Češi vyměnili přes 63 tisíc kotlů, stát proplatil dotace za téměř sedm miliard korun

Nejvíce peněz z evropských fondů šlo do Moravskoslezského kraje, nejméně do Prahy. Vyplývá to z údajů, které MŽP poskytlo ČTK.

Cílem programu bylo zajistit výměnu nejméně 85.000 starých kotlů, podle MŽP bylo dosud vyměněno 63.533 kotlů. V prvních dvou výzvách mohli lidé využít dotaci i pro kotle, které umožňovaly spalování uhlí. Ve třetí šly příspěvky jen na pořízení tepelných čerpadel, plynových kondenzačních kotlů a kotlů na biomasu.

V poslední výzvě bylo přijato nejvíce žádostí - 43.315 za více než pět miliard korun. I s loňským přídavkem z podprogramu Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Nová zelená úsporám -Adaptační a mitigační opatření na ni stát vyhradil přes 4,5 miliardy korun. V každé z dřívějších výzev byl celkový objem žádostí pod čtyřmi miliardami, proplaceno bylo 3,08 a 3,2 miliardy korun.

Nejvíce peněz z kotlíkových dotací, tedy 2,4 miliardy, resort poslal na zlepšení ovzduší do Moravskoslezského kraje. Lidé si tam zatím pořídili zhruba 14.000 nových topných zařízení, celkem má být v regionu vyměněno 22.500 kotlů. Pro Prahu bylo v každé z výzev původně vyčleněno zhruba 24 milionů korun, v poslední výzvě přibylo dalších devět milionů. Lidé s pomocí dotace dosud vyměnili kolem 500 kotlů.

"Výměna zdrojů tepla během první a druhé vlny kotlíkových dotací přinesla roční snížení emisí tuhých znečišťujících látek o 2700 tun, emisí CO2 o 388.000 tun a emisí jemných částic PM2,5 o 427 tun," řekl ČTK Ondřej Charvát z MŽP.

Podle zprávy o životním prostředí za rok 2018 byly celkové emise tuhých znečišťujících látek 59.800 tun. Bližší informace o konkrétním vlivu kotlíkových dotací na životní prostředí ministerstvo nesdělilo.

"Jedná se o velmi oblíbený dotační titul, kde není nouze o zájemce. V prvním období byl zřejmým nedostatkem nemožnost získat dotaci na pořízení nového plynového kotle, to se napravilo. Program přináší snížení ekologické zátěže především na lokální úrovni, i z tohoto důvodu je užitečný nejen pro konkrétní domácnosti, ale i pro emisemi dotčené obce," řekl ČTK analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Karel Polanecký z Hnutí Duha uvedl, že kotlíkové dotace plní svůj hlavní účel, tedy snižování znečištění ovzduší z lokálních topenišť. "Hlavním nedostatkem byla podpora nových uhelných kotlů v první vlně a kombinovaných ve druhé vlně, tento nedostatek byl odstraněn," řekl.

Nutností je podle něj nová dotační podpora na výměnu kotlů a kamen. "Zejména kamna, na která se dosud kotlíkové dotace nevztahovaly, představují z pohledu lokálního znečištění velký problém. Mimo jiné proto, že řada uživatelů o jejich výměnu za jiný způsob vytápění nestojí. Jednoduché řešení v tomto případě není po ruce," upozornil Polanecký.

Kritický k hodnocení programu je hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň. "Systém, kdy o přidělení dotace rozhoduje pořadí ve frontě, efektivní být nemůže. Přidělí dotaci i těm, kteří by si nový kotel koupili i bez dotace, a nepřidělí ji mnoha lidem, kteří si jej bez dotace nemohou dovolit. Dotace tak nesnížily emise ani u těch prvních, ani u těch druhých. Ti první by je snížili i bez dotace, ti druzí si nový kotel nekoupili, protože byli v řadě až za těmi prvními a už se na ně nedostalo," uvedl.

Lidé musí kotle na uhlí a na dřevo, které jsou v první a druhé emisní třídě, vyměnit do roku 2022. Zákaz jejich používání bude od září téhož roku.