezaplatí zahraniční firmy, jež by je způsobily, ale všichni daňoví poplatníci v ČR," uvádějí poslanci ČSSD s tím, že náklady na sanace škod způsobených těžbou břidlicových plynů, při které by došlo ke kontaminaci rozsáhlých území, mohou jít do stovek miliard korun.

Při těžbě také vzniká velké množství toxického odpadu a objevit se mohou také radioaktivní látky z hluboko uložených horninových vrstev, které obsahuje voda vyčerpaná po štěpení z podloží.

"Radioaktivita by byla zejména v ČR jedním z nejrizikovějších faktorů metody hydraulického štěpení hornin vůbec, i kdyby se do podzemí vháněla jen čistá voda," dodávají poslanci v důvodové zpráv k návrhu s tím, že zásoby břidličného plynu v ČR jsou odhadovány na procenta a tento podíl spotřeby lze krýt úsporami či alternativami z obnovitelných zdrojů. "Plyn z břidlic ČR nepotřebuje," uzavírají poslanci.

O právo zkoumat a případně následně těžit v Česku břidlicový plyn se už od roku 2011 zajímají dvě velké zahraniční společnosti - britská Cuadrilla a autralsko-americká Hutton Energy. Zájem měli například o oblasti Trutnovska a Valašska, což vzbudilo značne nesouhlasnou reakci tamních obcí.

Návrh sociálních demokratů by tak výslovně zakazoval použití všech metod hydraulického štěpení hornin při vyhledávání, průzkumu a dobývání výhradních ložisek hořlavého zemního plynu a udával by povinnost odpisu zásoby výhradního ložiska hořlavého zemního plynu vždy, lze-li toto ložisko dobývat pouze metodami hydraulického štěpení hornin. Též by zcela vylučoval udělení souhlasu Ministerstva životního prostředí k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru, jde-li o výhradní ložisko hořlavého zemního plynu, které nelze v současnosti dobývat jinak.

Dále norma například počítá se zařazením vyšších územních samosprávných celků, v jejichž územním obvodu má být hornická činnost vykonávána, mezi účastníky řízení o její povolení, zavádí sankce za provádění ložiskového průzkumu v rozporu se zákazem a také by zcela vyloučila možnost, aby součástí státní energetické koncepce byl záměr dobývat výhradní ložiska hořlavého zemního plynu, pokud je nelze dobývat jinak než metodami hydraulického štěpení hornin.

Návrh se však v předkládané podobě nelíbí řadě ministerstev a na vládu tak putuje s navrženým nesouhlasným stanoviskem.

Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) se například nelíbí, že návrh zavádí zákaz použití všech metod hydraulického štěpení hornin při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek hořlavého zemního plynu, a to všeobecně na všechna ložiska, ačkoli záměrem navrženého zákona je zamezit použití u nekonvenčních ložisek hořlavého zemního plynu - tzv. břidlicového plynu. Podle MPO totiž metoda už používá při geologických pracích a hornické činnosti i na ložiscích hořlavého zemního plynu konvenčního typu.

"Dále se tyto metody používají při dalších činnostech prováděných ve veřejném zájmu, například v hydrogeologii a při jímání podzemních vod, lázeňských a léčivých vod, ukládání oxidu uhličitého, skladování zemního plynu v podzemních zásobnících, odplynění uhelných slojí; přitom omezení uvedených činností není podle ministerstva činností ve veřejném zájmu," uvedlo dále ministerstvo. Podle toho by také mohlo dojít k zásahu do existujících práv a povinností některých osob, které by se mohly domáhat po České republice náhrady škody.

S tím se ztotožňuje i klíčové ministerstvo životního prostředí, podle kterého návrh "flagrantně porušuje princip rovnosti všech před zákonem", když zakazuje i činnost, která je v Česku již několik desetiletí občasně využívána a doposud nebyly nikde zjištěny její významnější negativní dopady na životní prostředí a argumentuje také tím, že návrh zákona závažným způsobem zasahuje do podnikatelského prostředí a navíc v současnosti ani neexistuje přesné vymezení pojmu "hydraulické štěpení hornin" a jeho ukotvení v zákoně.

Rezort životního prostředí zároveň však přislíbil, že předloží návrh usnesení vlády, které by mělo situaci ohledně těžby břidlicového plynu a používání metod podzemního zplyňování uhlí řešit. V usnesení by vláda deklarovala, že veřejné zájmy, především pak ochrana životního prostředí a vody, převyšujících zájem nad vyhledáváním, průzkumem a využitím těchto ložisek, a to s platností do 30. června 2014.

Ministerstvo tak chce získat čas na "seriózní vyhodnocení" ekologických dopadů těchto metod průzkumu a těžby nekonvenčních zdrojů zemního plynu na životní prostředí a zpracování informačního materiálu v této věci do 31.července 2013. Na základě výsledků tohoto vyhodnocení pak bude upravena státní politika životního prostředí, a také státní surovinová politika. "Teprve poté bude následovat komplexní právní úprava zpracovaná ve spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí a Českého báňského úřadu," dodal rezort.