Česko podá v září podnět Evropské komisi kvůli dolu Turów, Polsko nekomunikuje

Podnět Evropské komisi kvůli rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów, jak o něm koncem července rozhodla vláda, podá Česko až v září. Polsko podle ministerstva životního prostředí o záměru nekomunikuje a neposkytuje Česku požadované informace.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ČTK řekl, že podnět nyní dopracovává ministerstvo zahraničí. K podání má Česko čas do konce září. Podle Brabce celou lhůtu čekat nebude, dokument ale nepošle ani do konce prázdnin.

Na základě posouzení komise ministerstvo životního prostředí společně s ministerstvem zahraničí předloží návrh dalšího postupu, ve hře je i žaloba proti Polsku k Soudnímu dvoru EU. Podle ekologických organizací by Česko mělo postupovat vzhledem k pracím v dole rychleji.

Důl v blízkosti českých hranic by se měl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních. Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Obyvatelé obcí z příhraničí se obávají nejen ztráty pitné vody, ale také hluku a prachu nebo propadů půdy. Polská strana zásadnější vliv dolu na české území odmítá.

Podle předkládací zprávy se české zainteresované subjekty snažily na ministerské, regionální i lokální úrovni dosáhnout toho, aby Polsko dbalo na řádnou spolupráci a dodrželo povinnosti plynoucí z unijního práva. "Nicméně Polsko v dané věci s ČR v zásadě nekomunikuje a neposkytuje informace a dokumenty, o které ČR žádala, což nejen přispívá k silným obavám na české straně, ale také zvyšuje tlak na hledání a nalezení řešení. Zároveň Polsko nerespektuje procesní postupy, které jsou stanoveny unijním právem," uvedli předkladatelé.

Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Koncese pro těžbu měla firmě letos v dubnu skončit, polské ministerstvo klimatu ji ale v březnu přes námitky o šest let prodloužilo. Polsko vydalo rozhodnutí o prodloužení přes nesouhlas české vlády a výtky poslanců Evropského parlamentu.

Důl se má rozrůst o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou.

Související

Ilustrační fotografie.

Lidé dnes v Praze demonstrovali před ambasádou kvůli těžbě v dole Turów

Před polskou ambasádou v Praze se dnes na demonstraci sešlo přes 20 převážně mladých lidí, kteří požadovali zveřejnění detailů dohody České republiky s Polskem o těžbě uhlí v dole Turów. Důl leží v Polsku v blízkosti českých a německých hranic, těžba podle ekologů ohrožuje životní prostředí ve všech třech státech, především ničí podzemní vody v okolí dolu. 
Důl Turów (autor: Anna Uciechowska)

Měření prachu v okolí dolu Turów loni překročení limitů neukázala

Měření prachu v okolí polského hnědouhelného dolu Turów loni překročení limitů neukázala. Pokračují dál. Ani stanice na české straně nezaznamenala překročení limitů, řekl dnes ČTK liberecký krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti). Kromě prachu se na základě česko-polské mezivládní dohody sleduje v okolí dolu také hladina podzemních vod, hluk a pokles půdy. U těch ale zatím loňské výsledky k dispozici nejsou.

Více souvisejících

důl Turów Richard Brabec (ANO) evropská komise Česká republika Polsko Ekologie ministerstvo zahraničí Ministerstvo životního prostředí

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy