Praha - Ten, kdo uvažuje o snížení svých nákladů na provoz budovy, může se letos zapojit do programu Nová zelená úsporám ministerstva životního prostředí. Program potrvá až do roku 2020 a pro letošní rok počítá s dotacemi až za 1,4 miliardy korun.
Dotační program stejně jako jeho předchůdce podporuje investice do energetických úspor. "Bude hradit výdaje vynaložené na projekty realizované již od začátku roku 2013 a zahájení příjmu žádostí je plánováno na srpen téhož roku. Žadatelům je tak k dispozici dostatečný časový prostor na zpracování dokumentace ke schválení dotace," přiblížil Daniel Boháček ze společnosti Sabanero.
Program navazuje na Zelenou úsporám, která odstartovala v dubnu 2009 a byla zaměřena na podporu kvalitního zateplování rodinných a bytových domů, náhradu neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu, tepelná čerpadla, solární systémy a podporu výstavby pasivních domů a domů s téměř nulovou spotřebou energie. Program však ke konci roku 2012 skončil.
Nová zelená úsporám na rozdíl od toho původního programu počítá s tím, že nebude jedna kontinuální výzva, ale individuální výzvy každý rok, vždycky na typy příjemců, tedy soukromé domy obytné, soukromé domy rodinné, panelová zástavba, vytápění nebo veřejné budovy. Parametry první výzvy by měly být známy už v dubnu. Pro letošní rok ministerstvo předběžně počítá s částkou 1,4 miliardy korun pro veřejné budovy a rodinné domy.
Do programu budou přijaty všechny realizace od začátku letošního roku. "V první řadě bude podporováno zateplení již stávajících budov zahrnující výměnu oken, výměnu kotle na fosilní paliva za kotel na obnovitelné zdroje, zabudování nuceného větrání s rekuperací, instalace solárních systémů a zpracování projektové dokumentace," dodal Boháček.
Program celkově počítá se čtyřmi okruhy podpor, a to na snižování energetické náročnosti stávajících budov jak veřejného, tak soukromého sektoru, výstavbu nových budov nízkého energetického standardu, podporu výměn zdrojů vytápění v domech za příznivější životnímu prostředí a podporu zpracovávání dokumentací.
Stát si od programu slibuje, že bude působit prorůstově a rychle rozhýbe zejména odvětví stavebnictví, ale i návaznou výrobu, dopravu a některé služby. Těžit by z něj podle vlády měly zejména malé a střední podniky. Do roku 2020 by také měl pomoci ke vzniku více než 75 tisíc pracovních míst. "Jedna koruna přinese 2,84 koruny z hlediska dodatečného HDP," uvedl dříve premiér Petr Nečas (ODS).
Sedmdesát procent peněz programu by přitom mělo jít na soukromé objekty a 30 procent na objekty veřejných služeb. Důvodem je to, že souběžně fungují v operačním programu životní prostředí programy na podporu energetických úspor v budovách určené na veřejné budovy.
Proti předchozímu programu však bude mít ten nynější odlišná pravidla. Výpočet podpory u soukromých budov bude odvislý od podílu energetické úspory. Například při snížení potřeby tepla na vytápění alespoň o 40 procent tak vznikne nárok na podporu 25 procent z nákladů. U snížení potřeby alespoň o 50 procent to bude 35 procent z nákladů a u snížení alespoň o 60 procent bude podpora představovat plnou polovinu nákladů. U veřejných budov pak bude míra přímé podpory až 90 procent z celkových způsobilých výdajů.
Novinkou proti tomu původnímu programu Zelená úsporám je podávání žádosti pouze elektronickou cestou. Pro ty z žadatelů, kteří nebudou schopni žádost zpracovat do elektronické podoby, budou fungovat kontaktní centra ministerstva životního prostředí.
Podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) není slibovaných 28 miliard prozatím v ohrožení, ani kvůli snižujícím se cenám emisních povolenek, z jejichž prodeje by měly jít peníze právě na tyto dotace. "V tuto chvíli víme, že ten trh není zrovna v nejlepší kondici, nicméně my se snažíme najít další alternativní zdroje tak, abychom ty prognózy byly schopni zajistit," uvedl na konci února ministr.
Související
Startuje program Nová zelená úsporám Light
Češi vyměnili přes 63 tisíc kotlů, stát proplatil dotace za téměř sedm miliard korun
zelená úsporám , Ministerstvo životního prostředí , Tomáš Chalupa
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 2 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 3 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 5 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák