Kontroly českých dozorových úřadů u obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny neobjevily nevyhovující vzorek. Není důvod, aby Česko zakazovalo dovoz těchto produktů, jako to udělalo Polsko, Slovensko a další země. Novinářům to dnes řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) spolu s řediteli Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), Státní veterinární správy (SVS) a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Kontroluje se i import z Polska, Slovenska nebo Maďarska.
Nekula zopakoval, že u každého vzorku dovezených potravin se dělá rozbor na přítomnost více než 400 zbytků účinných látek. Jde především o testy na přítomnost mykotoxinů nebo zbytků pesticidů, u všech vzorků se testuje i to, zda neobsahují těžké kovy jako olovo nebo kadmium.
Zemědělská a potravinářská inspekce v posledních týdnech odebrala 30 vzorků obilovin a mouky, většinu tvořila pšenice. "Chtěl bych zdůraznit, že zatím nebyl zjištěn nevyhovující vzorek," řekl ředitel SZPI Martin Klanica. Ředitel veterinární inspekce Zbyněk Semerád uvedl, že kontrola dovozu potravin živočišného původu je dlouhodobě prioritou SVS. "V současné době jsme provedli 16 cílených kontrol," řekl. Systém kontrol podle něj systém zaručuje, že potraviny na českém trhu jsou zdravotně nezávadné
Nekula uvedl, že k tématu dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny se v posledních dnech objevovalo mnoho dezinformací. Připomněl, že do ČR se dovezlo pouze 4000 tun pšenice, což je méně než desetina procenta domácí produkce. Návrhy, aby Česko zavedlo zákaz dovozu z Ukrajiny, označil za populistické.
Nekula: Ukrajinské obilí vývoz toho českého nenarušilo
Ministerstvo zemědělství nezaznamenalo výraznější pokles vývozu obilí z Česka, vyvezly se ho na dva miliony tun. Novinářům to dnes řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Zemědělský svaz ČR minulý týden uvedl, že ve skladech je 2,6 milionu tun obilí, což je o 40 procent více než v loňském roce. Podle svazu se trh zastavil kvůli levnému dovozu ukrajinského obilí do EU. Z ČR se velká část vypěstované pšenice vyváží mimo jiné i do Polska.
Nekula řekl, že export obilí pokračuje, protože většina obchodů je už předem nasmlouvaná. "Jsou drobné výkyvy, ale nezaznamenali jsme zásadní změnu," doplnil.
Cena pšenice podle Českého statistického úřadu v březnu klesla na zhruba úroveň před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. V březnu tuna potravinářské pšenice stála 6787 Kč, loni v březnu to bylo 6885 Kč. Agrární analytik Petr Havel ČTK řekl, že vliv na to má jak export levného obilí z Ukrajiny, tak také to, že část zemědělců loni držela obilí ve skladech a čekala, že ceny opět porostou. Kvůli nadbytku by podle něj mohly ceny pšenice klesnou i pod 5000 Kč za tunu, na této úrovni se pohybovala kolem roku 2021.
Nekula dnes upozornil na to, že ukrajinské obilí je díky výrazně nižší ceně lákavé pro spekulanty, a proto se takzvaně "odsypává" v zemích sousedících s Ukrajinou. Ministerstvo už dříve uvedlo, že do EU se od začátku války na Ukrajině dovezl desetinásobek běžného množství ukrajinské pšenice, 3,526 milionu tun. Nekula dnes uvedl, že v Polsku zůstala zhruba třetina tohoto množství.
Ukrajinské obilí splňuje normy i na Slovensku. Přesto je zakázáno
SLovenské státní orgány v čele s ministerstvem zemědělství pod vedením pověřeného ministra Samuela Vlčana tvrdí, že ukrajinské obilí vyhovující není, akciová společnost Mlyn Kolárovo tvrdí, že je tomu opačně.
Slovensko by měl podle společnosti zvážit uvolnění jeho ukrajinské pšenice, informuje Deník N. Podle testů, které si mlýn nechal vypracovat v externí laboratoři je celkový objem obilí (1500 tun) v souladu s normami Evropské unie.
"Naše kontravzorky jsou všechny v pořádku, a tak by měl stát zvážit uvolnění zadržené pšenice do výroby a ne nás nutit do jejího zničení. Řízení státu v celé věci bylo ukvapené a došlo tak pouze ke zbytečnému poškozování dobrého jména naší firmy," uvedl předseda představenstva Mlýna Kolárovo Tibor Varga.
Mlýn Kolárovo si stojí za tím, že kontrolované obilí má kvalitativně vysokou úroveň a všechny předchozí kontroly potvrdily soulad s přepisy. Nebezpečná látka Chlorpyrifos, jejíž dílčí hodnoty byly naměřeny je podle společnosti používána ve více než 100 zemích.
20. července 2026 21:57
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
Související
Česko hodlá investovat stovky milionů korun do vodních nádrží
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Babiš obešel Motoristy. Sucho začal řešit se svým bývalým ministrem
před 59 minutami
Počasí beze srážek má důsledky. Nebezpečí požárů už se týká celého Česka
před 1 hodinou
Ruská armáda našla nový zdroj rekrutů. Studenti ze škol
před 2 hodinami
Rusko už nemůže válku ignorovat. Propad popularity Putina už reflektují i prokremelské průzkumy
před 2 hodinami
Počasí v Asii je tak extrémní, že se brambory doslova vaří v zemi
před 3 hodinami
Dejte nám 10 procent svých raket do Patriotů a zničíme všechny ruské balistické střely, vzkázal Zelenskyj USA
před 4 hodinami
Trump nebyl sám. Z Turecka s ním potají odletěl jediný ministr
před 5 hodinami
Víkendové počasí přinese změnu. Teploty opět poletí nahoru
včera
Páral nebude mít veřejný pohřeb. Rodina se chce rozloučit jinak
včera
Situace se stabilizuje, hlásí ministerstvo. Jde o důležitý lék na rakovinu
včera
Bývalý šéf České pošty Knap podlehl vážné nemoci
včera
Policie vyšetřuje pondělní tragickou zkoušku potrubí v Praze
včera
Houbaři už pamatují lepší časy. Zelená místa na mapě vesměs chybějí
včera
Padlo obvinění kvůli útoku v Tanvaldu. Útočníka poslal soud do vazby
včera
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
včera
Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?
včera
Trump označuje globální oteplování za podvod. Američané mu to ale vůbec nevěří
včera
36 hodin po ničivém zemětřesení v Kolumbii záchranáři stále nachází živé
včera
Vance potají jednal se Zelenským. Požaduje, aby se Ukrajina vyhnula útokům na klíčovou trasu pro vývoz ropy
včera
MAPA: Kde pozorovat zatmění Slunce? Najděte si místo přímo ve vašem okolí
Dnešní podvečerní úplné zatmění Slunce představuje výjimečnou událost, na kterou Evropa čekala dlouhých 27 let. Měsíc se postaví přímo mezi Zemi a Slunce a úzký pás územi od Islandu přes severní Španělsko až po Baleárské ostrovy zahalí do temnoty. Jedná se o první úplné zatmění pozorovatelné z evropské pevniny od roku 1999. Celou událost navíc doprovází velmi neobvyklá astronomická geometrie, která z tohoto úkazu dělá jeden z nejvíce očekávaných zážitků celé generace.
Zdroj: Libor Novák