Obce, u nichž možná nebude jaderné úložiště, to opatrně vítají

Obce, jichž se týkal seznam devíti lokalit pro jaderné úložiště, a nyní je poradní panel expertů Správy úložišť radioaktivních odpadů nezahrnul do užšího seznamu, rozhodnutí opatrně vítají. Upozorňují ale, že konečné rozhodnutí zatím nepadlo.

Návrhu panelu expertů SÚRAO už nezahrnuje lokality Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan. Návrh projedná Rada SÚRAO a konečné slovo bude mít vláda.

Starosty obcí z lokality Kraví hora rozhodnutí nepřekvapilo. "My jsme s tím v podstatě počítali," řekl starosta Bukova s 200 obyvateli Jiří Vrbka. Poslední rok jim podobný výsledek naznačovali odborníci. Zařazení nečekala ani starostka Milasína Marie Dvořáková. Vesnice má necelých 50 obyvatel.

Rozhodnutí přivítali i zástupci obcí z lokality Na Skalním u jaderné elektrárny Dukovany na Třebíčsku. "Informaci jsem se dozvěděla před několika minutami, jsem šťastná," řekla Marie Kouřílková, předsedkyně osadního výboru v Boňově, který spadá pod Jaroměřice nad Rokytnou. Lokalita zahrnuje katastr Boňova a dalších sedmi osad a obcí včetně Lipníku.

"Velice mě to potěšilo a už mě to nezavazuje, abych pokračoval dál jako starosta v dalším volebním období," řekl starosta Lipníku Miroslav Svoboda. Zabránit vzniku úložiště pro něj bylo jedním ze stěžejních povinností v úřadu. Úlevu cítí i místopředseda spolku SOS Na Skalním Petr Andrýsek. "Je to úleva, na druhou stranu je to návrh poradního panelu, musí být ještě schválen Radou SÚRAO a následně vládou, takže to samozřejmě není definitivní tečka," podotkl.

Doporučení expertů vnímá rezervovaně Petr Nohava, nezávislý starosta obce Pluhův Žďár na Jindřichohradecku. U obce je lokalita Čihadlo. "To, že jsme vypadli, může na první pohled vypadat jako dobrá zpráva, ale zároveň po zkušenostech s jednáním SÚRAO - protože těch veletočů bylo několik - to, že jsme teď venku, neznamená, že úplně. Jsme jedni z prvních náhradníků a i SÚRAO říká, že při bližších průzkumech můžou nastat problémy a ostatní lokality se vrátí do hry," řekl ČTK Nohava. "Celou dobu jsme kritizovali ten proces a to, že jsme vypadli, neznamená, že ho začneme najednou schvalovat. Ten proces je velice chaotický, dopředu nejsou známá kritéria," dodal.

Jako dobrou zprávu pro Jistebnici z lokality Magdaléna na Táborsku hodnotí doporučení expertů její starosta Jiří Popelka (SNK Klenováci). "Je pro nás důležité, aby se všechny výsledky, které přijal expertní panel, dostaly do zákona pro ostatní obce, které v tom zůstaly. Aby chaotický přístup k vyhledávání lokality dostal řád. Zákon o úložišti je v připomínkovém řízení v legislativní radě vlády, měl by být přijat v polovině roku 2021," řekl ČTK Popelka.

Počet vytipovaných míst se má podle dřívějších informací snížit k 30. červnu. Návrh posoudí Rada SÚRAO, která je poradním orgánem ministerstva průmyslu a obchodu, finální slovo bude mít vláda. Na seznamu zůstaly čtyři lokality. Obce, kterých se to týká, hodlají proti možnému úložišti dál bojovat.

Související

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie obvinila pět lidí a firmu kvůli veřejným zakázkám SÚRAO

Policisté dnes obvinili pět lidí a jednu firmu v souvislosti s veřejnými zakázkami Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Jde o trestný čin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Na webu Vrchního státního zastupitelství v Praze to dnes uvedl státní zástupce Jakub Bílý.

Více souvisejících

Správa úložišť radioaktivních odpadů obce Ekologie životní prostředí

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Po Suchém a Necidovi se vrací i Deli. Navíc se stará o to, aby i v Africe byla Slavia

Vedle zvučných posil se během tohoto letního přestupového období podařilo fotbalové pražské Slavii přivést i tři navrátilce. Už dříve příchozí Marka Suchého a Tomáše Necida v roli mentorů slávistického B-týmu nyní doplňuje obránce Simon Deli, který se do Edenu vrací po čtyřech letech. Zároveň je autorem projektu, v rámci něhož se Slavia rozrůstá do Afriky, konkrétně do Pobřeží slonoviny, kde bude nejen hráče skautovat, ale i materiálně jim pomáhat.

včera

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Diouf se konečně dočkal. Senegalský obránce přestupuje za rekordní sumu do West Hamu

Poslední dny a týdny se čekalo, co bude nakonec s obráncem El Hadjim Malickem Dioufem. Jestli skutečně přestoupí, nebo i pro příští sezónu nadále zůstane v pražské Slavii. Nakonec se ale přeci jen Pražané dohodli s londýnským West Hamem na tom, že svého obránce na Ostrovy pošlou za celkovou přestupovou sumu ve výši 25 milionů eur (zhruba 625 milionů korun), což je v historii české ligy dosud nejvyšší cena, za kterou jakýkoli fotbalista z tuzemské soutěže odešel do zahraničí.

včera

včera

T-14 Armata (vývojové označení Objekt 148) je ruský tank nové generace postavený na základě platformy Armata. Vývoj byl zahájen v roce 2009, poprvé byly stroje z testovací série představeny 9. května 2015 na vojenské přehlídce na Rudém náměstí ke Dni vítězství., autor: Vitaly V. Kuzmin

Místo hrozivé zbraně jen symbol propagandy. Rusko tank Armata vychvalovalo do nebes, dodnes jej nenasadilo

Téměř tři a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává nejnovější chlouba ruské armády – tank T-14 Armata – mimo skutečné boje. Přestože byl už před lety prezentován jako přelomová zbraň nové generace, na ukrajinském bojišti se objevil jen ve výjimečných a krátkodobých případech. To podle analytiků ukazuje na vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti uspět v ostrém nasazení.

včera

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

včera

Ilustrační foto

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

včera

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy