Zelená úsporám je zpět: Vyměňte si okna či kotle za státní dotaci

Dotační program stejně jako jeho předchůdce podporuje investice do energetických úspor. "Bude hradit výdaje vynaložené na projekty realizované již od začátku roku 2013 a zahájení příjmu žádostí je plánováno na srpen téhož roku. Žadatelům je tak k dispozici dostatečný časový prostor na zpracování dokumentace ke schválení dotace," přiblížil Daniel Boháček ze společnosti Sabanero.

Program navazuje na Zelenou úsporám, která odstartovala v dubnu 2009 a byla zaměřena na podporu kvalitního zateplování rodinných a bytových domů, náhradu neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu, tepelná čerpadla, solární systémy a podporu výstavby pasivních domů a domů s téměř nulovou spotřebou energie. Program však ke konci roku 2012 skončil.

Nová zelená úsporám na rozdíl od toho původního programu počítá s tím, že nebude jedna kontinuální výzva, ale individuální výzvy každý rok, vždycky na typy příjemců, tedy soukromé domy obytné, soukromé domy rodinné, panelová zástavba, vytápění nebo veřejné budovy. Parametry první výzvy by měly být známy už v dubnu. Pro letošní rok ministerstvo předběžně počítá s částkou 1,4 miliardy korun pro veřejné budovy a rodinné domy.

Do programu budou přijaty všechny realizace od začátku letošního roku. "V první řadě bude podporováno zateplení již stávajících budov zahrnující výměnu oken, výměnu kotle na fosilní paliva za kotel na obnovitelné zdroje, zabudování nuceného větrání s rekuperací, instalace solárních systémů a zpracování projektové dokumentace," dodal Boháček.

Program celkově počítá se čtyřmi okruhy podpor, a to na snižování energetické náročnosti stávajících budov jak veřejného, tak soukromého sektoru, výstavbu nových budov nízkého energetického standardu, podporu výměn zdrojů vytápění v domech za příznivější životnímu prostředí a podporu zpracovávání dokumentací.

Stát si od programu slibuje, že bude působit prorůstově a rychle rozhýbe zejména odvětví stavebnictví, ale i návaznou výrobu, dopravu a některé služby. Těžit by z něj podle vlády měly zejména malé a střední podniky. Do roku 2020 by také měl pomoci ke vzniku více než 75 tisíc pracovních míst. "Jedna koruna přinese 2,84 koruny z hlediska dodatečného HDP," uvedl dříve premiér Petr Nečas (ODS).

Sedmdesát procent peněz programu by přitom mělo jít na soukromé objekty a 30 procent na objekty veřejných služeb. Důvodem je to, že souběžně fungují v operačním programu životní prostředí programy na podporu energetických úspor v budovách určené na veřejné budovy.

Proti předchozímu programu však bude mít ten nynější odlišná pravidla. Výpočet podpory u soukromých budov bude odvislý od podílu energetické úspory. Například při snížení potřeby tepla na vytápění alespoň o 40 procent tak vznikne nárok na podporu 25 procent z nákladů. U snížení potřeby alespoň o 50 procent to bude 35 procent z nákladů a u snížení alespoň o 60 procent bude podpora představovat plnou polovinu nákladů. U veřejných budov pak bude míra přímé podpory až 90 procent z celkových způsobilých výdajů.

Novinkou proti tomu původnímu programu Zelená úsporám je podávání žádosti pouze elektronickou cestou. Pro ty z žadatelů, kteří nebudou schopni žádost zpracovat do elektronické podoby, budou fungovat kontaktní centra ministerstva životního prostředí.

Podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) není slibovaných 28 miliard prozatím v ohrožení, ani kvůli snižujícím se cenám emisních povolenek, z jejichž prodeje by měly jít peníze právě na tyto dotace. "V tuto chvíli víme, že ten trh není zrovna v nejlepší kondici, nicméně my se snažíme najít další alternativní zdroje tak, abychom ty prognózy byly schopni zajistit," uvedl na konci února ministr.