Fiala a Babiš v ostrých slovních přestřelkách. Lídr ANO odmítl spolupráci s komunisty, vydat ke stíhání se nenechá

Babiš na úvod odmítl, že by měl problém se střetem zájmů. „Ale já to vyřeším,“ reagoval s tím, že v kauze Čapí hnízdo se nenechá vydat. „Vymysleli si to,“ řekl a dodal, že jde o politický proces. Současně kategoricky odmítl spolupráci s komunisty: „Klidně vám to tady podepíšu.“ Fiala to označil za výmluvy. „Toto jsou trapné výmluvy. Vám se ta vláda vyplácí, Agrofert vydělal dvojnásob, když jste byl premiér,“ kontroval.

Agrofert, jeden z největších tuzemských holdingů podnikající v zemědělství, potravinářství a chemii, skutečně v letech Babišova premiérství (2017–2021) vykazoval rekordní zisky. Firma čerpala i veřejné dotace, což vyvolávalo otázky, zda o jejich přidělování rozhodoval nestranně. Babiš to dlouhodobě odmítá a tvrdí, že do řízení Agrofertu nezasahuje.

Otázka jeho střetu zájmů je rovněž dlouhodobě předmětem kritiky – Evropská komise už v roce 2019 konstatovala, že jako premiér mohl ovlivňovat rozhodování ve prospěch holdingu Agrofert, který sice vložil do svěřenských fondů, ale podle Bruselu nad ním nepřímo dál vykonával vliv.

Ekonomika, inflace a daně

Těžký střet následoval u ekonomických témat. Babiš tvrdil, že Česko je na tom nejhůře: „Jsme nejhorší.“ Premiér mu ale připomněl, že inflace v posledních měsících klesá. „Vy řeknete vždy jen půl pravdy. V lednu 2022 byla inflace deset procent, za vás to rostlo, my jsme si s inflací poradili,“ uvedl Fiala. Podle něj Babiš „nedělá nepříjemná rozhodnutí“, zatímco jeho vláda je činit musela. Oba pak argumentovali čísly a mávali grafy.

Česká inflace skutečně vystoupala na rekordní hodnoty v roce 2022, kdy přesáhla 18 %, což bylo nejvíce od počátku 90. let. Hlavními důvody byly drahé energie, válka na Ukrajině a narušení dodavatelských řetězců. Letos už inflace klesla ke dvěma procentům, přičemž vláda argumentuje, že kroky České národní banky a úsporná opatření přinesla stabilizaci. Drahota se přesto propsala do trvalého růstu cenové hladiny a reálné mzdy se zotavují pomalu.

Na téma daní se premiér vyjádřil opatrně: „Nechceme sahat do daní, ale nechceme slíbit, že se nebudou zvyšovat. Lidé vidí, jak se stavějí dálnice a silnice.“ Babiš se mu vysmál: „To je daňový balíček, ne konsolidační balíček.“ Zároveň obvinil ministra financí Zbyňka Stanjuru z podvádění a vládu ze zadlužování.

Fialova vláda předloni prosadila tzv. konsolidační balíček, který měl za cíl snížit rozpočtový schodek o více než 90 miliard korun. Součástí byly změny v DPH, vyšší zdanění některých sektorů a úspory ve státní správě. Opozice to označuje za „zvyšování daní“, zatímco kabinet tvrdí, že jde o nezbytné ozdravení veřejných financí po covidu a energetické krizi. Český státní dluh se mezitím vyšplhal přes tři biliony korun, což je historicky nejvyšší hodnota.

„My chceme snížit daně, protože navýšili daně a žádný investor sem nepřišel,“ tvrdil Babiš. Slíbil snížení DPH u nealkoholických nápojů a návrat EET „bez účtenky a s nějakými mašinami“. Zmínil i rušení ministerstev pro evropské záležitosti, vědu a výzkum a pro místní rozvoj, spolu s propuštěním 300 zaměstnanců Úřadu vlády. „Voliči mi musí věřit,“ řekl.

Daňová politika patří mezi klíčové programové rozdíly obou táborů. Zatímco vláda se snaží konsolidovat rozpočet i za cenu nepopulárních kroků, hnutí ANO opakovaně slibuje daňové úlevy a jednoduchý výběr prostřednictvím obnoveného systému EET. Při současném tempu stárnutí populace a rostoucích nárocích na zdravotnictví a penze však bude tlak na vyšší příjmy státního rozpočtu stále narůstat.

Green Deal a energetika

Velkou část debaty zabrala energetická politika a klimatické závazky. Fiala obvinil Babiše, že v EU souhlasil s Green Dealem a současně z něj obviňuje nynější vládu. „Nevyjednal ani žádnou výjimku,“ prohlásil.

Green Deal je strategický plán Evropské unie, jehož cílem je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Patří k němu i opatření jako zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035 či rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami (ETS) i na domácnosti a dopravu. Česká republika se na tyto závazky zavázala už za Babišovy vlády, která s nimi na summitech souhlasila.

Babiš reagoval s tím, že „Green Deal je o životním prostředí. Chceme mít krásnou přírodu. My jsme vybojovali průměr.“ Obvinil vládu, že přistoupila na „zákaz aut se spalovacími motory“ a rozšíření emisního systému ETS.

V české politice se téma Green Dealu stalo symbolem sporu o energetickou transformaci. Zejména podle opozičních stran zrychlený přechod od fosilních paliv povede k vyšším nákladům pro domácnosti a firmy, zatímco zastánci tvrdí, že investice do obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti posílí konkurenceschopnost země.

Fiala mu oponoval: „To, co se odehrává, je dané Green Dealem. Pane Babiši, to je naivita – schválit, že nebudeme vypouštět do roku 2050 CO², a teď to odmítat.“

Babiš slíbil hledat spojence, zejména ve Varšavě, která odmítla emisní povolenky ETS II, a obnovit spolupráci v rámci V4. Pochlubil se i kontakty na evropské státníky: „Já mám ty kontakty. Já mám ty mobily,“ prohlásil a Fialovi vyčetl neznalost angličtiny, ačkoli ji premiér prokazatelně ovládá.

Visegrádská čtyřka (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) je ale v posledních letech rozdělená, zejména kvůli odlišnému postoji k válce na Ukrajině. Společný postup proti klimatické politice EU tak není samozřejmostí, ačkoli právě Polsko dlouhodobě kritizuje emisní povolenky jako přílišnou zátěž pro svou uhelnou energetiku.

Důchody a sociální politika

Velké téma představovaly důchody. „Vaše vláda okradla důchodce,“ zaútočil Babiš. Fiala vytáhl graf s růstem průměrného důchodu – z 15 400 korun za Babišovy vlády na letošních více než 21 tisíc.

Český důchodový systém je dlouhodobě pod tlakem stárnutí populace. Podle demografických projekcí bude v roce 2050 na jednoho důchodce připadat už jen 1,7 pracujícího člověka, zatímco dnes je to přibližně 2,5. To znamená dramatický růst výdajů na penze a riziko, že bez změn nebude systém finančně udržitelný.

Na dotaz, čím ANO nahradí důchodovou reformu, Babiš jednoznačnou odpověď nedal. Zdůrazňoval rodinnou politiku: „Máme prioritu dostupné bydlení, zrušíme školkovné, víme, jak dělat rodinnou politiku. Mladé rodiny mají ekonomicky problém mít děti.“ Na otázku reformy odkázal na program hnutí ANO.

Rodinná politika je sice jedním z nástrojů, jak reagovat na demografickou krizi, nicméně samotné zvýšení porodnosti problémy důchodového systému v horizontu příštích dvou desetiletí nevyřeší. Nově narozené děti vstoupí na trh práce až kolem roku 2045, zatímco první silné poválečné ročníky odcházejí do penze už nyní.

Fiala proto Babiše vyzval, aby nezahazoval práci na důchodové reformě: „Nerušte to kvůli těm mladým lidem.“ Vláda prosazuje postupné zpomalování valorizací a zvyšování věku odchodu do důchodu, což je politicky nepopulární krok, ale zřejmě jediný realistický způsob, jak zabránit explozivnímu nárůstu schodků systému.

Obrana a Ukrajina

Premiér zdůraznil, že jeho vláda podporuje obranný rozpočet na úrovni pěti procent HDP. „Lidi trápí bezpečnost,“ řekl. Babiš mu oponoval: „Voják nemůže mít 33 tisíc, ale 50 tisíc. Není to o procentech, ale o tom, že tato vláda odsunula naše projekty o osm let.“

Česko se v posledních letech zavázalo k rychlému zvyšování výdajů na obranu a od letoška plní alianční závazek dávat dvě procenta HDP. Pět procent, o kterých Fiala hovořil, se vztahuje k celkovým výdajům na obranu v delším horizontu, včetně modernizačních programů. Vláda se soustředí na nákup techniky jako tanky Leopard 2 či stíhačky F-35, což patří mezi největší armádní zakázky v historii země.

Babiš tvrdil, že vláda nakupuje předražené zbraně a že ministryně Jana Černochová (ODS) se chlubí koncepcí ANO. Fiala to odmítl a hájil nákup F-35 a Leopardů: „Dnes se na ty zbraně stojí fronta a jestli ty stroje chcete, musíte za ně zaplatit zálohu.“ Připomněl, že Babiš dříve letouny F-35 podporoval.

Nákup amerických stíhaček F-35 za více než 150 miliard korun byl v poslední době terčem kritiky i kvůli vysoké ceně a dlouhým dodacím lhůtám. Kabinet ale argumentuje tím, že jde o jediný dostupný způsob, jak udržet plnohodnotné zapojení českého letectva do NATO po roce 2035, kdy skončí životnost švédských Gripenů.

Debata se vyhrotila i kvůli Ukrajině. Fiala zdůraznil, že Česká republika dělá dost, i když podle Kielského institutu je až na 22. místě ze 41 států v poměru podpory k HDP. „To, co říkáte, je extrémně nebezpečné. Stavíte peníze pro Česko proti penězům na obranu,“ reagoval na Babišovu kritiku.

Od začátku ruské invaze poskytla Praha Kyjevu vojenskou, humanitární i finanční pomoc v hodnotě přes 1,3 miliardy eur. Zároveň český zbrojní průmysl těží z vysoké poptávky po munici a technice. Opozice ale vládě vyčítá, že zatímco armáda posílá zásoby na Ukrajinu, chybí finance na platy učitelů nebo zdravotnictví.

Babiš naopak tvrdil, že peníze chybí doma: „Nemáme peníze na podporu Ukrajiny. Nejsme na Ukrajině, jsme v České republice.“ Připomněl, že „sám zachránil volyňské Čechy“ a byl na hranicích Slovenska s Ukrajinou.