Matka oběti střelby na FF UK: Chci znát toho, kdo rozhodl o odvolání policistů, kteří stáli před fakultou

V pořadu České televize 168 hodin vystoupila maminka jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze Lenka Šimůnková. Její dcera Eliška nepřežila tragickou událost, ke které došlo jen tři dny před loňskými Vánoci. Stala se tak jednou ze čtrnácti obětí patrně nejsmutnějšího dne v dějinách novodobé České republiky. Ještě den před Štědrým dnem se Česko ponořilo do státního smutku. 

Šimůnková během rozhovoru prohlásila, že chce pokračovat v odkazu Elišky. „Chci naplnit její touhy, její přání, sny,“ řekla s tím, že ačkoliv své jediné dítě ztratila, stále je maminkou. „Objaly jsme se, políbily a ptala jsem se Elišky, kdy se vrátí, v kolik končí dneska. Usmála se a říkala, že o půl šesté bude doma, že přijede. Pracuju do čtyř, takže bych ji určitě šla vyzvednout na nádraží,“ pokračovala Eliščina matka, načež se jí zlomil hlas. O následné střelbě se dozvěděla od kolegyně z práce a o osudu dcery zjistila pravdu až po prohledání všech nemocnic na policejní stanici. 

Elišku popsala jako dobrosrdečnou mladou ženu „s touhou pomoci komukoliv“. Údajně naposledy, kdy ji slyšela plakat, bylo, když Poslaneckou sněmovnou loni neprošlo manželství pro stejnopohlavní páry. Podle slov paní Šimůnkové si chtěla Eliška vzít svou přítelkyni. „Vím, že dcera by si to přála vybojovat sama, a vím, že by to vybojovala.“

Svou dceru ujišťovala, že „společnost je připravená“. Eliška chtěla mít svou nadaci. Paní Šimůnková se proto rozhodla pokračovat v jejím odkazu. 

Šimůnková ale kritizovala přístup Univerzity Karlovy k úmrtí její dcery. Na mši, kterou společně s jejími kamarádkami zorganizovala pro její dceru, se dostavila řada představitelů škol a jiných pedagogických zařízení. Z pražské univerzity však nikoliv, ačkoliv pozváni byli. Ocenila účast a podporu zúčastněných. „Ale tam, kde si myslíte, že by to mělo být správné a drze řečeno automatické a očekávané, tak za tu školu, kterou si moje dcera vysnila, tak mě bolí, jestli tohle dcera vidí.“

Nelíbí se jí, že dosud nedošlo k organizaci setkání rodičů obětí i traumatizovaných osob. Podle ní napříč policií panují obavy, že „by si rodiče mohli klást otázky, proč policie před fakultou byla a odjela“. „Co se týká policie, nechci jen sedět a čekat, až mi někdo řekne, že je uzavřený spis. Že tak to prostě bylo a mám se s tím smířit. S tím se nikdy nesmířím,“ zdůraznila Šimůnková. 

„Potřebuji, aby byly mé otázky zodpovězeny. Abych je mohla uchopit, zpracovat a již se nemusela tázat. Mám otázku, co se stalo ve čtvrtek odpoledne? Pokud policie stála před univerzitou a byla tam z nějakého důvodu přivolána, z jakého důvodu byla odvolána?“ ptá se Eliščina matka. 

Dosud údajně nemá pitevní zprávu své dcery. „Chci, abyste mi to řekli do očí. Chci vědět pravdu o našich dětech. Chci vědět pravdu o své dceři, která šla do školy a nevrátila se. Všechno správně určitě uděláno nebylo. Chci vidět obličej toho člověka, který rozhodl o tom, že policisté stáli před fakultou a byli odvoláni a odjeli. Chci, abyste si stoupl ke mně a řekl mi to z očí do očí, nechci vás vidět v televizi.“ Zdůraznila, že se její dceři nemělo nic stát a měla se vrátit ve čtvrtek o půl šesté domů. 

GIBS postup policie stále vyšetřuje

Celý zákrok policie spadl automaticky pod šetření Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Policejní zásah proti střelci na filozofické fakultě, který má na svědomí 14 obětí a dalších 25 zraněných, je sice obecně hodnocen pozitivně. Přesto se veřejně diskutuje o možnosti, zda policie mohla tragédii předejít a zda někde neselhala.

Kromě laiků vyjadřují i někteří odborníci pochybnosti o tom, zda policie mohla podcenit opatření při předchozím pátrání po čtyřiadvacetiletém střelci. Lidé se například dotazují, proč policie zaměřila svou pozornost pouze na jednu z několika budov filozofické fakulty v Celetné ulici, a neposlala hlídky i do těch ostatních.

Diskutuje se také o tom, proč policie neinformovala vedení Karlovy univerzity o možné hrozbě. Útočník, který měl podle informací policie přednášku v Celetné, nakonec zaútočil v budově na Palachově náměstí, o možnosti útoku ale nebyl nikdo informován.

GIBS na případu stále pracuje, nejnovější informace ale hovoří o tom, že žádný policista trestný čin nespáchal. Podle informací serveru deník.cz by mělo být jasno do tří měsíců. 

Související

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.
Policisté zajistili místo tragické střelby na Filozofické fakultě UK. (21.12.2023)

Pravda o zásahu policie na FF UK. Němka schvalovala masakr, soud rychle trestal

Pravda o incidentu z budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v minulém týdnu, kdy tam zasahovala policie, vychází najevo. Němku, která na místě natáčela video a oslavila předloňský tragický útok na studenty, ve zkráceném řízení potrestal soud. Žena dostala podmínečný trest a byla okamžitě vyhoštěna. Do Česka se pět let nesmí vrátit. 

Více souvisejících

střelba na pražské FF UK (21.12.2023) Univerzita Karlova Policie ČR GIBS

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

před 1 hodinou

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 4 hodinami

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 5 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 7 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 9 hodinami

Letní počasí

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

včera

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

včera

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

včera

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

včera

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy