Praha - Ministři ve středu schválili věcný záměr programu Nová zelená úsporám na roky 2013 až 2020. Ten počítá s rozdělením alespoň 28 miliard korun, které by měl stát získat v příštích letech z aukcí emisních povolenek.
Ministerstvo životního prostředí podle šéfa rezortu Tomáše Chalupy chce vládě předložit už finální dokument nového programu na přelomu března a dubna letošního roku. "Program na rozdíl od toho původního, počítá s tím, že nebude jedna kontinuální výzva, ale individuální výzvy každý rok, vždycky na typy příjemců, tedy soukromé domy obytné, soukromé domy rodinné, panelová zástavba, vytápění nebo veřejné budovy," řekl ministr. Parametry první výzvy by měly být známy už v dubnu. Pro letošní rok ministerstvo předběžně počítá s částkou 1,4 miliardy korun pro veřejné budovy a rodinné domy.
Samotné žádosti začne rezort přijímat od srpna. Do programu budou přijaty všechny realizace od začátku letošního roku.
Počítá se přitom se čtyřmi okruhy podpor, a to na snižování energetické náročnosti stávajících budov jak veřejného, tak soukromého sektoru, výstavba nových budov nízkého energetického standardu, podporu výměn zdrojů vytápění v domech za příznivější životnímu prostředí a podporu zpracovávání dokumentací.
Stát si od programu slibuje, že bude působit prorůstově a rychle rozhýbe zejména odvětví stavebnictví, ale i návaznou výrobu, dopravu a některé služby. Těžit by z něj podle vlády měly zejména malé a střední podniky. Do roku 2020 by také měl pomoci ke vzniku více než 75 tisíc pracovních míst. "Jedna koruna přinese 2,84 koruny z hlediska dodatečného HDP," uvedl dříve premiér Petr Nečas (ODS).
Sedmdesát procent peněz programu by přitom mělo jít na soukromé objekty a 30 procent na objekty veřejných služeb. Důvodem je to, že souběžně fungují v operačním programu životní prostředí programy na podporu energetických úspor v budovách určené na veřejné budovy. "Tím pádem se ten poměr vyrovná na rovnocennou pozici, nebo spíš pozici ve prospěch veřejných budov," dodal ministr.
Oproti předchozímu programu však bude mít program odlišná pravidla. Výpočet podpory u soukromých budov totiž bude odvislý od podílu energetické úspory.
Například při snížení potřeby tepla na vytápění alespoň o 40 procent tak vznikne nárok na podporu 25 procent z nákladů. U snížení potřeby alespoň o 50 procent to bude 35 procent z nákladů a u snížení alespoň o 60 procent bude podpora představovat plnou polovinu nákladů.
U veřejných budov pak bude míra přímé podpory až 90 procent z celkových způsobilých výdajů.
Novinkou proti tomu původnímu programu Zelená úsporám rovněž bude, že se budou podávat žádosti pouze elektronicky. Pro ty z žadatelů, kteří nebudou schopni žádost zpracovat do elektronické podoby, budou fungovat kontaktní centra ministerstva životního prostředí.
"Žádosti budou pouze elektronicky, aby od počátku byly zaneseny v systému a od začátku bylo zřejmé, kolikáté jsou v pořadí, nakolik byla daná alokace vyčerpána, aby se neopakovala situace z první Zelené úsporám, kdy jsme nevěděli, kolik máme žádostí, kolik žádají peněz a kolik je deficit," vysvětlil ministr.
Podle ministra Chalupy není slibovaných 28 miliard prozatím v ohrožení, ani kvůli snižujícím se cenám emisních povolenek. "V tuto chvíli víme, že ten trh není zrovna v nejlepší kondici, nicméně my se snažíme najít další alternativní zdroje tak, abychom ty prognózy byly schopni zajistit," dodal ministr.
Související
Startuje program Nová zelená úsporám Light
Češi vyměnili přes 63 tisíc kotlů, stát proplatil dotace za téměř sedm miliard korun
zelená úsporám , Ministerstvo životního prostředí , Ekologie
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Voliči demokratů a republikánů se vzájemně nenávidí. Americký politolog vysvětlil proč
před 29 minutami
Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii
před 45 minutami
Volební právo není v USA samozřejmost. Jak může odsouzený zločinec Trump hlasovat?
před 1 hodinou
Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?
před 1 hodinou
USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně
před 2 hodinami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 2 hodinami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 2 hodinami
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 3 hodinami
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 4 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 4 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 5 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 5 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 5 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 6 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 6 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 6 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 6 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 7 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 7 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.
Zdroj: Libor Novák