V pořadu České televize 168 hodin vystoupila maminka jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze Lenka Šimůnková. Její dcera Eliška nepřežila tragickou událost, ke které došlo jen tři dny před loňskými Vánoci. Stala se tak jednou ze čtrnácti obětí patrně nejsmutnějšího dne v dějinách novodobé České republiky. Ještě den před Štědrým dnem se Česko ponořilo do státního smutku.
Šimůnková během rozhovoru prohlásila, že chce pokračovat v odkazu Elišky. „Chci naplnit její touhy, její přání, sny,“ řekla s tím, že ačkoliv své jediné dítě ztratila, stále je maminkou. „Objaly jsme se, políbily a ptala jsem se Elišky, kdy se vrátí, v kolik končí dneska. Usmála se a říkala, že o půl šesté bude doma, že přijede. Pracuju do čtyř, takže bych ji určitě šla vyzvednout na nádraží,“ pokračovala Eliščina matka, načež se jí zlomil hlas. O následné střelbě se dozvěděla od kolegyně z práce a o osudu dcery zjistila pravdu až po prohledání všech nemocnic na policejní stanici.
Elišku popsala jako dobrosrdečnou mladou ženu „s touhou pomoci komukoliv“. Údajně naposledy, kdy ji slyšela plakat, bylo, když Poslaneckou sněmovnou loni neprošlo manželství pro stejnopohlavní páry. Podle slov paní Šimůnkové si chtěla Eliška vzít svou přítelkyni. „Vím, že dcera by si to přála vybojovat sama, a vím, že by to vybojovala.“
Svou dceru ujišťovala, že „společnost je připravená“. Eliška chtěla mít svou nadaci. Paní Šimůnková se proto rozhodla pokračovat v jejím odkazu.
Šimůnková ale kritizovala přístup Univerzity Karlovy k úmrtí její dcery. Na mši, kterou společně s jejími kamarádkami zorganizovala pro její dceru, se dostavila řada představitelů škol a jiných pedagogických zařízení. Z pražské univerzity však nikoliv, ačkoliv pozváni byli. Ocenila účast a podporu zúčastněných. „Ale tam, kde si myslíte, že by to mělo být správné a drze řečeno automatické a očekávané, tak za tu školu, kterou si moje dcera vysnila, tak mě bolí, jestli tohle dcera vidí.“
Nelíbí se jí, že dosud nedošlo k organizaci setkání rodičů obětí i traumatizovaných osob. Podle ní napříč policií panují obavy, že „by si rodiče mohli klást otázky, proč policie před fakultou byla a odjela“. „Co se týká policie, nechci jen sedět a čekat, až mi někdo řekne, že je uzavřený spis. Že tak to prostě bylo a mám se s tím smířit. S tím se nikdy nesmířím,“ zdůraznila Šimůnková.
„Potřebuji, aby byly mé otázky zodpovězeny. Abych je mohla uchopit, zpracovat a již se nemusela tázat. Mám otázku, co se stalo ve čtvrtek odpoledne? Pokud policie stála před univerzitou a byla tam z nějakého důvodu přivolána, z jakého důvodu byla odvolána?“ ptá se Eliščina matka.
Dosud údajně nemá pitevní zprávu své dcery. „Chci, abyste mi to řekli do očí. Chci vědět pravdu o našich dětech. Chci vědět pravdu o své dceři, která šla do školy a nevrátila se. Všechno správně určitě uděláno nebylo. Chci vidět obličej toho člověka, který rozhodl o tom, že policisté stáli před fakultou a byli odvoláni a odjeli. Chci, abyste si stoupl ke mně a řekl mi to z očí do očí, nechci vás vidět v televizi.“ Zdůraznila, že se její dceři nemělo nic stát a měla se vrátit ve čtvrtek o půl šesté domů.
GIBS postup policie stále vyšetřuje
Celý zákrok policie spadl automaticky pod šetření Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Policejní zásah proti střelci na filozofické fakultě, který má na svědomí 14 obětí a dalších 25 zraněných, je sice obecně hodnocen pozitivně. Přesto se veřejně diskutuje o možnosti, zda policie mohla tragédii předejít a zda někde neselhala.
Kromě laiků vyjadřují i někteří odborníci pochybnosti o tom, zda policie mohla podcenit opatření při předchozím pátrání po čtyřiadvacetiletém střelci. Lidé se například dotazují, proč policie zaměřila svou pozornost pouze na jednu z několika budov filozofické fakulty v Celetné ulici, a neposlala hlídky i do těch ostatních.
Diskutuje se také o tom, proč policie neinformovala vedení Karlovy univerzity o možné hrozbě. Útočník, který měl podle informací policie přednášku v Celetné, nakonec zaútočil v budově na Palachově náměstí, o možnosti útoku ale nebyl nikdo informován.
GIBS na případu stále pracuje, nejnovější informace ale hovoří o tom, že žádný policista trestný čin nespáchal. Podle informací serveru deník.cz by mělo být jasno do tří měsíců.
Související
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
Pravda o zásahu policie na FF UK. Němka schvalovala masakr, soud rychle trestal
střelba na pražské FF UK (21.12.2023) , Univerzita Karlova , Policie ČR , GIBS
Aktuálně se děje
před 44 minutami
USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti
před 1 hodinou
Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti
před 3 hodinami
Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD
před 4 hodinami
Putin po mohutném bombardování Kyjeva nařídil pokračování masivních úderů proti Ukrajině
před 5 hodinami
Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?
před 6 hodinami
Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty
před 8 hodinami
Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou
včera
Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus
včera
Důchody dorazí kvůli svátkům později. Letos je to naposledy
včera
Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky
včera
Tragická nehoda na Vysočině. Čelní střet kamionů nepřežil ani jeden z řidičů
včera
Policie prověřuje primáře z Děčína. Nahlásila ho nemocnice
včera
Je to tady zase. Lidé řeší, zda červencová volna ovlivní jejich nákupy
včera
Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci
včera
Pavel poletí do Ankary, i když se to Babišovi nelíbí. Bude to stát miliony a bude sedět vzadu, reaguje Macinka
včera
Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat
včera
Kdo nahradí Zelenského? Hvězda Ukrajina potvrdila, že bude kandidovat na prezidenta
včera
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
včera
Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí
včera
Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii
Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.
Zdroj: Libor Novák