Ministr Stanjura očekává další růst meziroční inflace

Inflace v České republice může ještě v meziročním srovnání v příštích dvou měsících růst. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo nepředpokládá, že aktuální říjnový pokles meziroční míry inflace na 15 procent znamená bod obratu. 

Analytici už dřív upozorňovali, že říjnovou inflaci zkreslilo započtení úsporného tarifu na energie a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Bez těchto opatření by růst cen proti září zrychlil na víc než 18 procent. Podle Stanjury je třeba sledovat hlavně meziměsíční trend inflace.

"Důležité je, aby kroky, které činí Česká národní banka a vláda, směřovaly k tomu, abychom se v příštím roce dostali pod dvoucifernou hodnotu inflace a do dvou let se blížili ke třem procentům," řekl v České televizi Stanjura. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v pořadu uvedla, že očekává, že inflace se dostane setrvale na jednociferné hodnoty během druhého čtvrtletí příštího roku. "Pokud strukturální deficit nebude výrazně snížen, nebudeme schopni udržovat za rozumnou cenu inflační cíl," varovala ovšem.

Ministerstvo financí tento týden pro letošní rok zlepšilo odhad inflace, která by měla činit 15 procent, v srpnu úřad předpokládal 16,2 procenta. Naopak pro příští rok se odhad inflace zvýšil na 9,5 procenta z dříve očekávaných 8,8 procenta. V září vzrostla meziroční inflace na 18 procent a patřila mezi nejvyšší v Evropské unii. Rychleji rostly ceny pouze v pobaltských zemích a v Maďarsku, v eurozóně byla inflace deset procent.

Stanjura uvedl, že všechny prognózy ekonomického vývoje jsou zatíženy vyšší mírou nejistoty. Proto je nutné sledovat meziměsíční trendy inflace a spotřebitelské chování. Málo se podle něj také mluví o tom, že kvůli vysoké inflaci úspory obyvatel ztrácejí na hodnotě, a proto je potřeba, aby růst cen zpomalil.

Ministr chce příští rok představit opatření, která by strukturální schodek od roku 2024 snížila o jedno procento HDP, tedy asi o 70 miliard korun. "Určitě navrhnu zrušení mnoha daňových výjimek," řekl. K návrhům Národní ekonomické rady vlády na snížení výdajů a zvýšení příjmů rozpočtu řekl, že mají z ekonomického hlediska smysl, vláda ale podle něj musí zohledňovat i investiční aktivitu státu a udržení sociálního smíru, což debatu komplikuje.

Doplnil, že u řady opatření se nemusí jít cestou úplného zrušení, ale cestou snížení podpor nebo lepším zacílením. Podpora stavebního spoření podle něj již neplní účel, pro který byla zavedena v době, kdy to byla jedna z prvních možností, jak mladé rodiny mohly spořit na bydlení. Uvedl také, že v případě zvyšování daní je potřeba zvažovat, zda by taková opatření skutečně přinesla vyšší příjmy do státního rozpočtu. Například u tabáku je podle něj nutné zvažovat, jestli by zvýšení daně nevedlo k tomu, že lidé budou nakupovat více v zahraničí.

Související

Rozvodněná Morava v olomouckém Chomoutově. (16.9.2024)

Ministři vyrazili do míst zasažených povodněmi. Řešili další pomoc

Financování obnovy území, pomoc státu, výstavba protipovodňových opatření i zpětná vazba ze strany zasažených obcí byly na programu setkání ministrů práce a sociálních věcí, financí, místního rozvoje, životního prostředí, zemědělství a dopravy. Pozvání přijala třicítka starostů a starostek z Moravskoslezského kraje, zástupci vedení kraje, podnikatelů i Asociace obnova 2024.

Více souvisejících

Zbyněk Stanjura inflace Ministerstvo financí Eva Zamrazilová (rozpočtová rada)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 6 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 6 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 8 hodinami

Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí

Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy