Ekologičtí aktivisté budou před MŽP protestovat 10 dní, žádají rychlý konec uhlí

Ekologičtí aktivisté dnes zahájili desetidenní protest před ministerstvem životního prostředí v pražských Vršovicích. Cílem akce je přimět členy takzvané uhelné komise, aby doporučili co nejbližší termín konce využívání uhlí. Podle aktivistů by komise o finálním termínu měla rozhodnout 26. listopadu, tedy za deset dnů. Kabinet by pak měl rozhodnout do konce roku.

Akci pořádají organizace Fridays for Future (FFF), Univerzity za klima, Extinction Rebellion a Limity jsme my.

Před budovou MŽP se dopoledne sešlo 13 lidí. U vchodu rozvěsili transparenty, na nichž stálo například "Jednejte okamžitě", "Jsme v klimatické nouzi" nebo "Poplach. Klimatická krize".

Konec uhlí po roce 2030 je pozdě! Spolu s @XRczech, @F4FutureCZ a @UniZaKlima pořádáme nepřetržitý protest do rozhodnutí uhelné komise před ministerstvem životního prostředí. Potřebujeme rychlý a spravedlivý konec uhlí, který ochrání klima i zaměstnance uhelného byznysu! pic.twitter.com/dRXYCaRXGb

— Limity jsme my (@LimityJsmeMy) November 16, 2020

Mluvčí FFF Petr Doubravský novinářům řekl, že protest má přimět členy komise, aby zvolili co nejrychlejší ústup od těžby i využívání uhlí. Zdůraznil, že nyní diskutované scénáře konce uhlí, tedy roky 2033, 2038 a 2043, jsou podle ekologů z hlediska závazků Pařížské dohody nedostačující.

Doubravský nicméně vyzval, ať v případě hlasování zvítězí alespoň nejbližší ze zmíněných termínů. Požádal také, aby se, bez ohledu na konečné doporučení, začalo s útlumem těžby a využívání uhlí co nejdříve. Podle aktivistů uhelná komise vznikla v důsledku studentských stávek za klima a na to, že má přispět k ochraně klimatu, by měli její členové myslet.

Kryštof Říha z organizace Univerzity za klima uvedl, že protest má poukázat i na to, že jsou v komisi málo zastoupeni lidé z regionů, kterých se útlum těžby dotkne. Zástupkyně Extinction Rebellion Néa Zon dodala, že je nutné myslet na rekvalifikační programy pro ty, kteří v důsledku odklonu od uhlí přijdou o práci.

Ohledně stanování před ministerstvem za současných opatření kvůli koronaviru Doubravský ČTK řekl, že povolení pořadatelé řeší s policií.

Jeden z předsedů komise, ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) dnes ČTK řekl, že by se jednání mělo konat 26. listopadu a je šance, že výstupem bude doporučení vybraného scénáře. O preferovaném scénáři mluvit nechtěl. Uvedl jen, že komise nepodlehne ideologickému ani ekonomickému tlaku. Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější termín konce využívání uhlí rok 2038, podobně jako již učinilo Německo. Havlíček už dříve řekl, že po doporučení komise bude mít konečné slovo vláda, a to do konce letošního roku.

Svaz průmyslu a dopravy již dříve uvedl, že doporučení komise pro vládu musí být postaveno na kvalitním analytickém materiálu, který bude projednán a schválen v jejích pracovních skupinách. Dodal, že rozhodnutí o bezuhelném roku není úkolem komise, ale politickým rozhodnutím.

Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Kromě Havlíčka jí předsedá i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička či vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.

Související

Ilustrační fotografie.

Přelom v nakládání s nápojovými obaly v Česku. Chystá se zálohování

Česko se chystá zavést povinné zálohování nápojových obalů. Podle ministerstva životního prostředí pomůže dostat k recyklaci více než 2,5 miliardy kusů plastových lahví a nápojových plechovek, snížit množství nevyužívaného odpadu a také zmenšit znečištění veřejných míst ve městech, obcích a volné krajině. Vláda schválila příslušný návrh novely zákona o obalech, která vedle zálohování zavádí i zpoplatnění reklamních letáků.
Ministerstvo životního prostředí

Hospodářské komoře vadí vládní návrh. Po poslancích chce pozměňovací návrhy

Hospodářská komora nesouhlasí s nově navrženými administrativně právními překážkami vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, v níž Ministerstvo životního prostředí prosazuje na půdě první a druhé bonity plošný zákaz výstavby nových distribučních skladů, obchodních center nebo solárních parků přesahujících rozlohu jednoho hektaru, aktuálně projednávají poslanci v prvním čtení.

Více souvisejících

Ministerstvo životního prostředí FridaysForFuture Těžba uhlí Limity jsme my Ekologie

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy