Ekologové se pustili do Nečase, navrhli opatření proti povodním

Kritizují také premiéra Petra Nečase (ODS), že doposud nevytvořil takzvaný protipovodňový NERV, který sliboval po povodních v srpnu 2010. Mělo jít o skupinu odborníků, jež by jednala "o úpravách krajiny tak, aby byla schopna více zadržovat a udržovat vodu".

Přívalové deště se podle odborných studií budou vlivem klimatických změn opakovat stále častěji. "Velké přehrady nejsou správnou odpovědí na povodně. Neřeší jejich příčinu ale následek. Správným lékem je vhodná zádrž vody v celých plochách povodí," uvedl expert na ochranu vod a říční systémy a předseda občanské sdružení Živá voda Jiří Malík.

Jde podle něj zejména o návrat koryt toků do přírodě blízkého stavu a razantní zlepšení hospodaření v lesích a na zemědělské půdě tak, aby se zvýšila retence krajiny. Nivy se mají chránit před novou zástavbou, která omezuje rozliv a vyžaduje protipovodňovou ochranu, zdůrazňují ekologové. Člověk by se podle nich měl smířit s občasným zaplavením polí na březích řek, čímž se obnoví lužní lesy a louky.

Zavlhčená krajina lépe reguluje teplotní změny než vysušená, v níž narůstají teplotní extrémy. Všechny tyto projevy narušeného vodního cyklu v krajině působí podle ekologů společně se změnou klimatu a umocňují negativní dopady - extremitu počasí, povodně, vysušování krajiny nebo úbytek podzemní vody.

"Poslanci by také měli reformovat lesní zákon, aby vyloučil holosečné kácení. Ozdravení krajiny je úkol na desítky let, ale tím spíše bychom měli začít," dodal programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký.

Důsledky povodní pro obyvatele jsou stále dramatičtější. Kromě ztrát životů lidí a poškození jejich zdraví mají povodně za následek rozsáhlé materiální škody, a to jak přímé na majetku fyzických i právnických osob, obce i státu, tak i nepřímé – v případě firem například zastavení výroby, ve sféře osobní ztráta zaměstnání a podobně. Ztráty nesestávají pouze z poškození samotných objektů a předmětů v nich, ale negativně se projevují i na dlouhodobé hodnotě majetku.

Jedním z důsledků povodní může být nemožnost prodat nemovitost, která byla zasažena záplavami. Buď o ni vůbec není zájem vůbec, nebo je nutné ji s velkou ztrátou (pokles ceny v oblasti postižené záplavami může činit podle odhadu realitních makléřů až třetinu ceny). Hodnota nemovitosti se sníží zvláště v oblastech, které byly zaplaveny vícekrát, a to nejenom přímo u zatopených objektů, ale i v jejich okolí. Cena nemovitostí je potom ovlivněna povodněmi tak dlouho, dokud zůstávají v „historické paměti".

Dalším důsledkem je nemožnost nemovitost pojistit – jak uvádějí zástupci pojišťoven, opakovaný výskyt kalamitních škod v místě pojištění skutečně může být dostatečným důvodem pro odmítnutí pojištění. I v případě, že pojišťovny nemovitost pojistí, mohou si určit limit, do něhož škody zaplatí, případně z něho záplavu či povodeň vyloučit. Když už je možné pojištění sjednat, jeho výše odpovídá zvýšené rizikovosti.

U objektů se ceny za kompletní pojištění mohou vyšplhat na několikanásobek základní sazby. V těchto případech však mohou pojišťovny také přistoupit k individuálnímu posouzení případu – rozhoduje frekvence a výše škod, příčiny jejich vzniku a učiněná protipovodňová opatření.