Budoucnost lesů v Česku? Expert varuje: Toto je cesta do pekel

Pokud chce Česko v budoucnu stabilní a odolné lesy, musí být nejen druhově a výškově rozrůzněné, ale zároveň musí vlastníci lesů dostávat od státu mnohem více peněz než dosud. V rozhovoru s ČTK to řekl lesnický odborník Aleš Erber. Stát má podle něj lesníkům platit za to, že udržují mimoprodukční funkce lesa výhodné pro společnost a nemají tak velký výnos z těžby jako dosud.

"Pro stát bude klíčové nalézt rovnováhu v trojúhelníku lesník - průmysl - společnost a vyvažovat funkce lesa ve prospěch všech tří stran," uvedl Erber. Podle něj je 1,5 miliardy korun za letošní rok pro majitele lesů jako kompenzace velmi málo, mělo by jít o osm až deset miliard s ohledem na velikost rozpočtu ministerstva zemědělství a rozlohu lesů vůči polím.

Projednávaná novela lesnického zákona by měla být jen tím nejnutnějším a základním startem obnovy lesů po rozsáhlé kalamitě způsobené dlouhodobým suchem a přemnoženým kůrovcem. Z krajiny zmizely tisíce hektarů nejen smrků, ale i borovic. Problémy začínají mít buky i duby.

Klíčovým bodem navrhované novelizace je možnost kompenzovat vlastníkům lesů ztráty z prodeje dříví při mimořádných událostech a prodloužení lhůty na zalesnění holiny ze dvou na pět let. "Budoucí les by se měl skládat z více druhů dřevin včetně smrku, pokud poroste ve stínu starších stromů. Stálé sázení smrku na rozpálené holiny je cesta do pekel," řekl Erber.

"Ještě důležitější než druhová je výšková rozrůzněnost. Stromy v různých výškových patrech si nekonkurují. Díky tomu mají větší prostor pro korunu a jsou odolnější. Takový les zajišťuje lepší fungování ekosystému, lépe zachytává vodu a i když se v něm těží, je na pohled stálý. Navíc když po silném větru spadne nejvyšší část, nevznikne holina a les v nižším patře může růst nahoru. To znamená, že se nemusí sázet, což je ekonomicky výhodné," uvedl Erber.

Zřejmě důležitější normou pro obnovu lesů bude novela mysliveckého zákona. Snahou lesníků je snížit stavy spárkaté zvěře. "Jednoznačně jde po kůrovci o největší problém. Roční škody za poškození lesů, ztráta za znehodnocení stromů a zbytečné náklady na ochranu lesa proti zvěři odhaduji na základě mých výpočtů na pět až sedm miliard. Jaké škody působí zvěř na polích, je otázkou. Ministerstvo zemědělství obdobnými ekonomickými analýzami nedisponuje," uvedl Erber.

Podle něj si myslivci uvědomují neúměrné škody na lesích a jsou opatřením nakloněni. Rychlému snížení by pomohla lepší evidence ulovené zvěře, prodloužení doby lovu a zavedení dočasného zástřelného. "A zatím zákaz střílení šelem," řekl Erber. Podle něj je regulace zvěře výrazně efektivnější a levnější řešení než investice do oplocení chránícího novou výsadbu.

Ve vybraných částech republiky, kde je to ještě možné, by podle Erbera měl pokračovat efektivní boj s kůrovcem, a tam, kde už lesy zpustošil, by mělo mít ministerstvo odvahu říct, že se nemusí kácet a lesníci dostanou potřebné kompenzace, aby přežili a mohli les obnovovat. "Samozřejmě pro vznik nového lesa je lepší mrtvý les než holina," poznamenal Erber.

Pomáhat by podle něj měly i kraje. Dobrým příkladem je Kraj Vysočina a Pardubický kraj. Dotační tituly nemají pouze Jihomoravský a Jihočeský, který se podle něj navíc vyčerpává nesmyslnou kampaní proti ekologickým aktivistům, místo aby pomohl lesníkům.

Související

lesy Komentář

Problém, který jde za každým z nás. Leností ničíme ekosystémy, přitom stačí vyměnit oblečení za jídlo

Kvalitní jídlo by mělo být základním právem, ne nedostupným luxusem. Místo toho utrácíme za zbytečnosti, zlozvyky a statusové symboly, zatímco strava končí na chvostu priorit. Levné potraviny z velkochovů a průmyslové výroby snižují nejen kvalitu našeho života, ale také systematicky devastují přírodu. Ekosystémy trpí kvůli naší pohodlnosti, závislosti na levném a ochotě ignorovat důsledky. Pokud nezměníme spotřebitelské chování, nezachrání nás ani to, že plastové lahve házíme do žlutého kontejneru.
Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Devastace Země v přímém přenosu. Loňský rok přinesl tragický rekord

Úbytek světových lesů dosáhl v loňském roce nejvyšší úrovně od začátku měření, a to především kvůli bezprecedentnímu nárůstu požárů, které byly výrazně zesíleny globálním oteplováním. Podle nové analýzy University of Maryland zveřejněné prostřednictvím platformy Global Forest Watch zmizela z povrchu Země plocha lesů o velikosti Itálie.

Více souvisejících

lesy Příroda Česká republika

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Andrej Babiš a Igor Červený

Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů

Babišova vláda zasedla poprvé v kompletním složení, tedy už i s nově jmenovaným ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Zabývala se mimo jiné zprávou o plnění Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023–2025, zrušila několik svých pracovních a poradních orgánů a rozhodla o přesunu agendy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu.

před 1 hodinou

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život

Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy