Národní park Podyjí bude mít počínaje lednem čtyři zóny ochrany místo dosavadních tří. Změna takzvané zonace parku vyplývá z novely zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 2017, platí pro všechny čtyři české národní parky. Počínaje lednem se mění zóny i v NP České Švýcarsko. U zbylých dvou národních parků, tedy u NP Šumava a Krkonošského národního parku, ještě nebyly vydány potřebné vyhlášky.
Nové vymezení zón podle mluvčího správy parku Davida Grossmanna žádné změny pro návštěvníky Podyjí nepřináší. "Je ale podkladem pro různé způsoby péče o jednotlivé části krajiny národního parku," uvedl Grossmann.
V zóně přírodní a v zóně přírodě blízké, které jsou například v lesích na Vranovsku nebo na svazích říčního údolí, tak bude příroda ponechána především samovolnému vývoji. Krajinu v zóně soustředěné péče, jako například vřesoviště nebo údolní louky, budou správci parku nadále ovlivňovat kosením či cílenou pastvou. V zóně kulturní krajiny jsou zase vymezeny především zastavěné plochy využívané lidmi.
Dosud platily zóny první, druhá a třetí podle stupně ochrany. Nově dohodnutá zonace bude platit nejméně následujících 15 let.
"Jedná se o jasný design péče o chráněné území Národního parku Podyjí, který vychází z nové právní úpravy a přitom respektuje dosavadní směřování péče o ně. Ctí základní principy ochrany národních parků, především podporu přírodních procesů na většině jeho území. Zároveň zajišťuje návaznost na obdobné způsoby ochrany přírody v rakouském Národním parku Thayatal, se kterým územně souvisí," uvedl už dříve ředitel Správy Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.
Zóna přírodní a přírodě blízká se tak budou v následujících letech rozkládat na zhruba 60 procentech území národního parku, což je podle ředitele nejvyšší podíl ze všech národních parků v České republice.
Vyhláška, která zóny Podyjí upravuje, vyšla ve sbírce zákonů na začátku října. Naplnila se tak procedura schvalování.
Národní park Podyjí je s rozlohou 63 kilometrů čtverečních nejmenší ze čtyř českých národních parků a jediný na Moravě. Vznikl v roce 1991. Spolu s Lednicko-valtickým areálem patří k nejnavštěvovanějším místům Jihomoravského kraje, je oblíbený pro možnosti pěší a cyklistické turistiky.
Související
V Podyjí se letos narodila čtyři hříbata divokých koní
Co bude s Moravskou Amazonií? O soutoku rozhodne studie, řekl Brabec
Národní park Podýjí , Příroda , Jihomoravský kraj , České Śvýcarsko , Ústecký kraj
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
před 55 minutami
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
před 1 hodinou
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
před 2 hodinami
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
před 3 hodinami
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
včera
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
včera
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno včera
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
včera
Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil
včera
Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž byl po zemětřesení uvězněný 106 hodin, jeho záchrana trvala dva dny
včera
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
včera
Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein
včera
Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové
včera
Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné
včera
V Česku hrozí velmi silné bouřky. Meteorologové nastínili, kde budou nejintenzivnější
včera
Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů
včera
USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat
včera
"Vždyť v zimě u vás umírá víc lidí." V USA zlehčují extrémně horké počasí v Evropě
včera
WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých
Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.
Zdroj: Libor Novák