Praha - Ministři ve středu schválili věcný záměr programu Nová zelená úsporám na roky 2013 až 2020. Ten počítá s rozdělením alespoň 28 miliard korun, které by měl stát získat v příštích letech z aukcí emisních povolenek.
Ministerstvo životního prostředí podle šéfa rezortu Tomáše Chalupy chce vládě předložit už finální dokument nového programu na přelomu března a dubna letošního roku. "Program na rozdíl od toho původního, počítá s tím, že nebude jedna kontinuální výzva, ale individuální výzvy každý rok, vždycky na typy příjemců, tedy soukromé domy obytné, soukromé domy rodinné, panelová zástavba, vytápění nebo veřejné budovy," řekl ministr. Parametry první výzvy by měly být známy už v dubnu. Pro letošní rok ministerstvo předběžně počítá s částkou 1,4 miliardy korun pro veřejné budovy a rodinné domy.
Samotné žádosti začne rezort přijímat od srpna. Do programu budou přijaty všechny realizace od začátku letošního roku.
Počítá se přitom se čtyřmi okruhy podpor, a to na snižování energetické náročnosti stávajících budov jak veřejného, tak soukromého sektoru, výstavba nových budov nízkého energetického standardu, podporu výměn zdrojů vytápění v domech za příznivější životnímu prostředí a podporu zpracovávání dokumentací.
Stát si od programu slibuje, že bude působit prorůstově a rychle rozhýbe zejména odvětví stavebnictví, ale i návaznou výrobu, dopravu a některé služby. Těžit by z něj podle vlády měly zejména malé a střední podniky. Do roku 2020 by také měl pomoci ke vzniku více než 75 tisíc pracovních míst. "Jedna koruna přinese 2,84 koruny z hlediska dodatečného HDP," uvedl dříve premiér Petr Nečas (ODS).
Sedmdesát procent peněz programu by přitom mělo jít na soukromé objekty a 30 procent na objekty veřejných služeb. Důvodem je to, že souběžně fungují v operačním programu životní prostředí programy na podporu energetických úspor v budovách určené na veřejné budovy. "Tím pádem se ten poměr vyrovná na rovnocennou pozici, nebo spíš pozici ve prospěch veřejných budov," dodal ministr.
Oproti předchozímu programu však bude mít program odlišná pravidla. Výpočet podpory u soukromých budov totiž bude odvislý od podílu energetické úspory.
Například při snížení potřeby tepla na vytápění alespoň o 40 procent tak vznikne nárok na podporu 25 procent z nákladů. U snížení potřeby alespoň o 50 procent to bude 35 procent z nákladů a u snížení alespoň o 60 procent bude podpora představovat plnou polovinu nákladů.
U veřejných budov pak bude míra přímé podpory až 90 procent z celkových způsobilých výdajů.
Novinkou proti tomu původnímu programu Zelená úsporám rovněž bude, že se budou podávat žádosti pouze elektronicky. Pro ty z žadatelů, kteří nebudou schopni žádost zpracovat do elektronické podoby, budou fungovat kontaktní centra ministerstva životního prostředí.
"Žádosti budou pouze elektronicky, aby od počátku byly zaneseny v systému a od začátku bylo zřejmé, kolikáté jsou v pořadí, nakolik byla daná alokace vyčerpána, aby se neopakovala situace z první Zelené úsporám, kdy jsme nevěděli, kolik máme žádostí, kolik žádají peněz a kolik je deficit," vysvětlil ministr.
Podle ministra Chalupy není slibovaných 28 miliard prozatím v ohrožení, ani kvůli snižujícím se cenám emisních povolenek. "V tuto chvíli víme, že ten trh není zrovna v nejlepší kondici, nicméně my se snažíme najít další alternativní zdroje tak, abychom ty prognózy byly schopni zajistit," dodal ministr.
Související
Startuje program Nová zelená úsporám Light
Češi vyměnili přes 63 tisíc kotlů, stát proplatil dotace za téměř sedm miliard korun
zelená úsporám , Ministerstvo životního prostředí , Ekologie
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí
před 2 hodinami
Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?
před 3 hodinami
Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu
před 4 hodinami
Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině
před 5 hodinami
Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO
před 7 hodinami
Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico
před 8 hodinami
Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec
před 9 hodinami
Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají
před 10 hodinami
USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii
před 12 hodinami
Dokumenty z vyšetřování Epsteina zveřejněny. Na fotkách s ním je Michael Jackson i Bill Clinton
před 13 hodinami
Pravé zimní počasí je v nedohlednu, ukazuje měsíční výhled
včera
Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí
včera
Výplata některých důchodů od ledna zdraží. Nemusí přitom stát ani korunu
včera
OBRAZEM: Brněnské Vánoce. Pravá atmosféra panuje i v jihomoravské metropoli
včera
Zeman promluví k lidem ještě před Pavlem. S Babišem se televize nedohodly
včera
Rodinná tragédie při letecké nehodě v USA. Zemřel slavný závodník i s dětmi
včera
Metro opět staví ve všech stanicích na lince C. Pankrác po rekonstrukci opět funguje
včera
Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou
včera
Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu
včera
Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit
Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.
Zdroj: Libor Novák