Místo řešení hádky. Předvolební debata na CNN Prima News přinesla jen osočování

V pondělí večer proběhla ve studiu CNN Prima News předvolební debata s Janou Maláčovou (Stačilo), Zdeňkem Hřibem (Piráti) a Petrem Macinkou (Motoristé sobě). Místo možných řešení stávajících problémů však byla plná vzájemných výtek kandidátů. Jediná shoda, která byla nalezena, vznikla mezi Janou Maláčovou a Petrem Macinkou – a to v tom, že nynější vláda nestojí za nic, stejně jako Piráti.

Zdeněk Hřib na úvod varoval před extremisty zleva i zprava, na dotaz moderátorky, které posty by Piráti chtěli, pokud by se dostali do příští vlády, neodpověděl jasně. „Pokud tato situace nastane, tak o tom budeme hlasovat na fóru,“ uvedl. Zároveň zmínil, že by si přál vládu demokratických stran, která by nesměřovala Českou republiku na východ.

Pak se dostal ke slovu Petr Macinka, který kritizoval politiku Ministerstva životního prostředí. To podle něj komplikuje svou politikou lidem život a on si to přeje napravit.

Moderátorka se následně ptala, jaká by podle zástupců stran byla lepší vláda – koalice Spolu, nebo Andrej Babiš společně s někým. Jako první dostala slovo Jana Maláčová, která současné vládě vytkla, že během jejího působení poklesla lidem životní úroveň, zároveň zmínila korupční kauzy. Když byla dotázána, s kým by její strana chtěla po volbách spolupracovat, odpověděla, že s kýmkoliv, kdo se dostane do sněmovny, vyjma stran tvořících současnou vládu, vyloučila také Piráty.

Dále dostal slovo Zdeněk Hřib, který odpovídal na otázku, zda by si dokázal představit spolupráci s hnutím ANO. Tu Hřib vyloučil s odůvodněním, že se s hnutím ANO názorově neshodnou. Zároveň uvedl, že nehodlají podpořit žádnou z možných vládních koalic hnutí bývalého premiéra Andreje Babiše, a to ani za cenu, že by Andrej Babiš z hnutí odešel. Hřib zároveň uznal částečnou shodu s Maláčovou v oblasti zdanění miliardářů, zároveň ale vyloučil jakoukoliv spolupráci, protože se jejich názory rozcházejí v otázkách obrany.

V reakci na to mu Jana Maláčová předhodila dle ní předražené zakázky vlády na obranu, vyčetla mu kauzu Dozimetr, ačkoliv se nic z toho netýká Pirátů přímo, protože ministerstvo obrany má v gesci Jana Černochová za ODS a kauza Dozimetr poškodila hlavně hnutí STAN. Dle Maláčové je to ovšem i jejich chyba, protože byli ve vládě s těmi, kterých se to týká. Zmínila také, že Piráti byli vyhozeni z vlády pro neschopnost.

Následně se dostal ke slovu Petr Macinka, který vyloučil jakoukoliv podporu Petra Fialy (ODS) a vyjádřil svůj názor, že nynější vláda je nejzoufalejší, jaké tu kdy byla. Chybějící podporu pro Petra Fialu zdůvodňoval tím, že se podle něj chce vzdát práva veta či zrušit českou korunu a přijmout euro. Následně vyloučil i spolupráci s Piráty, kteří se dle něj snaží komplikovat život podnikatelům progresivním zdaněním, vyloučil i spolupráci s hnutím Stačilo se slovy, že si odmítá zdiskreditovat svůj vstup do aktivní politiky. Zároveň ale v porovnání s Piráty označil lídryni hnutí Stačilo, Kateřinu Konečnou, za jeho nejoblíbenější levičačku.

Na to reagovala Jana Maláčová tím, že Motoristé každý týden mění názory. Když se ji snažil Petr Macinka přerušit, motivovala ho k neskákání do řeči výrokem: „Nebuďte jako pan Hřib.“ Nutno uznat, že tento argument na pana Macinku zabral, už jen kvůli tomu, že se nechtěl podobat někomu tak názorově odlišnému jako Zdeněk Hřib.

Maláčová v pokračování své řeči zmínila, že Motoristé jsou pro ni návratem do politického chaosu devadesátek, zároveň ale nechce, aby se do vlády dostaly stejné strany, které ji tvoří nyní, jako důvod uvedla propad reálných mezd.

Moderátorka se Maláčové následně otázala, zda je třeba změnit pouze vládu, nebo i režim, načež se zástupkyně hnutí Stačilo snažila vyhnout odpovědi. Zmínila ovšem, že někteří politici si monopolizují demokracii – myslela tím „nálepkování“ nevládních stran jako „nedemokratických“.

Na to reagoval předseda Pirátů, který argumentoval tím, že země ekonomicky stagnuje vlivem dlouhodobé „nepráce“, přičemž vyzdvihl, že Pirátům se podařilo připravit zákon o dostupném bydlení, což Maláčová jako ministryně práce a sociálních věcí (tenkrát za stranu ČSSD, nyní přejmenovanou na SOCDEM)nedokázala. Zároveň zmínil, že Motoristé i Stačilo mají netransparentní financování, Maláčové také vytkl, že když měl ministerstvo financí v gesci její spolustraník Bohuslav Sobotka, tak jejich strana neprosadila větší zdanění pro bohaté. Také zmínil, ve spojení s hajlujícím Filipem Turkem a Janou Maláčovou kandidující spolu s komunisty, že oba tyto režimy byly špatné a neměly by se opakovat.

Na toto téma navázala moderátorka, která přivedla řeč na stranického partnera KSČM v Rusku. Maláčová se obhajovala tím, že i americký prezident Trump s Ruskem jedná, načež ji moderátorka upozornila, že Trump s ním jedná z jiné pozice.

Od Ruska se téma debaty stočilo k bezpečnosti. Jana Maláčová vyjádřila svůj názor, že pět procent, což je podle ní pětina rozpočtu, na obranu je moc. Zdeněk Hřib jí oponoval tím, že bez bezpečí není stát a členství v NATO je zárukou bezpečí.

Následně Petr Macinka uvedl, že ohrožením jakéhokoliv regionu je ten, kdo rozpoutal válku a v Rusku vidí ohrožení bezpečnosti. Hřib následně argumentoval tím, že členové Motoristů i hnutí Stačilo měli schůzky na íránské ambasádě, na což Macinka oponoval, že Filip Turek, který tuto schůzku měl, je člen delegace pro vztahy EU s Íránem. 

Související

Martin Kupka

Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami

Občanská demokratická strana zahajuje od prvního zářijového týdne hlavní fázi kampaně do senátních a komunálních voleb. Jejím ústředním heslem bude "Senát jim nedáme". ODS apeluje na voliče, kteří nesouhlasí se směřováním současné vlády ANO, SPD a Motoristů, a chce zachovat Senát jako silnou demokratickou protiváhu vládní většiny.

Více souvisejících

volby volby do Poslanecké sněmovny 2025 Zdeněk Hřib Jana Maláčová (ČSSD) Petr Macinka

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 1 hodinou

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 2 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 4 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 6 hodinami

Letní počasí

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

včera

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

včera

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

včera

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

včera

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

včera

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy