Fiala zdůraznil roli konference rektorů na formování vzdělávací politiky

Soulad státní politiky a politiky České konference rektorů (ČKR) je podle premiéra Petra Fialy (ODS) nezbytná pro uskutečnění jakékoliv významnější změny ve vysokém školství. Organizace se podle něj po celou dobu svého působení významně podílí na formování vzdělávací politiky v Česku. Předseda vlády to dnes řekl na slavnostním shromážděním k 30. výročí založení vysokoškolské reprezentace. 

Zdůraznil, že školství je pro nynější vládu prioritou. Podle předsedy ČKR a rektora Masarykovy univerzity v Brně Martina Bareše je potřeba i v době krizí vést diskuse ohledně směřování vysokých škol.

"Dnes čelíme několika krizím souběžně. Musíme velmi pečlivě rozhodovat, jak se z krizí dostaneme a jaké kroky uděláme. To nejde bez kvalitního vzdělávání, bez skvělého výzkumu a to, bohužel, nejde udělat beze změn, o jejichž nutnosti všichni víme," řekl premiér.

Rovněž předseda ČKR zdůraznil význam vzdělání pro budoucnost společnosti. S odkazem na prvního českého prezidenta Václava Havla uvedl, že peníze investované do vzdělávání jsou nejvýnosnější investicí a že vysoké školy nemohou být místem, kde se někdo od někoho něco učí, ale musí být prostorem pro zrání člověka a občana. "V posledních letech nebyla situace příznivá ohledně strategického směřování vysokých škol, čelili jsme pandemii, čelíme válce na Ukrajině, energetické krizi a inflaci. O to důležitější dnes je, abychom nerezignovali na strategické diskuse ohledně směřování vysokého školství," uvedl.

Školství je pro nynější vládu podle Fialy jednou z priorit, což se podle něj projevuje i na podobě rozpočtu. Na vzdělávání na veřejných vysokých školách je na letošek určeno 30,9 miliardy Kč, tedy více než loni. Současná vláda také podle Fialy provedla některá opatření, která mají za cíl mírnit současné problémy vysokých škol, z nichž mnohé jsou podle premiéra způsobeny útokem Ruska na Ukrajinu. Například vláda zastropovala ceny energií a určila peníze na podporu působení vědců a studentů z válkou zasažené Ukrajiny na českých vysokých školách. Premiér též zmínil nynější debatu o potřebě nárůstu mezd akademiků. "V navýšení rozpočtu, který jsme připravili, se na to počítá s částkou asi 500 milionů korun," řekl.

Podle ministryně pro vědu Heleny Langšádlové (TOP 09) má věda a výzkum zásadní význam pro budoucnost společnosti. Apelovala přitom na to, že je potřeba v Česku nastolit efektivnější formu spolupráce mezi soukromými firmami a univerzitami. Podle ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) je jednou z nových výzev, kterým budou české vysoké školy čelit, mimo jiné rozvoj umělé inteligence. Zmínil také potřebu reformovat doktorské studium. Resort nyní připravil návrh novely vysokoškolského zákona, jejímž cílem má být zvýšení kvality doktorského studia.

Na slavnostní akci v Betlémské kapli v Praze promluvili rovněž předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), bývalí předsedové ČKR a akademici z Česka i ze zahraničí. Česká konference rektorů vznikla 28. ledna 1993 a nyní sdružuje 26 rektorů veřejných univerzit, dva rektory státních a 18 rektorů soukromých vysokých škol.

Loni univerzity hospodařily s 28,6 miliardy Kč. Další peníze plynou vysokým školám z dotací na výzkum a vývoj.

Související

Andrej Babiš (ANO) a Petr Fiala (ODS)

Babiš i Fiala odsoudili teroristický útok v australském Sydney

Nového i končícího českého premiéra zasáhla zpráva o tragické střelbě v australském Sydney, kterou nepřežilo nejméně 12 lidí. Podle Andreje Babiše (ANO) došlo k odpornému a ničím neospravedlnitelnému teroristickému činu. Petr Fiala (ODS) označil útok za akt čirého zla. 

Více souvisejících

Petr Fiala (ODS) Česká konference rektorů Školství

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

včera

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

včera

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy