Jurečka jmenoval Hladíka náměstkem na resortu životního prostředí

Vicepremiér Marian Jurečka, který je dočasně pověřen řízením resortu životního prostředí, dnes jmenoval svým náměstkem prezidentem odmítnutého kandidáta lidovců na ministra Petra Hladíka (oba KDU-ČSL). Ten ČTK po svém jmenování řekl, že získal maximální rozsah kompetencí, které může ministr na svého náměstka delegovat. 

Například všechny věci, které se týkají zastupování resortu na úrovni vlády, obou komor parlamentu nebo i na mezinárodní úrovni, uvedl. Za prioritou svého působení na úřadu označil pomoc českým rodinám s úsporami energií a instalací obnovitelných zdrojů.

Prezident Miloš Zeman v neděli zopakoval, že kvůli pokračujícímu vyšetřování kauzy privatizace brněnských bytů a také podle něj nedostatečné odborné způsobilosti kandidáta nevyhoví návrhu premiéra Petra Fialy (ODS) na Hladíkovo jmenování ministrem životního prostředí. Vládní koalice chce proto počkat s nominací na vypršení Zemanova mandátu do března. Počínání prezidenta má za protiústavní.

"Ministerstvo životního prostředí vnímám jako ministerstvo budoucnosti. Prioritou jsou hlavně české rodiny, abychom jim pomohli s úsporami energií a s instalací obnovitelných zdrojů. Do budoucna se musíme stát více soběstační, a to se týká České republiky, ale i každé české rodiny. Na ministerstvo chci přinést energii a zodpovědný přístup k péči o naši krajinu," uvedl Hladík s tím, že chce usilovat o to, aby bylo možné jednou zemi v pořádku předat budoucím generacím.

Prezident podle ústavy jmenuje předsedu vlády a "na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů". O možnosti vetování návrhu premiéra se ústava nezmiňuje. Zeman však tvrdí, že mu ústava neukládá povinnost, aby musel akceptovat každý předložený návrh. V minulosti už několikrát své výhrady ke kandidátům prezident prosadil.

Například při sestavování koaliční vlády Andreje Babiše (ANO) Zeman odmítl návrh, aby se ministrem zahraničí stal Miroslav Poche (ČSSD). Sociální demokracie nakonec prezidentovi ustoupila a na post nominovala Tomáše Petříčka. Podobně se zachoval prezident i v případě ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Jeho demisi nejprve odmítl přijmout, následně nechtěl jeho nástupcem jmenovat Michala Šmardu (ČSSD). Zeman neustoupil a Šmarda se své nominace vzdal. Ministrem se stal Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Při vzniku Fialovy vlády na konci roku 2021 Zeman nechtěl jmenovat ministrem zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Vyčítal mu nízkou kvalifikaci nebo vztahy k Izraeli a visegrádské čtyřce a doporučil mu, aby se kandidatury vzdal. Fiala tehdy uvedl, že nominace na členy vlády měnit nebude. Nakonec prezident i přes výhrady Lipavského šéfem české diplomacie jmenoval. V souvislosti s postoji prezidenta jeho kritici zmiňují možnost ústavní stížnosti. V situaci, kdy o víkendu čeká Česko první kolo volby nového prezidenta, ji lidovci podle Jurečky nechtějí využít.

Související

Rozvodněná Morava v olomouckém Chomoutově. (16.9.2024)

Ministři vyrazili do míst zasažených povodněmi. Řešili další pomoc

Financování obnovy území, pomoc státu, výstavba protipovodňových opatření i zpětná vazba ze strany zasažených obcí byly na programu setkání ministrů práce a sociálních věcí, financí, místního rozvoje, životního prostředí, zemědělství a dopravy. Pozvání přijala třicítka starostů a starostek z Moravskoslezského kraje, zástupci vedení kraje, podnikatelů i Asociace obnova 2024.
Petr Hladík

Drama na sněmu lidovců. Ministr Hladík nebývale pohořel

Zajímavou a svým způsobem paradoxní situaci přinesla volba prvního místopředsedy strany na sjezdu KDU-ČSL v Olomouci. Nově zvolený předseda Marek Výborný si do tandemu přál ministra životního prostředí Petra Hladíka, který byl i jediným kandidátem na funkci. Přesto v první dvoukolové volbě nebyl zvolen. 

Více souvisejících

Petr Hladík (KDU-ČSL) Ministerstvo životního prostředí

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Peter Pellegrini

O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29

Někteří pravicoví lídři v Evropě, jako je italská premiérka Giorgia Meloni, se zasazují o nový přístup k řešení klimatických změn s důrazem na národní zájmy a bezpečnost. V úvodních dnech letošního klimatického summitu COP29 někteří evropští nacionalisté a autoritářští vůdci překvapivě podpořili určité klimatické kroky, a to navzdory tomu, že například bývalý americký prezident Donald Trump plánuje odstoupení USA od Pařížské dohody.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Dominik Feri

Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak

Exposlanec Dominik Feri, který si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, je zpátky v teplické nemocnici. V uplynulých dnech ji vyměnil za prostředí vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, protože panovaly obavy z možné nákazy virem HIV. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém

Vítězství Donalda Trumpa představuje triumf politiky „bunkru na konci světa“, což je špatnou zprávou pro globální životní prostředí. Tento přístup vychází z myšlenky, že v době klimatických katastrof, vymírání přírody a narůstající nerovnosti je pro bohaté nejlepší šancí na přežití vybudování osobního útočiště, kde se mohou chránit před zoufalými masami. Jedná se o přežití těch nejbohatších, varuje server The Guardian.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Krůček od apokalypsy? Studená válka by nově zahrnovala tři strany, a byla by pořádně horká

S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy