Ptačí chřipka v ČR potvrzena. Začne masové vybíjení drůbeže

Je to letošní druhé ohnisko nemoci. Tři kilometry od něj se nachází další část chovu Morasu, kde je 120.000 kusů drůbeže. O jejich případném utracení se teprve rozhodne, žádné úhyny tam zatím nebyly hlášeny.

Areál firmy ve Slepoticích je uzavřený, hynout začali krocani v tamních halách. Likvidaci zbylých ptáků v chovu provedou hasiči podle pokynů veterinářů. Jen v nutném případě by podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) byli povoláni k likvidaci i vojáci. Obec už pro ty, kteří budou likvidaci provádět, připravila podmínky. K dispozici dá celý kulturní dům se sálem pro 350 lidí.

Drůbež bude usmrcována postupným zaplynováním jednotlivých hal podniku. Uhynulá zvířata budou nakládána do kontejnerů a odvážena do asanačních podniků. Podle ústředního ředitele Státní veterinární správy (SVS) Zbyňka Semeráda váží ptáci jenom v chovu firmy, kde byl výskyt chřipky potvrzen, dohromady 400 tun. Hasičský záchranný sbor již přivezl na místo dva kontejnery Správy státních hmotných rezerv a policie uzavřela vytyčený koridor. Vybudováno bude dekontaminační stanoviště na očištění techniky a lidí. Prázdné haly pak bude nutno vyčistit a dezinfikovat.

V ČR je letos druhé ohnisko ptačí chřipky, v komerčním velkochovu na Pardubicku musí vybít přes 100 tisíc kusů drůbeže. https://t.co/wMAZnEWjTV

Předseda představenstva firmy Moras Zdeněk Barták odhadl škodu přímo na likvidované drůbeži do deseti milionů korun. Další škoda vznikne odstavením provozu firmy. Část škody společnosti by mělo uhradit pojištění a další část kompenzace od státu. "Naší ambicí je, aby jim byly uhrazeny veškeré ztráty, které jim vznikly s likvidací chovu, jednak cena zvířat a jednak újma. Uhradíme jim maximum možného," řekl zpravodajce ČTK ministr Toman.

Pokud by bylo nutno vybít i druhý chov Morasu, bylo by to dohromady asi 250.000 ptáků. Jednalo by se tak zhruba o 0,2 procenta hrabavé drůbeže, která se v Česku ročně na jatkách zabije.

Veterináři kolem ohniska nákazy vytyčují tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru. V nich budou platit přísnější opatření pro chovatele, budou se muset zjistit přesné počty chovaného ptactva. Ve Slepoticích má mnoho lidí domácí chovy drůbeže. "Jsou tady kachny, labutě na rybníku. Jeden pán, který tu ani nebydlí, má u chalupy 60 kachen pižmových," uvedla starostka Slepotic Jana Bořková.

Někteří hasiči, kteří se podílejí na likvidaci drůbeže ve Slepoticích, již mají zkušenosti s ptačí chřipkou z roku 2007. ČTK to řekl krajský ředitel hasičů Aleš Černohorský po jednání bezpečnostní rady kraje. Při výskytu ptačí chřipky v roce 2007 přišli velkochovatelé i malochovatelé na Orlickoústecku asi o 173.000 kusů drůbeže. "Velitel zásahu byl velitelem zásahu i v roce 2007. Většina hasičů už zažila ptačí chřipku před lety, což se projevuje na hladkém řešení události," uvedl Černohorský.

Nové ohnisko ve Slepoticích je první letošní v komerčním chovu. Úplně první případ se vyskytl v lednu ve Štěpánově nad Svratkou na Žďársku v domácím chovu se 12 slepicemi a třemi kachnami. Veterináři v nakaženém chovu utratili drůbež, která sama neuhynula. Utratili také 12 slepic dvou sousedů zasaženého chovu. Ty ale podle následných testů nakažené nebyly, takže se Štěpánov vyhnul plošnému vybíjení drůbeže.

Už po prvním letošním výskytu choroby omezilo dovoz drůbeže nebo vajec či drůbežích výrobků osm států, sdělil dnes ČTK za Státní veterinární správu Petr Majer. Kromě vzdálenějších, jako jsou Maledivy nebo Hongkong, také například Ruská federace nebo Ukrajina. Dlouhodobě pak kvůli nemoci nepřijímají tyto produkty Japonsko a Čína.

Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a přenášejí se zejména trusem, který kontaminuje vodu nebo krmivo chovaných ptáků. Subtyp H5N8 je nebezpečný pro ptáky, pro lidi nikoliv.